Úvodní  >  Související stránky k článku Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

Související stránky k článku Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

Jindřich SuchánekMultimédia

Pořad Hlubinami vesmíru s prof. Petrem Kulhánkem o gravitaci (2. díl)

V druhém dílu se společně s prof. Petrem Kulhánkem ponoříme do chystaných programů, které  připravují NASA a ESA ve výzkumu gravitačních vln. Jaké přístroje již krouží nad Zemí? Co nového se chystá? Budou představeny programy LISA, LISA Pathfinder a ELISA, jejich historie i současnost a snad nedaleká budoucnost. V čem tkví jejich podstata a jak pracují a budou pracovat? Sledujte premiéru již tuto sobotu.

Jindřich SuchánekMultimédia

Pořad Hlubinami vesmíru s prof. Petrem Kulhánkem o gravitaci (1. díl)

Pořad Hlubinami vesmíru TV Noe oslaví letos neuvěřitelných 10 roků od svého prvního dílu. V roce 2007 TV Noe vysílala první cyklus, celkem 12 dílů, v kterém redaktor pořadu Jindřich Suchánek se svým hostem RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D., z Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, postupně probírali souhvězdí, tělesa Sluneční soustavy i nejznámější objekty hlubokého vesmíru a dotýkali se i některých základních zákonitostí astronomie. Poté se začali stávat hosty pořadu další významní astrofyzici či astronomové, jako například dr. Jiří Grygar, prof. Zdeněk Mikulášek či Kamil Hornoch. V následujícím díle, který je rozdělen na dvě epizody, se podíváme na nejnovější poznatky o gravitaci a gravitačních vlnách s věhlasným popularizátorem kosmologie, prof. Petrem Kulhánkem. Premiéra je již zítra od 20 hodin na TV Noe.

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s Janem Kondziolkou

Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: TV Noe.V sobotu 6. dubna 2013 od 20 hodin se můžeme těšit na vydání dalšího dílu pořadu TV Noe s názvem Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto vydání bude fotograf a amatérský astronom Jan Kondziolka, který nás zavede do míst daleko od světelného znečištění. O co nás umělé světlo připravuje a co s tím můžeme dělat? Nejen na tyto otázky budeme hledat odpovědi.

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s prof. Petrem Kulhánkem o plazmě (2. díl)

Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: Tv Noe.V sobotu 2. března 2013 od 20 hodin se na TV Noe můžete těšit na další díl pořadu Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto pořadu zůstává prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze a bude nám objasňovat další bližší skutečnosti o vesmíru. Samozřejmě se podíváme podrobněji na plazmu, a proto nahlédneme i ke struktuře vesmíru.

Jindřich SuchánekÚkazy

Zatmění Slunce v Austrálii živě na TV Noe

Zatmění Slunce v roce 2009.Autor: Miloslav DruckmüllerPrávě na 13. listopadu 2012 našeho času připadá datum úplného zatmění Slunce. Proto jsme se rozhodli v TV Noe při této vzácné příležitosti přinést Vám, divákům, speciální díl pořadu Hlubinami vesmíru. Pořad začíná v úterý 13. listopadu od 21 hodin. V pořadu budou k úkazu mluvit vzácní hosté, živě budeme přenášet video z míst zatmění a telefonicky se spojíme s některými českými vědci přímo v pásu zatmění.

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s dr. Tomášem Gráfem

Tomáš Gráf v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: TV Noe.V sobotu 3. listopadu od 20:00 můžete na TV Noe sledovat premiéru pořadu Hlubinami vesmíru s RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D. Zaměříme se nejen na novinky z české i zahraniční astronomie stávajícího roku, ale rovněž si podrobněji vysvětlíme vše okolo předpovídaného "konce světa".

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2011 (1. díl)

Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe.Již potřetí se na obrazovkách TV Noe můžeme setkat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. a jeho Žněmi objevů, které již páté desetiletí publikuje každoročně v populárně astronomickém tisku. V televizní podobě však vychází pouze na TV Noe. První díl tohoto třetího setkání budete moci shlédnout v sobotu 1. září 2012 ve 20 hodin.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »