Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

Finále kategorie GH v pražském planetáriu
Autor: Jan Kožuško

V pátek 27. května 2022 se čtyřicet čtyři nejlepších řešitelů Astronomické olympiády v kategoriích EF a GH sjelo do pražského planetária, aby poměřili své znalosti ve čtyřech soutěžních blocích. Vítězi finále jsou Jan Herzig z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě.

Po neobvyklých dvou letech v online-prostředí se finalisté Astronomické olympiády opět setkali osobně. Znalosti napříč všemi oblastmi astronomie nejprve prověřil přehledový test, po kterém na soutěžící čekala praktická část pod umělou oblohou Planetária Praha, která je zároveň největší projekční plochou v České republice. Soutěžní klání pak pokračovalo řešením úloh zaměřených na zatmění Slunce, výzkum extrasolárních planet a pilotované lety k Měsíci. Na mladší kategorii čekal interaktivní kvíz na výstavě v Planetáriu.

Řešení úloh kategorie EF Autor: Jan Kožuško
Řešení úloh kategorie EF
Autor: Jan Kožuško

Po obědě, který byl připraven přímo na terase planetária, shlédli účastníci v rámci doprovodného programu hned tři pořady z programové nabídky Planetária: Horizon, Voyager a Noční obloha 8K, a mohli si prohlédnout výstavu v planetáriu. Na virtuální návštěvu můžete do zavítat i vy, a to online na adrese www.planetum.cz.

Vítězové kategorie EF - 8. a 9. ročník ZŠ

  1. Jan Herzig, Gymnázium J. Š. Baara Domažlice
  2. Matěj Hošek, Gymnázium Ostrava-Zábřeh
  3. Stela Srpová, Gymnázium Ostrava-Zábřeh

Vítězové kategorie GH - 6. a 7. ročník ZŠ

  1. Alex Faivre, Gymnázium J. A. Komenského Uherský Brod
  2. Samuel Zubák, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Petr Barták, Slovanské gymnázium Olomouc

Vyhlášení výsledků
Vyhlášení výsledků

První dvě celostátní kola kategorií AB a CD pro střední školy proběhla v březnu a květnu v Opavě a jejich vítězi jsou:

Vítězové kategorie AB - 3. a 4. ročník SŠ

  1. Tomáš Patsch, Slovanské gymnázium Olomouc
  2. Šimon Bláha, Slovanské gymnázium Olomouc
  3. David Bálek, Gymnázium Příbram

Vítězové kategorie CD - 1. a 2. ročník SŠ

  1. Lukáš Linhart, Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku
  2. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Daniel Čtvrtečka, Gymnázium Christiana Dopplera v Praze

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2021/22 probíhá její XIX. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkové listiny, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Hlavním partnerem finále je platforma Planetum a Česká astronomická společnost. Astronomickou olympiádu dále podpořili Supra Praha, Aldebaran Group for Astrophysics, Ústecký, Středočeský, Jihomoravský a Zlínský kraj.

Úlohy finále připravili Václav Pavlík a Tomáš Franc. Zadání recenzovali Ota Kéhar a Tomáš Prosecký. Porotci a organizátory finále byli Tomáš Franc, Jan Kožuško, Radka Křížová, Pavel Kůs, Irena Picková, Lenka Soumarová, Lenka Trojanová, Martin Tylšar, Jan Veselý a Jakub Vošmera.

Na pořádání Astronomické olympiády se dále celoročně podílí několik desítek organizátorů a porotců. Práce ústřední komise by se neobešla bez podpory a spolupráce více než tří stovek učitelů, kteří se v průběhu školního roku věnují tisícům řešitelů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] www.planetum.cz




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »