Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

Finále kategorie GH v pražském planetáriu
Autor: Jan Kožuško

V pátek 27. května 2022 se čtyřicet čtyři nejlepších řešitelů Astronomické olympiády v kategoriích EF a GH sjelo do pražského planetária, aby poměřili své znalosti ve čtyřech soutěžních blocích. Vítězi finále jsou Jan Herzig z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě.

Po neobvyklých dvou letech v online-prostředí se finalisté Astronomické olympiády opět setkali osobně. Znalosti napříč všemi oblastmi astronomie nejprve prověřil přehledový test, po kterém na soutěžící čekala praktická část pod umělou oblohou Planetária Praha, která je zároveň největší projekční plochou v České republice. Soutěžní klání pak pokračovalo řešením úloh zaměřených na zatmění Slunce, výzkum extrasolárních planet a pilotované lety k Měsíci. Na mladší kategorii čekal interaktivní kvíz na výstavě v Planetáriu.

Řešení úloh kategorie EF Autor: Jan Kožuško
Řešení úloh kategorie EF
Autor: Jan Kožuško

Po obědě, který byl připraven přímo na terase planetária, shlédli účastníci v rámci doprovodného programu hned tři pořady z programové nabídky Planetária: Horizon, Voyager a Noční obloha 8K, a mohli si prohlédnout výstavu v planetáriu. Na virtuální návštěvu můžete do zavítat i vy, a to online na adrese www.planetum.cz.

Vítězové kategorie EF - 8. a 9. ročník ZŠ

  1. Jan Herzig, Gymnázium J. Š. Baara Domažlice
  2. Matěj Hošek, Gymnázium Ostrava-Zábřeh
  3. Stela Srpová, Gymnázium Ostrava-Zábřeh

Vítězové kategorie GH - 6. a 7. ročník ZŠ

  1. Alex Faivre, Gymnázium J. A. Komenského Uherský Brod
  2. Samuel Zubák, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Petr Barták, Slovanské gymnázium Olomouc

Vyhlášení výsledků
Vyhlášení výsledků

První dvě celostátní kola kategorií AB a CD pro střední školy proběhla v březnu a květnu v Opavě a jejich vítězi jsou:

Vítězové kategorie AB - 3. a 4. ročník SŠ

  1. Tomáš Patsch, Slovanské gymnázium Olomouc
  2. Šimon Bláha, Slovanské gymnázium Olomouc
  3. David Bálek, Gymnázium Příbram

Vítězové kategorie CD - 1. a 2. ročník SŠ

  1. Lukáš Linhart, Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku
  2. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Daniel Čtvrtečka, Gymnázium Christiana Dopplera v Praze

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2021/22 probíhá její XIX. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkové listiny, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Hlavním partnerem finále je platforma Planetum a Česká astronomická společnost. Astronomickou olympiádu dále podpořili Supra Praha, Aldebaran Group for Astrophysics, Ústecký, Středočeský, Jihomoravský a Zlínský kraj.

Úlohy finále připravili Václav Pavlík a Tomáš Franc. Zadání recenzovali Ota Kéhar a Tomáš Prosecký. Porotci a organizátory finále byli Tomáš Franc, Jan Kožuško, Radka Křížová, Pavel Kůs, Irena Picková, Lenka Soumarová, Lenka Trojanová, Martin Tylšar, Jan Veselý a Jakub Vošmera.

Na pořádání Astronomické olympiády se dále celoročně podílí několik desítek organizátorů a porotců. Práce ústřední komise by se neobešla bez podpory a spolupráce více než tří stovek učitelů, kteří se v průběhu školního roku věnují tisícům řešitelů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] www.planetum.cz




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »