Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

Planetárium Praha hostilo závěrečné celostátní kolo 19. ročníku Astronomické olympiády

Finále kategorie GH v pražském planetáriu
Autor: Jan Kožuško

V pátek 27. května 2022 se čtyřicet čtyři nejlepších řešitelů Astronomické olympiády v kategoriích EF a GH sjelo do pražského planetária, aby poměřili své znalosti ve čtyřech soutěžních blocích. Vítězi finále jsou Jan Herzig z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě.

Po neobvyklých dvou letech v online-prostředí se finalisté Astronomické olympiády opět setkali osobně. Znalosti napříč všemi oblastmi astronomie nejprve prověřil přehledový test, po kterém na soutěžící čekala praktická část pod umělou oblohou Planetária Praha, která je zároveň největší projekční plochou v České republice. Soutěžní klání pak pokračovalo řešením úloh zaměřených na zatmění Slunce, výzkum extrasolárních planet a pilotované lety k Měsíci. Na mladší kategorii čekal interaktivní kvíz na výstavě v Planetáriu.

Řešení úloh kategorie EF Autor: Jan Kožuško
Řešení úloh kategorie EF
Autor: Jan Kožuško

Po obědě, který byl připraven přímo na terase planetária, shlédli účastníci v rámci doprovodného programu hned tři pořady z programové nabídky Planetária: Horizon, Voyager a Noční obloha 8K, a mohli si prohlédnout výstavu v planetáriu. Na virtuální návštěvu můžete do zavítat i vy, a to online na adrese www.planetum.cz.

Vítězové kategorie EF - 8. a 9. ročník ZŠ

  1. Jan Herzig, Gymnázium J. Š. Baara Domažlice
  2. Matěj Hošek, Gymnázium Ostrava-Zábřeh
  3. Stela Srpová, Gymnázium Ostrava-Zábřeh

Vítězové kategorie GH - 6. a 7. ročník ZŠ

  1. Alex Faivre, Gymnázium J. A. Komenského Uherský Brod
  2. Samuel Zubák, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Petr Barták, Slovanské gymnázium Olomouc

Vyhlášení výsledků
Vyhlášení výsledků

První dvě celostátní kola kategorií AB a CD pro střední školy proběhla v březnu a květnu v Opavě a jejich vítězi jsou:

Vítězové kategorie AB - 3. a 4. ročník SŠ

  1. Tomáš Patsch, Slovanské gymnázium Olomouc
  2. Šimon Bláha, Slovanské gymnázium Olomouc
  3. David Bálek, Gymnázium Příbram

Vítězové kategorie CD - 1. a 2. ročník SŠ

  1. Lukáš Linhart, Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku
  2. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Daniel Čtvrtečka, Gymnázium Christiana Dopplera v Praze

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2021/22 probíhá její XIX. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkové listiny, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Hlavním partnerem finále je platforma Planetum a Česká astronomická společnost. Astronomickou olympiádu dále podpořili Supra Praha, Aldebaran Group for Astrophysics, Ústecký, Středočeský, Jihomoravský a Zlínský kraj.

Úlohy finále připravili Václav Pavlík a Tomáš Franc. Zadání recenzovali Ota Kéhar a Tomáš Prosecký. Porotci a organizátory finále byli Tomáš Franc, Jan Kožuško, Radka Křížová, Pavel Kůs, Irena Picková, Lenka Soumarová, Lenka Trojanová, Martin Tylšar, Jan Veselý a Jakub Vošmera.

Na pořádání Astronomické olympiády se dále celoročně podílí několik desítek organizátorů a porotců. Práce ústřední komise by se neobešla bez podpory a spolupráce více než tří stovek učitelů, kteří se v průběhu školního roku věnují tisícům řešitelů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] www.planetum.cz




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »