Letošního 7. února uplynulo 90 let od narození sovětského vědce, konstruktéra a kosmonauta Konstantina Feoktistova. Jako vedoucí projektant se významnou měrou podílel na vzniku většiny sovětských kosmických lodí.
V roce 1898 koupil Josef Jan Frič v Ondřejově rozsáhlý pozemek v okolí vrchu Manda a započal s výstavbou vlastní hvězdárny, dnešní ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR. Trvalo několik let, než byly vybudovány první objekty, z nichž nejdůležitější byla pracovna s hodinovým sklepem, dále Západní a Centrální kopule a také pozorovací domky se sklopnou střechou. Neméně důležitým úkolem bylo získání nebo zkonstruování pozorovacích přístrojů s vlastnostmi vhodnými pro vědecké účely. První pozorování se uskutečnilo 1. srpna 1906. Letos si tak připomínáme jeho 110. výročí.
Půlkulaté 55. narozeniny oslavila 14. prosince americká astronautka a odbornice na chemii Catherine Colemanová. Na oběžnou dráhu Země se dosud podívala třikrát a mimo zemský povrch strávila v součtu více než 180 dní.
Přesně před dvěma týdny, v sobotu 18. června, proběhly v Jindřichově Hradci oslavy významného půlkulatého výročí existence tamní lidové hvězdárny. Ač fyzicky malá, tak duchem i srdcem rozhodně obrovská hvězdárna s sebou nese cejch mnoha proměn za dobu její krušné historie. Je typickou ukázkou toho, co v našem státě museli vydržet či doslova vytrpět lidé, kterým na zachování hvězdárny tak moc záleželo. Není tedy divu, že oslav se zúčastnil i sám dr. Jiří Grygar, který pochopitelně na houževnatost těchto lidí s velkým důrazem apeloval.
Letošního 14. června uplynulo kulatých 140 let od doby, kdy zemřel německý astronom Heinrich Louis d'Arrest. Jeho jméno je nejčastěji spojováno s objevem planety Neptun.
Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci zve širokou veřejnost na bohatý program k významnému půlkulatému výročí. V sobotu 18. června 2016 uplyne 55 roků od jejího založení. Program, který začne od 14 hodin, nabídne přednášky hned tří vzácných a významných hostů – Petra Horálka, Martina Jelínka a Jiřího Grygara – a bude přes další perličky plynule pokračovat k pozorování noční oblohy. Těšíme se na vás!
Georg Friedrich Julius Arthur von AuwersAutor: WikipediaPřed sto lety, 24. ledna 1915, zemřel německý astronom Arthur Auwers. Mimo jiné se zabýval určováním přesných poloh hvězd a sestavil úplně první tzv. fundamentální katalog.
Vlašimští amatérští astronomové uspořádají v pátek 20. května 2016 u příležitosti Dne vlašimské hvězdárny, kterým připomínají 55. výročí otevření hvězdárny pro veřejnost v roce 1961 a znovuotevření v roce 1996, odpolední pozorování Slunce, přednášku astrofyzika dr. Lukáše Shrbeného, prohlídku hvězdárny a pozorování noční oblohy.
Willem de SitterAutor: Yerkes Observatory, University of Chicago Letošního 20. listopadu uplyne osmdesát let od smrti holandského fyzika, matematika a astronoma Willema de Sittera. Jeho nejznámější teoretické práce se týkaly fyzikální kosmologie, v praktické astronomii se věnoval například pozorování měsíců Jupitera.
Je to neuvěřitelné, ale RNDr. Jiří Grygar, CSc., čestný předseda České astronomické společnosti se dožívá plných osmdesáti let. Narodil se 17. března 1936 ve Slezsku, v místech, která často měnila svou státní příslušnost. Konkrétně k té události došlo v tehdy německém Heinersdorfu, nyní jsou to Dziewiętlice v Polsku. Však také měl Jura kvůli místu svého narození problémy se získáním českého občanství po rozdělení Československa...
František MartinekAutor: Hvězdára V.Meziříči Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2014 Františka Martinka z Hvězdárny Valašské Meziříčí, a to za dlouhodobý a mimořádný přínos k rozvoji a popularizaci astronomie a kosmonautiky. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 17. října 2014 v 18:00 na 24. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát zde po předání ceny od 18:15 přednese přednášku Hrst zajímavostí z astronomie a kosmonautiky.
Ve čtvrtek 12. listopadu 2015 se na Hvězdárně v Úpici uskuteční jednodenní radioastronomický seminář. Navazuje jednak na seminář loňský, zároveň však i na řadu seminářů pořádaných ve vzdálenější historii hvězdárny z let 1969-90. Díky tomu se mu vlastně dostává dvojího číselného pořadí, je totiž jednak druhý v nové, jednak dvacátý první v řadě celkové.
Leroy Gordon Cooper mladšíAutor: http://imgarcade.com/Před více jak deseti lety, 4. října 2004, se uzavřela životní pouť amerického vojenského letce a astronauta Gordona Coopera. Během svých dvou vesmírných misí strávil v kosmickém prostoru více než 225 hodin.
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně.Autor: Petr Vilgus.Neuvěřitelné devadesátiny oslaví 22. února 2013 významný český astronom a sluneční fyzik Josip Kleczek. Jistě mnoho příznivců astronomie si v souvislosti s jeho jménem vzpomene na malou knížku Naše souhvězdí, která vyšla v edici Oko, ale jeho práce je samozřejmě mnohem rozsáhlejší.
James Alfred Van AllenAutor: Tom Jorgensen, University of Iowa Office of University RelationsV letošním roce si 7. září připomeneme sto let od narození významného amerického vědce Jamese Van Allena, jenž se proslavil zejména výzkumem vesmíru. Jeho jméno nesou radiační pásy, obepínající Zemi.
Takto jev zachytil kanadský umělec Gustav HahnAutor: Gustav HahnPřed sto lety, 9. února 1913, bylo možné pozorovat zejména z východního pobřeží amerického kontinentu velmi neobvyklý jev. Co se týče přesného času, kdy měl být zaznamenán, je to poněkud problematické. Jedny zdroje uvádějí 21:05 východního standardního času, jiné tvrdí, že to bylo o deset minut později. Pokud tyto údaje přepočteme na světový čas, dostaneme 10. únor, 2:05 nebo 2:15. Někdy v tomto časovém rozpětí se na severozápadní části oblohy objevil jasný objekt, u kterého bylo po větším přiblížení možné pozorovat jakýsi ohon.
Valerij Viktorovič RjuminAutor: http://www.spacefacts.deSedmdesáté páté narozeniny oslaví 16. srpna sovětský a ruský kosmonaut Valerij Rjumin. Jedná se o velmi zkušeného kosmonauta, který se na oběžnou dráhu vydal celkem čtyřikrát a v kosmickém prostoru strávil více než jeden rok - 371 dní, 17 hodin a 27 minut.
Astronaut Daniel Charles BrandensteinAutor: http://www.gottahaveit.comKulaté sedmdesáté narozeniny oslaví 17. ledna americký vojenský pilot a astronaut Daniel Charles Brandenstein. Uskutečnil čtyři lety raketoplánem a celkově strávil v kosmickém prostoru 32 dní, 21 hodin a 3 minuty. Brandenstein se narodil v městě Watertown, ležícím v americkém státě Wisconsin. Zde postupně navštěvoval základní a střední školu, po níž nastoupil na místní univerzitu (University of Wisconsin). Tu úspěšně ukončil roku 1965 a získal vysokoškolský titul v oboru matematicko-fyzikálních věd.
Theodor Johan Christian Ambders BrorsenAutor: http://www.zamberk.cz Koncem července, konkrétně 29. 7. si připomeneme 195 let od narození dánského astronoma Theodora Brorsena. Ačkoli to byl cizinec, jeho život byl výrazně spjat s naším územím, protože řadu let působil v Senftenbergu. To jméno vám možná nic neřekne, ale když vám prozradím jeho současný název, bude to hned jasnější. Nyní se toto město jmenuje Žamberk a nachází se v Pardubickém kraji.
Nikolaj Genadijevič BasovAutor: http://www.leopoldina.orgLetošního 14. prosince by se dožil devadesáti let sovětský fyzik N. G. Basov, jenž se zabýval převážně kvantovou elektronikou. Jeho práce významně pomohla k sestrojení maseru a laseru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
