Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Srpnové výročí: Valerij Viktorovič Rjumin

Srpnové výročí: Valerij Viktorovič Rjumin

Valerij Viktorovič Rjumin Autor: http://www.spacefacts.de
Valerij Viktorovič Rjumin
Autor: http://www.spacefacts.de
Sedmdesáté páté narozeniny oslaví 16. srpna sovětský a ruský kosmonaut Valerij Rjumin. Jedná se o velmi zkušeného kosmonauta, který se na oběžnou dráhu vydal celkem čtyřikrát a v kosmickém prostoru strávil více než jeden rok - 371 dní, 17 hodin a 27 minut.

Narodil se v městě Komsomolsk na Amuru, které v té době teprve vznikalo a s jehož výstavbou pomáhal jeho otec. Poté, co opustil brány základní školy, jeho další studium probíhalo na strojní průmyslové škole v Kalingradu Tu ukončil roku 1958 a stal se technologem se zaměřením na zpracování kovů za studena.

Stejného roku byl povolán na základní vojenskou službu a následující tři roky působil převážně v Ázerbájdžánu jako velitel tanku.

Od roku 1961 pokračoval ve studiu na Moskevském institutu lesnictví, konkrétně na jeho fakultě elektroniky a výpočetní techniky. Zde se jeho specializací staly řídicí systémy kosmických lodí. Svá studia úspěšně ukončil roku 1966 a ještě téhož roku nastoupil do konstrukční kanceláře OKB-1 (nyní RKK Eněrgija). Náplní jeho práce byl nejprve vývoj, projektování, příprava a testování orbitálních stanic. Roku 1973 však přešel do oddílu kosmonautů a začal se připravovat na kosmické lety.

Poprvé se do kosmu vydal 9. října 1977 na palubě lodi Sojuz 25. Ta se měla spojit s orbitální stanicí Saljut 6, ale to se nepodařilo. Jako pravděpodobná příčina neúspěchu byla určena závada na stykovacím zařízení lodi.

O rok a půl později, v únoru 1979, se Rjumin vydal do kosmu podruhé, spolu s Vladimírem Ljachovem lodí Sojuz 32. I v tomto případě byla jeho cílem orbitální stanice Saljut 6, ale tentokrát bylo spojení úspěšné. Oba kosmonauti uskutečnili řadu experimentů a na orbitě strávili rekordní čas. Zpět na Zemi se vrátili lodí Sojuz 34 až 19. srpna, po 175 dnech strávených ve vesmíru.

V dubnu 1980 odstartoval Rjumin do kosmu potřetí. Loď, jež jej vynesla na oběžnou dráhu, se jmenovala Sojuz 35 a opět se jednalo o let k Saljutu 6. Tentokrát v kosmickém prostoru pobýval déle než půl roku a ustanovil tak nový rekord. Ke zpátečnímu letu použil Sojuz 37, se kterým přistál 11. října 1980.

Poté se do kosmu nevydal dlouhých osmnáct let. Poslední vesmírný let uskutečnil na palubě raketoplánu Discovery v červnu 1998. Mise nesla označení STS-91 a jejím hlavním úkolem bylo poslední, deváté, spojení s ruskou orbitální stanicí Mir. Na palubě byl mimo jiné Alfa magnetický spektrometr, jehož pomocí se zkoumala temná hmota a antihmota.

Rjuminova manželka je Jelena Vladimírovna Kondakovová, jež je také bývalá kosmonautka a mají spolu tři děti - dvě dcery a syna.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »