Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  V pondělí 1. srpna uplyne 110 let od prvního pozorování na ondřejovské observatoři

V pondělí 1. srpna uplyne 110 let od prvního pozorování na ondřejovské observatoři

Pozorování hvězd v historické kopuli ondřejovské observatoře.
Autor: Vlastimil Vojáček

V roce 1898 koupil Josef Jan Frič v Ondřejově rozsáhlý pozemek v okolí vrchu Manda a započal s výstavbou vlastní hvězdárny, dnešní ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR. Trvalo několik let, než byly vybudovány první objekty, z nichž nejdůležitější byla pracovna s hodinovým sklepem, dále Západní a Centrální kopule a také pozorovací domky se sklopnou střechou. Neméně důležitým úkolem bylo získání nebo zkonstruování pozorovacích přístrojů s vlastnostmi vhodnými pro vědecké účely. První pozorování se uskutečnilo 1. srpna 1906. Letos si tak připomínáme jeho 110. výročí.

Historický snímek proměřování polohy observatoře v Ondřejově. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Historický snímek proměřování polohy observatoře v Ondřejově.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Dr. Frič měl tehdy v Praze malou firmu, která se zabývala konstrukcí a výrobou přesných mechanických přístrojů, a tak za pomoci kolegy a přítele prof. Františka Nušla vzniklo několik modelů cirkumzenitálu. Jde o malý speciální dalekohled určený k pozorování průchodů vybraných hvězd tzv. almukantarátem, čili kružnicí na obloze v určité výšce nad obzorem. K tomu jsou dále potřebné přesné hodiny. Měření průchodu více hvězd dává potom možnost přesnějšího určení zeměpisné polohy pozorovacího místa. Dnes nám k tomu slouží GPS, ale tehdy, na počátku minulého století, to byla jedna z důležitých náplní práce některých hvězdáren.

V pozorovacím deníku prof. Nušla o prvém vědeckém pozorování v Ondřejově J. J. Frič napsal:

Po půlnoci dne 1. srpna 1906, po prvním zdařilém pozorování na Žalově, seběhli jsme dolů a já ve vzpomínkách na Jeníkův shaslý život činím o tom záznam do této památné knihy. Klid jest vše, co při tom cítím…

Po několikadenních předběžných pracích přípravných v sousedství zedníků, tesařů, truhlářů, zámečníků a natěračů zavěsili jsme hodiny Strasserovy, chronograf Hippův, sekundární hodiny, rozvodní desku sestavili jsme v pracovně, baterie 20 článků s akumulátory uvedena v činnost, protaženy dráty pod zemí, sestaven a zrektifikován nově upravený cirkumzenital s invarovým nosičem zrcátek v západním domku se sklopnou stříškou.

Prvního pozorování byli účastni
Josef Jan Frič 
Boh. Mašek
Pařízek Vojtěch
Fr. Nušl
Jaroslav Jeništa
Julius Spíšek

(Frič zde vzpomíná na svého předčasně zesnulého bratra Jana, s nímž připravoval výstavbu hvězdárny.)

Centrální plošina a historické observatoře na Astronomickém ústavu v Ondřejově. Autor: AsÚ AV ČR
Centrální plošina a historické observatoře na Astronomickém ústavu v Ondřejově.
Autor: AsÚ AV ČR
První srpen roku 1906 lze tedy považovat za den, kdy byla na ondřejovské hvězdárně zahájena regulérní vědecká pozorování. Pochopitelně za těch 110 let se technika a s ní i astronomický výzkum posunuly velmi dopředu, ale použitý cirkumzenitál tehdy patřil ke světové technické špičce. Dnes na ondřejovské observatoři probíhá celá řada významných pozorovacích programů, jako je sledování dvojhvězd pomocí Perkova dvoumetrového dalekohledu, sledování jasných meteorů (bolidů) pomocí speciálních automatických kamer Evropské bolidové sítě, pozorování planetek, sledování aktivních procesů na Slunci, systematické hledání optických protějšků gama záblesků ve vesmíru a konečně také sledování pohybů hvězd v okolí zenitu. Více informací o probíhajícím výzkumu v Ondřejově najdete na www.asu.cas.cz.

Laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře a Astronomický ústav AV ČR se
zde podílí na výzkumu vesmíru. Autor: Yuri Beletsky/ESO.
Laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře a Astronomický ústav AV ČR se zde podílí na výzkumu vesmíru.
Autor: Yuri Beletsky/ESO.
Vše se děje v rámci široké mezinárodní spolupráce. Naši astronomové jsou paralelně zapojeni také do pozorování na velkých světových dalekohledech, ať už jde o největší evropský sluneční dalekohled GREGOR se zrcadlem o průměru 1,5 m na Kanárských ostrovech nebo o dalekohledy Evropské jižní observatoře v Chile (ESO), kterými buďto pozorujeme na dálku ovládáním z ondřejovské observatoře nebo tam naši astronomové jezdí. Dnes už se astronom nedívá do okuláru dalekohledu, jako tomu bylo v době začátku ondřejovské observatoře. Její zakladatel Josef Frič by ale byl jistě potěšen, kam že se pozorovací technika v astronomii až dostala, jaké výsledky přináší a hlavně jak významný krok kupředu ve výzkumu vesmíru byl učiněn právě i na jím založené observatoři.

Kontakty a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník AsÚ AV ČR a České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Výzkum na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově
[2] Historie Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Výročí, Frič, Hvězdárna Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR, Josef Jan Frič


4. vesmírný týden 2023

4. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 1. do 29. 1. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se již potkala se Saturnem a je nejjasnějším objektem soumrakové oblohy spolu s Jupiterem. Nejvýše na obloze najdeme Mars. Kometa C/2022 E3 (ZTF) se blíží k Zemi a stává se objektem viditelným i pro neozbrojené oko. Slunce je stále aktivní a na povrchu je hodně pěkných skvrn. V týdnu očekáváme start Falconu 9, rakety Electron a HII-A. Slavíme několik výročí československých astronomů Františka Hřebíka, Antonína Mrkose a Juraje Zverka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Cassiopeia&Perseus Region

Ve spodní části snímku se nachází také C/2020 V2 (ZTF) Canon 77D Canon 50mm f/1.8 f/2.8 ISO 3200 3,2s x 231 DeepSkyStacker Siril Photoshop

Další informace »