Projíždím malebnou českou krajinou a občas se pousměji – to, když se někde na kopci stříbřitě zaleskne obrys kopule, avizující tam kdesi ukrytou hvězdárnu. Je to nejspíš jedna z veřejných hvězdáren, postavená pro lidi – lidi, toužící nahlížet do tajů vesmíru a poznávat, co je přesahuje.
Jak Mikuláš Koperník vypadal, víme z kopií jeho autoportrétu. Je známý hlavně díky své práci, která výrazně změnila náš pohled na Sluneční soustavu a s ní i na celý tehdy známý Vesmír. Koperníka můžeme směle pokládat za jednu z největších postav polské historie a světové vědy. S tím, jak je polský národ na svého rodáka hrdý, se v Polsku můžeme setkat téměř na každém kroku.
V sobotu 11. června 2016 se členové Astronomické společnosti v Hradci Králové vypravili na zajímavá astronomická místa v Polsku. Středem zájmu byly především sluneční hodiny a osvětová centra. Jako inspiraci i pro vás, kteří přemýšlíte o cestě k našim severovýchodním sousedům pro netradiční zážitek, přinášíme krátký report z navštívených míst. Dnes se podíváme do Niepołomic, kde najdete velmi příjemné a atraktivní astronomické vzdělávací centrum a observatoř v jednom.
Budova Hvězdárny a planetária v Brně, kde se konal sjezd.Autor: Rostislav Štork Hvězdárna a planetárium Brno hledá pracovníky na pozice Moderátor audiovizuálních představení v digitárium, Demonstrátor a Fundraiser.
Hvězdárna Valašské MeziříčíAutor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, zahájila v roce 2012 realizaci rozsáhlého projektu s názvem Brána do vesmíru. Tato aktivita navazuje na dřívější projekty spolufinancované EU, které hvězdárna realizovala v uplynulém desetiletí. Hlavním cílem projetu je vzájemná spolupráce příhraničních oblastí prostřednictvím zvyšování vzdělanosti, návrhem, vývojem a realizací inovačního systému vzdělávacích programů, založeného na moderních didaktických pomůckách, velmi těsné spolupráci a vzájemné pomoci.
Jaroslav Kolský v roli Tycho Brahe.Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.V den státního svátku 28. září 2012 si v Sedlčanech připomněli 50 let trvání Lidové hvězdárny Josefa Sadila. Od 13 do 16 hod v programu oslav vystoupil RNDr. Jiří Grygar, CSc. se vzpomínkou na prof. Miroslava Plavce, sedlčanského rodáka. Následovalo předání starostou města Ing. Jiřím Burianem, listiny s udělením in memoriam čestného občanství M. Plavcovi jeho manželce ing. Zdeňce Plavcové, která přicestovala z USA.
Pozvánka na 50. výročí založení sedlčanské hvězdárnyLidová hvězdárna Josefa Sadila v Sedlčanech zve širokou veřejnost v pátek 28. září 2012 odpoledne na slavnostní připomenutí 50. výroční od svého založení. Na akci proběhnou mimo jiné přednášky dvou předních českých vědců a popularizátorů astronomie - Dr. Jiřího Grygara, čestného předsedy ČAS, a Dr. Jana Vondráka, současného předsedy ČAS. Na akci pak naváže již avizovaná Noc vědců.
Meteorit Police.Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici16. září tomu bylo 43 let, kdy střechu rodinného domu č. p. 147 v Suchém Dolu u nedaleké Police nad Metují spadl meteorit. Proletěl sice střechou domu, nikomu však neublížil. To bylo v roce 1969. Od té doby se sice mnohé změnilo, ovšem potomci Klimešových, jimž meteorit téměř spadl na hlavu, zde žijí stále.
Autor: Archiv HaP BrnoV průběhu několika minulých měsíců byla zrekonstruována nejstarší část Hvězdárny a planetária Brno - otočná kopule o průměru 7 metrů. Přístupná bude během komentovaných pozorování Slunce a příležitostně i ve večerních hodinách.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.I když od otevření zrekonstruované budovy Hvězdárny a planetária Brno uplynulo pouze 9 a půl měsíce, jejími branami již prošel 100 tisící návštěvník. Stalo se tak 14. září 2012 v 9 hodin a 58 minut.
Jindřich Zeman seřizuje astrograf.Autor: Archiv Hvězdárny v ÚpiciHvězdárna v Úpici se může pochlubit několika historickými dalekohledy. Jedním z nich je astrograf Jindřicha Zemana. Je to právě ten astrograf, s nímž ve třicátých až padesátých letech minulého století fotografoval ony krásné snímky noční oblohy, zdobící nejen stránky tehdejšího časopisu České astronomické společnosti Říše hvězd, ale i pracovny a sály mnoha hvězdáren.
Rozhledna a observatoř na Lomnickém štítu.Autor: René NovysedlákPo dlhšom čase vám ponúkam štvrté pokračovanie seriálu "Putovanie po hvezdárňach". V dnešnej časti sa budem venovať najvyššie položenej profesionálnej hvezdárni/observatóriu na Slovensku. Vzhľadom na to, že toto observatórium je tak trochu v netradičnom prostredí, v nasledujúcich riadkoch ponúkam aj informácie z každodenného života vo výške 2633 metrov nad morom.
Dvojhvězda tvořená dvěma červenými trpaslíky.Autor: NASAO tom, že astronomové potřebují pro svá pozorování čistou a tmavou oblohu, už vyšlo nemálo článků. Světelné znečištění je zkrátka vážný problém, který neztrápí jenom astronomy. Dokud ale tento dlouholetý boj konečně nedosáhne patřičných výsledků, jsou vědci zejména v Evropě a ve Spojených státech nuceni v blízkosti velkých měst pozorovat v takřka bojových podmínkách. Vyrábí se různé filtry, obtížné algoritmy pro zpracování snímků a jiné postupy. Jak se daří odborná pozorování získat za takových podmínek, konkrétně v Ostravě, nám dnes poví astronomka Hana Kučáková.
V kopuli jindřichohradecké hvězdárny.Autor: Ondřej TrnkaHvězdárna a planetárium Plzeň uskutečnila ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech ve dnech 4. až 7. 7. 2012 další odbornou tematicky zaměřenou exkurzi do oblasti jihomoravského kraje a Vídně v Rakousku. Kromě pracovníků obou jmenovaných institucí se exkurze zúčastnilo i několik členů astronomických kroužků při H+P Plzeň a členů Západočeské pobočky ČAS.
Vrchol Kletě s kopulemi observatoře... aneb Astroléto na Kleti Hvězdárna na jihočeské Kleti je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. O letní prázdniny se hora Kleť stává významným a lákavým turistickým bodem. Zdejší astronomové proto připravili pro návštěvníky oblíbené a vždy hojně navštěvované letní exkurze, letos pod názvem Planetky zdálky, planetky zblízka aneb Astroléto na Kleti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
