Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brána do vesmíru na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Brána do vesmíru na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, zahájila v roce 2012 realizaci rozsáhlého projektu s názvem Brána do vesmíru. Tato aktivita navazuje na dřívější projekty spolufinancované EU, které hvězdárna realizovala v uplynulém desetiletí. Hlavním cílem projetu je vzájemná spolupráce příhraničních oblastí prostřednictvím zvyšování vzdělanosti, návrhem, vývojem a realizací inovačního systému vzdělávacích programů, založeného na moderních didaktických pomůckách, velmi těsné spolupráci a vzájemné pomoci.

Nový projekt zahrnuje rozvoj přeshraničních vztahů a spolupráci mezi dvěma hvězdárnami, které působí ve svých regionech jako specifické vzdělávací a kulturní instituce se zaměřením na přírodní vědy, techniku apod. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. leží v severní části Zlínského kraje; Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste se nachází v Žilinskom samosprávnom kraji.

Významným prvkem této aktivity je příprava, návrh a realizace didaktických pomůcek v podobě menšího geoparku, který bude zaměřen na geologickou i přírodní minulost Karpat jako společného pohoří nejen Slováků a Čechů. Geopark bude vystavěn jako příběh vysvětlující a dokládající vznik a minulost tohoto významného vrásového pohoří na konkrétním vzorku hornin.

Logo projektu Brána do vesmíru Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Logo projektu Brána do vesmíru
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Další aktivitou projektu je zhotovení zmenšeného modelu Sluneční soustavy pod názvem Cesta planet. Soubor didaktických pomůcek obsahuje modely těles Sluneční soustavy, sluneční analemické hodiny, rovinný model řezu tělesem planety Země a model místního poledníku se souřadnými systémy.

V rámci projektu Brána do vesmíru budou rovněž pořádány workshopy, informační semináře a tématická soustředění pro pedagogy, žáky a studenty. Odborní pracovníci obou hvězdáren ve spolupráci s externími odborníky připraví jako součást projektu nové vzdělávací programy a další materiály.

Klíčovou didaktickou pomůckou bude vzdělávací a naučná expozice s interaktivními prvky. První část bude umístěna ve vstupní hale hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí. Jejím účelem je základní seznámení s astronomií a ve vybrané části expozice i s regionální geografií a aktualitami z výzkumu vesmíru. Inovativní součástí budou tématicky orientované 3D modely.

Další část didaktické pomůcky bude umístěna v prostorách historické Ballnerovy hvězdárny z roku 1929. Zde budou prezentovány na konkrétních přístrojích (historických i stávajících) způsoby a metody měření počasí včetně popisů vystavených meteorologických přístrojů.

Seminář na Hvězdárně Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Seminář na Hvězdárně Valašské Meziříčí
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Projekt přináší řadu možností a aktivit pro žáky, studenty i pedagogy. Bude jim hrazena účast na jednotlivých seminářích, konferencích a workshopech; mohou se aktivně zapojit do přeshraniční soutěže „Experimentem k poznání a spolupráci“; podílet se na evaluačních akcích jednotlivých vzdělávacích programů; mohou se rovněž zapojit do práce na partnerských hvězdárnách v rámci pozorovatelských skupin apod.

Projekt Brána do vesmíru je spolufinancován z Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013.

Tato akce je realizována s finanční výpomocí Zlínského kraje.

Podrobnější informace o projektu Brána do vesmíru najdete na samostatných internetových stránkách http://www.branadovesmiru.eu.

Zdroj: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Projekt, Hvězdárna Valmez, Hvězdárna 


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »