Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Možnosti života ve vesmíru

Možnosti života ve vesmíru

Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, pořádá ve dnech 19. až 21. dubna 2013 ve svém přednáškovém sále ve spolupráci s Krajským úřadem Zlínského kraje, Českou astronomickou společností a Valašskou astronomickou společností mezinárodní mezioborový seminář na téma Možnosti života ve vesmíru.

Akce se koná v rámci připomínky a oslav 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Jejich příchod znamenal také posun v oblasti kultury, písma a vzdělanosti. Rovněž valašskomeziříčská hvězdárna se již více jak půl století snaží o podporu a rozvoj vzdělanosti.

Téma semináře „Možnosti života ve vesmíru“ bude probíráno z více hledisek a úhlů pohledu. Populárně-vědecké a odborné přednášky budou zaměřeny na nejrůznější aspekty vedoucí ke vzniku, rozvoji a udržení života ať už z pohledu fyzikálního, astrofyzikálního, biologického, genetického či udržitelnosti rozvoje lidské společnosti. Kromě zvaných přednášek odezní také kratší příspěvky a předpokládáme rovněž prezentaci posterů.

Seminář na Hvězdárně Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Seminář na Hvězdárně Valašské Meziříčí
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Účast na semináři potvrdili následující přednášející: prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., Dr. h. c., Ústav molekulární genetiky, AV ČR, v. v. i.; Mgr. Marek Vácha, PhD., Ústav etiky, 3. lékařská fakulta UK; Mgr. Tomáš Petrásek, Fyziologický ústav AV ČR, v .v. i.; RNDr. Vladimír Kopecký jr., Ph.D., Fyzikální ústav Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze; RNDr. Radek Mikuláš, CSc., Geologický ústav AV ČR, v. v. i.; prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., Výzkumný ústav živočišné výroby v. v. i. a Česká zemědělská univerzita v Praze; prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., České vysoké učení technické v Praze a RNDr. Jiří Grygar CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (řazeno podle programu semináře).

Populárně-naučný mezioborový seminář je určen všem zájemcům o danou problematiku: pedagogům, studentům středních a vysokých škol, pracovníkům hvězdáren, členům astronomických kroužků a široké veřejnosti.

Seminář se koná za podpory Zlínského kraje, České astronomické společnosti a Valašské astronomické společnosti.

Podrobnější informace, program a přihlášky na seminář viz webové stránky Hvězdárny Valašské Meziříčí.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Seminář, Život ve vesmíru, Hvězdárna Valmez


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »