Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

Umělecké ztvárnění představy mnohovesmíru
Autor: Jaime Salcido/EAGLE Collaboration

Otázky, jestli mohou existovat i jiné vesmíry jako součást velkého multiversa (mnohovesmíru) a jestli v nich mohou být příznivé podmínky pro život, jsou palčivým problémem současné kosmologie. Nyní nové výzkumy – publikované ve dvou článcích v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society – ukázaly, že život by potenciálně mohl být přítomen v celém multiversu, pokud ovšem existuje. Klíčem k tomu je temná (skrytá) energie, která přirozeně prostupuje veškerý prostor a zvyšuje rychlost rozpínání vesmíru.

Některé současné teorie vzniku vesmíru předpovídají mnohem víc temné energie, než je pozorováno. Pokud by tomu tak bylo, její větší množství by mohlo způsobit tak rychlou expanzi, že by rozředila hmotu vesmíru ještě před tím, než by se zformovaly hvězdy, planety – a život.

Jak se uvádělo v 70. a 80. letech minulého století, teorie multivesmíru mohla vysvětlovat „šťastně malé“ množství temné energie v našem vesmíru, které umožňuje přítomnost života uvnitř jednoho z mnoha vesmírů. V ostatních vesmírech by podmínky pro život nemusely být příznivé.

Na základě nejmodernějších počítačových simulací vědecký tým pod vedením vědců z Durham University, Western Sydney University, Universities of Sydney a Western Australia zjistil, že při zvyšovaném množství temné energie se sice zvýší několiksetkrát velikost pozorovaného vesmíru, ve skutečnosti to ale má jen nepatrný dopad na vznik hvězd a planet. To otevírá možnost, že život může existovat i v jiných vesmírech – pokud ovšem existují.

Pro mnoho fyziků neobjasněné, avšak zdánlivě malé množství temné energie v našem vesmíru, je frustrující záhadou,“ říká spoluautor článku Jaime Salcido, postgraduální student na Durham University. „Naše počítačové simulace ukazují, že dokonce i kdyby bylo ve vesmíru mnohem více temné energie, nebo naopak velmi malé množství, potom by to mělo pouze minimální vliv na vznik hvězd a planet, což zvyšuje možné vyhlídky, že život by mohl existovat v celém multivesmíru.“

Počítačové simulace byly vytvořeny v rámci projektu Evolution and Assembly of GaLaxies and their Environments (EAGLE), tj. Vývoj a utváření galaxií a jejich prostředí.

Multivesmír byl doposud míněn při vysvětlování pozorované hodnoty temné energie jako loterie – máme šťastný tiket a díky tomu žijeme ve vesmíru, který vytváří nádherné galaxie tolerující život, jak jej známe,“ říká spoluautor výzkumu Luke Barnes, vědecký pracovník na Western Sydney University a University of Sydney. „Výzkumná práce ukázala, že naše jízdenka se zdá být tak říkajíc šťastná. Množství temné energie v našem vesmíru je mnohem specifičtější, než potřebujeme pro život. To je problém multivesmíru; záhada zůstává.“

Zeptali jsme se sami sebe, kolik temné energie musí vesmír obsahovat, aby v něm život nebyl možný? Naše počítačové simulace ukázaly, že zrychlující se expanze vesmíru poháněná temnou energií má stěží vliv na vznik hvězd a z tohoto důvodu vznikají místa vhodná pro život,“ říká spoluautor výzkumu Pascal Elahi, vědecký pracovník na University of Western Australia.

Nicméně výsledky jsou neočekávané a mohly by být zpochybněny, protože vrhají podezření na schopnost teorie multivesmíru vysvětlit pozorované množství temné energie. Jestliže žijeme v multivesmíru, očekáváme pozorování mnohem většího množství temné energie – možná až 50× více, než pozorujeme v našem vesmíru.

Vznik hvězd ve vesmíru je bitva mezi gravitační přitažlivostí a odpudivou silou temné energie,“ říká Richard Bower z Durham University a člen vědeckého týmu. „Na základě našich počítačových simulací jsme zjistili, že vesmír, který by měl mnohem větší množství temné energie než ten náš, může bohudík rovněž vytvářet hvězdy. Proč tedy existuje tak nepatrné množství temné energie v našem vesmíru? Myslím si, že bychom měli hledat nové fyzikální zákony k vysvětlení této překvapující vlastnosti našeho vesmíru a teorie multivesmíru, která trochu přispěje k odstranění znepokojení mnoha fyziků,“ dodává Richard Bower.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Multivesmír


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »