Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

Umělecké ztvárnění představy mnohovesmíru
Autor: Jaime Salcido/EAGLE Collaboration

Otázky, jestli mohou existovat i jiné vesmíry jako součást velkého multiversa (mnohovesmíru) a jestli v nich mohou být příznivé podmínky pro život, jsou palčivým problémem současné kosmologie. Nyní nové výzkumy – publikované ve dvou článcích v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society – ukázaly, že život by potenciálně mohl být přítomen v celém multiversu, pokud ovšem existuje. Klíčem k tomu je temná (skrytá) energie, která přirozeně prostupuje veškerý prostor a zvyšuje rychlost rozpínání vesmíru.

Některé současné teorie vzniku vesmíru předpovídají mnohem víc temné energie, než je pozorováno. Pokud by tomu tak bylo, její větší množství by mohlo způsobit tak rychlou expanzi, že by rozředila hmotu vesmíru ještě před tím, než by se zformovaly hvězdy, planety – a život.

Jak se uvádělo v 70. a 80. letech minulého století, teorie multivesmíru mohla vysvětlovat „šťastně malé“ množství temné energie v našem vesmíru, které umožňuje přítomnost života uvnitř jednoho z mnoha vesmírů. V ostatních vesmírech by podmínky pro život nemusely být příznivé.

Na základě nejmodernějších počítačových simulací vědecký tým pod vedením vědců z Durham University, Western Sydney University, Universities of Sydney a Western Australia zjistil, že při zvyšovaném množství temné energie se sice zvýší několiksetkrát velikost pozorovaného vesmíru, ve skutečnosti to ale má jen nepatrný dopad na vznik hvězd a planet. To otevírá možnost, že život může existovat i v jiných vesmírech – pokud ovšem existují.

Pro mnoho fyziků neobjasněné, avšak zdánlivě malé množství temné energie v našem vesmíru, je frustrující záhadou,“ říká spoluautor článku Jaime Salcido, postgraduální student na Durham University. „Naše počítačové simulace ukazují, že dokonce i kdyby bylo ve vesmíru mnohem více temné energie, nebo naopak velmi malé množství, potom by to mělo pouze minimální vliv na vznik hvězd a planet, což zvyšuje možné vyhlídky, že život by mohl existovat v celém multivesmíru.“

Počítačové simulace byly vytvořeny v rámci projektu Evolution and Assembly of GaLaxies and their Environments (EAGLE), tj. Vývoj a utváření galaxií a jejich prostředí.

Multivesmír byl doposud míněn při vysvětlování pozorované hodnoty temné energie jako loterie – máme šťastný tiket a díky tomu žijeme ve vesmíru, který vytváří nádherné galaxie tolerující život, jak jej známe,“ říká spoluautor výzkumu Luke Barnes, vědecký pracovník na Western Sydney University a University of Sydney. „Výzkumná práce ukázala, že naše jízdenka se zdá být tak říkajíc šťastná. Množství temné energie v našem vesmíru je mnohem specifičtější, než potřebujeme pro život. To je problém multivesmíru; záhada zůstává.“

Zeptali jsme se sami sebe, kolik temné energie musí vesmír obsahovat, aby v něm život nebyl možný? Naše počítačové simulace ukázaly, že zrychlující se expanze vesmíru poháněná temnou energií má stěží vliv na vznik hvězd a z tohoto důvodu vznikají místa vhodná pro život,“ říká spoluautor výzkumu Pascal Elahi, vědecký pracovník na University of Western Australia.

Nicméně výsledky jsou neočekávané a mohly by být zpochybněny, protože vrhají podezření na schopnost teorie multivesmíru vysvětlit pozorované množství temné energie. Jestliže žijeme v multivesmíru, očekáváme pozorování mnohem většího množství temné energie – možná až 50× více, než pozorujeme v našem vesmíru.

Vznik hvězd ve vesmíru je bitva mezi gravitační přitažlivostí a odpudivou silou temné energie,“ říká Richard Bower z Durham University a člen vědeckého týmu. „Na základě našich počítačových simulací jsme zjistili, že vesmír, který by měl mnohem větší množství temné energie než ten náš, může bohudík rovněž vytvářet hvězdy. Proč tedy existuje tak nepatrné množství temné energie v našem vesmíru? Myslím si, že bychom měli hledat nové fyzikální zákony k vysvětlení této překvapující vlastnosti našeho vesmíru a teorie multivesmíru, která trochu přispěje k odstranění znepokojení mnoha fyziků,“ dodává Richard Bower.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Multivesmír


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »