Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout?

Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout?

Teorie panspermie předpokládá, že život může být transportován mezi hvězdami

Akademie věd České republiky spolu s Astronomickým ústavem AV ČR a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravila mini-cyklus dvou přednášek o tom, kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout. Cyklus zakončíme panelovou diskuzí na téma život ve vesmíru.

O těchto otázkách s vědci z Akademie věd, a to na místě i online, jak kdo bude chtít. Přednášet budeme doslova pro všechny v České republice, bez ohledu na to, jestli jsou v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku.

Kapacita přednáškové místnosti je omezena na 40 míst, proto budeme přednášky a panelovou diskuzi také přenášet online. "Přijďte" tedy i vy, kdo jste zdálky, prostě se jenom připojte na Akademii věd. Vstup pro návštěvníky, kteří osobně přijdou, je zdarma.

Jednotlivé přednášky:

Úterý 12. června 2018

v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1

Dr. Michal Bursa (Astronomický ústav AV ČR)  - Je ve vesmíru život? A pokud ano, kde?

Jaké jsou vyhlídky na nalezení života mimo Zemi? Najdeme dříve my cizí civilizace nebo najdou ony nás? A jak je to s výjimečností života na Zemi - je to neopakovatelná událost nebo nevyhnutelný důsledek přítomnosti organických sloučenin?

Dr. Petr Kabáth  (Astronomický ústav AV ČR)  - Jak hledat exoplanety a nejlépe ty, kde by se mohl vyskytovat život?

Jak hledáme planety mimo Sluneční soustavu, tedy exoplanety? Kolik jich může být? Jak to na exoplanetách vypadá? Jak zjistíme, zda na nově objevené exoplanetě existuje atmosféra, případně život? Jakými přístroji exoplanety objevujeme a co nás na poli exoplanet čeká v příští dekádě? Jak se zapojuje ČR do výzkumu exoplanet?

Čtvrtek 21. června 2018

v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1

Millerova chemie rané Země podle český vědců. Primitivní látky oxid uhelnatý a čpavek se spojují účinkem rázové vlny či blesku do formamidu. Jeho chemie v rázové vlně či elektrickém bleskovém výboji je spojena s reaktivními částicemi odvozenými od vodíku, kyanovodíku a čpavku. Následně vznikají základní báze genetického kódu RNA světa: Guanin, Adenin, Cytosin a Uracil. V pozadí je obraz rané Země. Tak nějak to mohlo vypadat. Prachem a těžkými oblaky do ruda zabarvená obloha proťatá blesky a stopami padajících asteroidů. Dusivá jedovatá atmosféra. Mrtvý a slaný oceán. A někde v tomhle pekelném světě, první chemické zárodky živých molekul. Snad za desítky milionů let, život sám. Autor: Martin Ferus - Přednáška Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi
Millerova chemie rané Země podle český vědců. Primitivní látky oxid uhelnatý a čpavek se spojují účinkem rázové vlny či blesku do formamidu. Jeho chemie v rázové vlně či elektrickém bleskovém výboji je spojena s reaktivními částicemi odvozenými od vodíku, kyanovodíku a čpavku. Následně vznikají základní báze genetického kódu RNA světa: Guanin, Adenin, Cytosin a Uracil. V pozadí je obraz rané Země. Tak nějak to mohlo vypadat. Prachem a těžkými oblaky do ruda zabarvená obloha proťatá blesky a stopami padajících asteroidů. Dusivá jedovatá atmosféra. Mrtvý a slaný oceán. A někde v tomhle pekelném světě, první chemické zárodky živých molekul. Snad za desítky milionů let, život sám.
Autor: Martin Ferus - Přednáška Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi

Dr. Martin Ferus (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR) - Vznik života ve vesmíru

Je lidstvo i život sám skutečným biblickým zázrakem nebo je důsledkem přesně daných a nevyhnutelných geochemických a evolučních procesů tak, jako například vznik diamantu, který je také vzácný a drahý, přesto zcela jistě nikoliv zázračný? Dokážeme někdy život připravit ve zkumavce stejně jako současní technologové vyrábějí syntetické diamanty? A jak vlastně první život na Zemi vypadal? Je skutečně pravdou, že to byla pouhá dědičná informace, která „ožila“ tím, že projevila základní vlastnost přisuzovanou živým strukturám, tedy dědičně replikovala sebe samu? A nebylo za tím něco víc? A kde se vůbec vzal materiál pro vznik života? Dorazil z vesmíru, vznikl tady na Zemi?

Cyklus ukončíme panelovou diskuzí s přednášejícími. V panelové diskuzi budete mít prostor ptát se na cokoliv, co jste kdy chtěli vědět o životě ve vesmíru.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Život ve vesmíru


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »