Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout?

Kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout?

Teorie panspermie předpokládá, že život může být transportován mezi hvězdami

Akademie věd České republiky spolu s Astronomickým ústavem AV ČR a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravila mini-cyklus dvou přednášek o tom, kde a jak hledat život ve vesmíru a jak mohl vzniknout. Cyklus zakončíme panelovou diskuzí na téma život ve vesmíru.

O těchto otázkách s vědci z Akademie věd, a to na místě i online, jak kdo bude chtít. Přednášet budeme doslova pro všechny v České republice, bez ohledu na to, jestli jsou v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku.

Kapacita přednáškové místnosti je omezena na 40 míst, proto budeme přednášky a panelovou diskuzi také přenášet online. "Přijďte" tedy i vy, kdo jste zdálky, prostě se jenom připojte na Akademii věd. Vstup pro návštěvníky, kteří osobně přijdou, je zdarma.

Jednotlivé přednášky:

Úterý 12. června 2018

v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1

Dr. Michal Bursa (Astronomický ústav AV ČR)  - Je ve vesmíru život? A pokud ano, kde?

Jaké jsou vyhlídky na nalezení života mimo Zemi? Najdeme dříve my cizí civilizace nebo najdou ony nás? A jak je to s výjimečností života na Zemi - je to neopakovatelná událost nebo nevyhnutelný důsledek přítomnosti organických sloučenin?

Dr. Petr Kabáth  (Astronomický ústav AV ČR)  - Jak hledat exoplanety a nejlépe ty, kde by se mohl vyskytovat život?

Jak hledáme planety mimo Sluneční soustavu, tedy exoplanety? Kolik jich může být? Jak to na exoplanetách vypadá? Jak zjistíme, zda na nově objevené exoplanetě existuje atmosféra, případně život? Jakými přístroji exoplanety objevujeme a co nás na poli exoplanet čeká v příští dekádě? Jak se zapojuje ČR do výzkumu exoplanet?

Čtvrtek 21. června 2018

v 18:00 v sále 108 v budově Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1

Millerova chemie rané Země podle český vědců. Primitivní látky oxid uhelnatý a čpavek se spojují účinkem rázové vlny či blesku do formamidu. Jeho chemie v rázové vlně či elektrickém bleskovém výboji je spojena s reaktivními částicemi odvozenými od vodíku, kyanovodíku a čpavku. Následně vznikají základní báze genetického kódu RNA světa: Guanin, Adenin, Cytosin a Uracil. V pozadí je obraz rané Země. Tak nějak to mohlo vypadat. Prachem a těžkými oblaky do ruda zabarvená obloha proťatá blesky a stopami padajících asteroidů. Dusivá jedovatá atmosféra. Mrtvý a slaný oceán. A někde v tomhle pekelném světě, první chemické zárodky živých molekul. Snad za desítky milionů let, život sám. Autor: Martin Ferus - Přednáška Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi
Millerova chemie rané Země podle český vědců. Primitivní látky oxid uhelnatý a čpavek se spojují účinkem rázové vlny či blesku do formamidu. Jeho chemie v rázové vlně či elektrickém bleskovém výboji je spojena s reaktivními částicemi odvozenými od vodíku, kyanovodíku a čpavku. Následně vznikají základní báze genetického kódu RNA světa: Guanin, Adenin, Cytosin a Uracil. V pozadí je obraz rané Země. Tak nějak to mohlo vypadat. Prachem a těžkými oblaky do ruda zabarvená obloha proťatá blesky a stopami padajících asteroidů. Dusivá jedovatá atmosféra. Mrtvý a slaný oceán. A někde v tomhle pekelném světě, první chemické zárodky živých molekul. Snad za desítky milionů let, život sám.
Autor: Martin Ferus - Přednáška Chemie vzniku života aneb O pekle na Zemi

Dr. Martin Ferus (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR) - Vznik života ve vesmíru

Je lidstvo i život sám skutečným biblickým zázrakem nebo je důsledkem přesně daných a nevyhnutelných geochemických a evolučních procesů tak, jako například vznik diamantu, který je také vzácný a drahý, přesto zcela jistě nikoliv zázračný? Dokážeme někdy život připravit ve zkumavce stejně jako současní technologové vyrábějí syntetické diamanty? A jak vlastně první život na Zemi vypadal? Je skutečně pravdou, že to byla pouhá dědičná informace, která „ožila“ tím, že projevila základní vlastnost přisuzovanou živým strukturám, tedy dědičně replikovala sebe samu? A nebylo za tím něco víc? A kde se vůbec vzal materiál pro vznik života? Dorazil z vesmíru, vznikl tady na Zemi?

Cyklus ukončíme panelovou diskuzí s přednášejícími. V panelové diskuzi budete mít prostor ptát se na cokoliv, co jste kdy chtěli vědět o životě ve vesmíru.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Život ve vesmíru


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »