Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Když se řekne hvězdárna...

Když se řekne hvězdárna...

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové
Autor: Marek Tušl

Projíždím malebnou českou krajinou a občas se pousměji – to, když se někde na kopci stříbřitě zaleskne obrys kopule, avizující tam kdesi ukrytou hvězdárnu. Je to nejspíš jedna z veřejných hvězdáren, postavená pro lidi – lidi, toužící nahlížet do tajů vesmíru a poznávat, co je přesahuje.

Tyto lidové hvězdárny byly prioritně určeny k popularizaci vědy a neprováděl se na nich většinou vědecký výzkum. První lidová hvězdárna byla vybudována v roce 1912 v Pardubicích, v roce 1913 ji následovala hvězdárna v Mikulášovicích a v roce 1928 Lidová hvězdárna na Petříně. Jejich poslání objasňuje předseda České astronomické společnosti Petr Heinzel:

Síť veřejných hvězdáren a planetárií u nás má velký význam pro popularizaci astronomie i ostatních přírodních věd. Tyto hvězdárny jsou také často napojeny na Českou astronomickou společnost a spolupracují na různých odborných a vzdělávacích programech. Já sám jsem na takové hvězdárně začínal a dodnes na to rád vzpomínám – byla to ohromná motivace.“

V České republice jako v jedné z mála zemí na světě funguje unikátní síť hvězdáren a planetárií, které v Čs. čas. fyz. pravidelně představujeme. A v této souvislosti se často ptám našich astronomů a astrofyziků na jejich náhled na důležitost těchto „chrámů lidového vědění“. A myslím, že jejich roli skvěle vystihují slova české astronomky Evy Markové:

„Kulturně vzdělávací činnost českých hvězdáren a planetárií se příkladně odráží v kulturní úrovni českého národa. Hvězdárny a planetária hrají velmi významnou roli v oblasti doplňování výuky školní mládeže, výchově talentů a nezastupitelné je i v ovlivňování volného času mládeže. Akce pořádané hvězdárnami pro mládež i dospělé rozvíjejí v jejich účastnících všechny stránky duchovní kultury. Pozorování oblohy spojené se zajímavým výkladem, případně doplněné poutavými filmy, diapozitivy nebo hudbou, vyvolává u většiny návštěvníků hluboký prožitek a kladně ovlivňuje vztah člověka k životu a k přírodě. Působení hvězdáren na citové stránky člověka jsou těžko čímkoliv nahraditelné.“

Po roce 1989 řady lidových hvězdáren poněkud prořídly. A některé byly dokonce prodány jako obytné domy. Takový úděl málem potkal i hvězdárnu Žebrák, jež se v sousedství hradů Žebrák a Točník vypíná nad jižním okrajem města Žebrák už už od roku 1954. Od takového nemilého osudu ji přesně o 50 let později zachránilo Sdružení Hvězdárna Žebrák v čele s Vladislavem Slezákem, který svůj boj o hvězdárnu vysvětluje takto:

„Hvězdárna je pro mne druhým domovem, oknem do vesmíru. Když jsem zjistil, že by mohla zaniknout, bylo nadmíru jasné, že se musíme pokusit o to, aby mohla fungovat dál. Moc rád lidem ukazuji objekty noční oblohy velkým dalekohledem a jsem šťastný, když od nás odcházejí nadšení. Beru to jako naše hlavní poslání ukázat návštěvníkům ten úžasný svět nad hlavou – dnes i formou videí a internetu, pohádkových knížek nebo krátkých animovaných pohádkových filmů. A věřím, že se nám třeba podaří hvězdárnu v budoucnu i zvětšit…“

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové Autor: Marek Tušl
Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové
Autor: Marek Tušl
Hvězdárna – to nejsou jen dalekohledy a další přístrojové vybavení. Hvězdárna – to jsou hlavně lidé – demonstrátoři, sklonění nad dalekohledem, připraveni poodhalit návštěvníkům některé z tajemství denní či noční oblohy. Myslím, že jejich nadšení náležitě vystihují slova Martina Viláška z hvězdárny v Ostravě, když s okem na okuláru vyprávěl:

Hvězdárna je pro mě nejen místem, kde se dívám dalekohledem do vesmíru, ale především místem setkání. Setkávají se tady lidé, kteří se přišli podívat na ten tajemný vesmír s těmi, kteří jim ho dovedou ukázat a vysvětlit. Je to místo s úžasnou energií, kterou tam přinášejí nejen návštěvníci, ale i pozorovatelé, kteří mají stejný zájem a rozumí vám. A také je to místo, kde můžete nejen přijímat informace, ale i relaxovat, na chvilku vypnout a pod tichou a klidnou hvězdnou oblohou si srovnat myšlenky.“

Já osobně hvězdárny miluji. Když do některé z nich vstoupím, v mžiku zapomínám na čas. Nedočkavě vyhlížím nebeské objekty, nejsem ochotna ani pod něžnou hrozbou demonstrátora opustit okulár dalekohledu a místo spořádaného návratu domů raději přespávám na karimatce ve společnosti vrzající kopule a ztichlého teleskopu. Možná i fotografie, kterou jsme pro tento úvodník s Martinem Cholastou z hvězdárny v Hradci Králové pořídili, lépe a bez mnoha slov napoví, jak inspirativní prostředí to je. A Martin k tomu dodává:

„Astronomie je v České republice velmi populární, jak o tom svědčí i počet hvězdáren. Kolega Štěpán Kovář, který působil ve Švýcarsku, pořizoval soupis hvězdáren v České republice a dospěl přibližně k číslu 150 – přitom ve Švýcarsku jich bylo jen kolem dvaceti. Z tohoto hlediska by se dalo usuzovat, že je astronomie v Česku docela oblíbená.“

Milé zážitky na českých hvězdárnách vám všem přeje Jana Žďárská.




O autorovi

Jana Žďárská

Jana Žďárská

Mgr. Jana Žďárská se narodila v roce 1969. Pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR jako výkonná redaktorka Československého časopisu pro fyziku. K zájmu o vědu ji v dětství přivedl otec. Jako autorka se v rámci popularizace vědy věnuje především rozhovorům s vědci a reportážím z vědeckého prostředí. V rámci popularizace vědy publikuje v Československém časopisu pro fyziku, slovenském Kozmosu, populárně naučném časopisu Tajemství vesmíru a časopisu Astropis. Píše poetické úvodníky pro věstník obce Světice, kde žije.

Je členkou České astronomické společnosti (ČAS), Kosmologické sekce ČAS (dříve místopředsedkyní), Astronautické sekce ČAS, Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF), porotkyní Československé astrofotografie měsíce (ČAM) a členkou Kosmo klubu z. s. Za svoji literární činnost obdržela v roce 2022 cenu České astronomické společnosti Littera astronomica. Miluje děti, přírodu, zachraňuje psy z útulků, fotografuje a píše básně. Více na webu www.janazdarska.cz.

Štítky: Hvězdárna 


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »