Jaké bylo 50. výročí Lidové hvězdárny Josefa Sadila?
Jaroslav Kolský v roli Tycho Brahe. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.V den státního svátku 28. září 2012 si v Sedlčanech připomněli 50 let trvání Lidové hvězdárny Josefa Sadila. Od 13 do 16 hod v programu oslav vystoupil RNDr. Jiří Grygar, CSc. se vzpomínkou na prof. Miroslava Plavce, sedlčanského rodáka. Následovalo předání starostou města Ing. Jiřím Burianem, listiny s udělením in memoriam čestného občanství M. Plavcovi jeho manželce ing. Zdeňce Plavcové, která přicestovala z USA.
Listina uděleného čestného občanství města Sedlčan prof. RNDr. Miroslavu Plavcovi DrSc. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.Poté starosta města předal čestné uznání zastupitelů města bývalému vedoucímu hvězdárny Vladimíru Roškotovi i současnému vedoucímu Františku Lomozovi za dlouhodobou a nepřetržitou práci pro Lidovou hvězdárnu Josefa Sadila.
O další příspěvek ke slavnostnímu odpoledni se postaral předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. s představením organizační struktury ČAS a jejího poslání. Poté přítomné seznámil s historií navigace od námořní z dob Vikingů po moderní GPS.
Vladimír Roškot připomněl osobnost Josefa Sadila a jeho význam pro amatérskou astronomii v Sedlčanech.
Vystoupení Ing. Jana Vondráka, DrSc. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.Jiří Grygar při představení osobnosti Mirka Plavce. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.František Lomoz pak stručně seznámil s obsahem výstavy. Výstava měla tři části, které společně vytvořily spojení vědy a kultury v oblasti amatérské astronomie patřící již trvale ke kulturnímu koloritu regionu. První část se týkala historických fotografií zrodu Astronomického kroužku, stavby hvězdárny, instalace dalekohledu a následujících dlouhých padesáti let služby hvězdárny široké veřejnosti a vytvořenému zázemí pro odbornou práci místních astronomů amatérů. Druhá část rozšířila amatérskou astronomii o profesionální rozměr zprostředkovaný barevnými velkoformátovými obrazy blízkého i vzdáleného vesmíru z Evropské jižní observatoře (ESO). Shodou okolností se tak sedlčanská hvězdárna připojila svou výstavou oslavám padesáti let od založení ESO, které vyvrcholily nedávno - v pátek 5. října. Třetí část byla doplněním o umělecký rozměr vyjádřený pracemi mladých malířů a výtvarníků z místní výtvarné školy.
Slavnostní odpoledne bylo oživeno „živým Tycho Brahe“ (jinak Jaroslavem Kolským ze sboru místních ochotníků), uvádějícím jednotlivá vystoupení, a klavírní hudbou, která vhodně doplnila atmosféru slavnosti.
Po skončení slavnostního odpoledne se účastníci a milí hosté mohli přesunout na hvězdárnu na Cihelném vrchu, kde od 18 hodin vítal příchozí, spolupracovník hvězdárny, nadšený astronom amatér Václav Cháb. Začala Noc vědců 2012. Milým hostem se stal Jiří Grygar, který si mohl ještě za soumraku ověřit kvalitu obrazu a rozlišení detailů pomocí dalekohledu hvězdárny na 6 km vzdáleném hradu na Vysokém Chlumci. (Pozn.: zcela jasně byl rozeznatelný drát hromosvodu o tloušťce 10 mm na střeše hradního kostela).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom.
Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou.
Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost.
220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme.
Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.8.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
