Jaké bylo 50. výročí Lidové hvězdárny Josefa Sadila?
Jaroslav Kolský v roli Tycho Brahe. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.V den státního svátku 28. září 2012 si v Sedlčanech připomněli 50 let trvání Lidové hvězdárny Josefa Sadila. Od 13 do 16 hod v programu oslav vystoupil RNDr. Jiří Grygar, CSc. se vzpomínkou na prof. Miroslava Plavce, sedlčanského rodáka. Následovalo předání starostou města Ing. Jiřím Burianem, listiny s udělením in memoriam čestného občanství M. Plavcovi jeho manželce ing. Zdeňce Plavcové, která přicestovala z USA.
Listina uděleného čestného občanství města Sedlčan prof. RNDr. Miroslavu Plavcovi DrSc. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.Poté starosta města předal čestné uznání zastupitelů města bývalému vedoucímu hvězdárny Vladimíru Roškotovi i současnému vedoucímu Františku Lomozovi za dlouhodobou a nepřetržitou práci pro Lidovou hvězdárnu Josefa Sadila.
O další příspěvek ke slavnostnímu odpoledni se postaral předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. s představením organizační struktury ČAS a jejího poslání. Poté přítomné seznámil s historií navigace od námořní z dob Vikingů po moderní GPS.
Vladimír Roškot připomněl osobnost Josefa Sadila a jeho význam pro amatérskou astronomii v Sedlčanech.
Vystoupení Ing. Jana Vondráka, DrSc. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.Jiří Grygar při představení osobnosti Mirka Plavce. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.František Lomoz pak stručně seznámil s obsahem výstavy. Výstava měla tři části, které společně vytvořily spojení vědy a kultury v oblasti amatérské astronomie patřící již trvale ke kulturnímu koloritu regionu. První část se týkala historických fotografií zrodu Astronomického kroužku, stavby hvězdárny, instalace dalekohledu a následujících dlouhých padesáti let služby hvězdárny široké veřejnosti a vytvořenému zázemí pro odbornou práci místních astronomů amatérů. Druhá část rozšířila amatérskou astronomii o profesionální rozměr zprostředkovaný barevnými velkoformátovými obrazy blízkého i vzdáleného vesmíru z Evropské jižní observatoře (ESO). Shodou okolností se tak sedlčanská hvězdárna připojila svou výstavou oslavám padesáti let od založení ESO, které vyvrcholily nedávno - v pátek 5. října. Třetí část byla doplněním o umělecký rozměr vyjádřený pracemi mladých malířů a výtvarníků z místní výtvarné školy.
Slavnostní odpoledne bylo oživeno „živým Tycho Brahe“ (jinak Jaroslavem Kolským ze sboru místních ochotníků), uvádějícím jednotlivá vystoupení, a klavírní hudbou, která vhodně doplnila atmosféru slavnosti.
Po skončení slavnostního odpoledne se účastníci a milí hosté mohli přesunout na hvězdárnu na Cihelném vrchu, kde od 18 hodin vítal příchozí, spolupracovník hvězdárny, nadšený astronom amatér Václav Cháb. Začala Noc vědců 2012. Milým hostem se stal Jiří Grygar, který si mohl ještě za soumraku ověřit kvalitu obrazu a rozlišení detailů pomocí dalekohledu hvězdárny na 6 km vzdáleném hradu na Vysokém Chlumci. (Pozn.: zcela jasně byl rozeznatelný drát hromosvodu o tloušťce 10 mm na střeše hradního kostela).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek
„Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.
Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne.
Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine.
Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2.
V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s).
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats
12.10. až 1.12.2024
