Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Z kopulí proměnářů (III.) - Exoplanety amatérsky (F. Lomoz)

Z kopulí proměnářů (III.) - Exoplanety amatérsky (F. Lomoz)

Sedlčanská hvězdárna
Autor: František Lomoz

Přinášíme vám třetí článek z cyklu "Z kopulí proměnářů". První dva díly byly věnovány cestovním a balkonovým sestavám, v tomto dílu se konečně podíváme do kopule. Seznámíme se s amatérskými možnostmi pozorování exoplanet, která František Lomoz provádí v kopuli sedlčanské hvězdárny.

Cihelný vrch s hvězdárnou Autor: František Lomoz
Cihelný vrch s hvězdárnou
Autor: František Lomoz
Astronomii se věnuji nepřetržitě již od roku 1965, kdy jsem poprvé navštívil sedlčanskou hvězdárnu, která byla vybudována místním astronomickým kroužkem za vydatné pomoci místních obyvatel a otevřena v roce 1962. Hvězdárna se nachází na Cihelném vrchu přibližně 1 km západně od středu města. 

Po roce 1983 jsem se stal správcem hvězdárny a mohl tak ovlivnit následující vývoj a vybavení. V devadesátých letech to byl první PC, kamera CCD a připojení k internetu. Pak následovala obměna PC, přístrojového vybavení a doplnění montáže refraktoru hvězdárny zrcadlovými dalekohledy typu Newton a Schmidt-Newton, které jsou v soukromém majetku astronomů amatérů. Hvězdárna tak vytváří prostředí symbiózy nadšených amatérů a veřejné instituce v rámci kulturní vybavenosti regionu, do které patří zprostředkování vědeckých poznatků širší veřejnosti v oblasti astronomie. 
  

Schmidt-Newton 254/1016, Zeiss 120/600, 2x AeroXenar 90/320 Autor: František Lomoz
Schmidt-Newton 254/1016, Zeiss 120/600, 2x AeroXenar 90/320
Autor: František Lomoz
Dřívější vizuální sledování objektů a fotografická dokumentace byla s nástupem výpočetní techniky nahrazena získáváním a zpracováním digitálních snímků. Pro mne bylo období od roku 1995 do roku 2008 obdobím „vyučení se“ fotometrii proměnných hvězd. Od roku 2008, kdy jsem měl možnost se zdokonalit na zapůjčené sestavě dalekohledu Vixen a kamery ST-7 od Sekce proměnných hvězd a exoplanet, se věnuji převážně fotometrii exoplanet a méně často pak proměnným hvězdám. 
  
První exoplanetou, kdy se mi podařilo zachytit celý průběh přechodu, byla 18.8.2008 HD189733b. Od této doby jsem vložil do úložiště Sekce PHE data 315 pozorování různých exoplanet. Původní CCD kameru ST-5 umístěnou v ohnisku objektivu AeroXenar 90/320 vystřídala zapůjčená kamera ST-7, kterou jsem tentokrát využil v ohnisku objektivu Zeiss 120/600. 
  
Současná sestava Schmidt-Newton 254/1016+CCD G2-8300, Newton 300/1200+ST2000XM, refraktor 80/600 na společné montáži s dalekohledem Zeiss coudé 200/3000. Autor: František Lomoz
Současná sestava Schmidt-Newton 254/1016+CCD G2-8300, Newton 300/1200+ST2000XM, refraktor 80/600 na společné montáži s dalekohledem Zeiss coudé 200/3000.
Autor: František Lomoz
Od roku 2009 využívám CCD kamery ST2000XM hvězdárny ve svém zrcadlovém Newtonu 300/1200. Od roku 2010 pak svoji vlastní CCD kameru G2-8300 v ohnisku zrcadlového dalekohledu Schmidt-Newton 254/1016, který mi zapůjčuje kolega Václav Cháb, pokud se sám nevěnuje barevné astrofotografii. 
  
Oba zrcadlové dalekohledy s kamerami jsou na společné montáži dalekohledu hvězdárny Zeiss coudé 200/3000, který slouží k navádění a pointaci. Celý systém dalekohledů a otáčení kopule jsem vlastnoručně zautomatizoval, takže samotný proces snímání jednotlivých snímků probíhá ve zvoleném časovém intervalu (v zimním období až 12 hod.) bez mé přítomnosti. Kontrolu provádím internetovým sdílením obrazovek řídících PC v teple domova. 
  
Sekční sestava Vixen s kamerou ST-7 doplněná AeroXenarem Autor: František Lomoz
Sekční sestava Vixen s kamerou ST-7 doplněná AeroXenarem
Autor: František Lomoz
Zorná pole dalekohledů s CCD kamerami jsou úmyslně posunuta tak, aby kromě sledovaného objektu pokryla společně větší část hvězdného pole. Výsledkem potom je souběžné sledování stejného objektu, pokud to je možné tak v různých filtrech, a případné zachycení jiných proměnných hvězd případně objevení nových pulzujících či zákrytových hvězd. Tyto náhodně sledované objekty vkládám do svého pozorovacího deníku s označením podle katalogů a v případě nově objeveného objektu data poslouží k následnému vložení do katalogu CzeV. V tomto katalogu je již 130 nových proměnných takto objevených na hvězdárně v Sedlčanech a dalších 30 čeká na vložení. 
  
Balkonové stanoviště s objektivem Zeiss 120/600+Canon EOS700D na montáži EQ6 Autor: František Lomoz
Balkonové stanoviště s objektivem Zeiss 120/600+Canon EOS700D na montáži EQ6
Autor: František Lomoz
Nastřádaná fotometrická data objektů s exoplanetami v souhrnu od všech amatérských pozorovatelů, jimž je přístupné úložiště Sekce PHE, nacházejí uplatnění v samostatných odborných pracích a také v pracích profesionálů. I když samotné objevování exoplanet je výhradně doménou mnoha profesionálních programů, není vzhledem k nastřádaným snímkům v amatérských podmínkách za více jak desetileté období bez šance objevení nové exoplanety, tentokrát s označením třeba „TRESCA-1b“. 
  
Pro budoucnost připravuji domácí balkonovou observatoř podle inspirace kolegů ze sekce Bohuslava Hladíka a Martina Maška. Dříve používaný objektiv Zeiss 120/600 bude sloužit digitálnímu fotoaparátu Canon DOS 700D na montáži EQ6 k hromadění dalších obrazových dat zejména severní části oblohy od deklinace 30° a více. Kamery na hvězdárně dosud pokrývají převážně jižní část od -20° do 40° deklinace. 
 Sledování exoplanet se mi stalo v průběhu doby menším koníčkem jako součást zájmu o obecnější astronomii a hlavně kosmologii. Mé kmenové členství v Kosmologické sekci ČAS probudilo zájem členů této sekce o exoplanety, čehož jsem využil pro prezentaci tohoto mladého oboru astronomie mezi zájemce o kosmologii.

Čekání na soumrak Autor: František Lomoz
Čekání na soumrak
Autor: František Lomoz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Štítky: František Lomoz, Hvězdárna Sedlčany


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »