Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Z kopulí proměnářů (III.) - Exoplanety amatérsky (F. Lomoz)

Z kopulí proměnářů (III.) - Exoplanety amatérsky (F. Lomoz)

Sedlčanská hvězdárna
Autor: František Lomoz

Přinášíme vám třetí článek z cyklu "Z kopulí proměnářů". První dva díly byly věnovány cestovním a balkonovým sestavám, v tomto dílu se konečně podíváme do kopule. Seznámíme se s amatérskými možnostmi pozorování exoplanet, která František Lomoz provádí v kopuli sedlčanské hvězdárny.

Cihelný vrch s hvězdárnou Autor: František Lomoz
Cihelný vrch s hvězdárnou
Autor: František Lomoz
Astronomii se věnuji nepřetržitě již od roku 1965, kdy jsem poprvé navštívil sedlčanskou hvězdárnu, která byla vybudována místním astronomickým kroužkem za vydatné pomoci místních obyvatel a otevřena v roce 1962. Hvězdárna se nachází na Cihelném vrchu přibližně 1 km západně od středu města. 

Po roce 1983 jsem se stal správcem hvězdárny a mohl tak ovlivnit následující vývoj a vybavení. V devadesátých letech to byl první PC, kamera CCD a připojení k internetu. Pak následovala obměna PC, přístrojového vybavení a doplnění montáže refraktoru hvězdárny zrcadlovými dalekohledy typu Newton a Schmidt-Newton, které jsou v soukromém majetku astronomů amatérů. Hvězdárna tak vytváří prostředí symbiózy nadšených amatérů a veřejné instituce v rámci kulturní vybavenosti regionu, do které patří zprostředkování vědeckých poznatků širší veřejnosti v oblasti astronomie. 
  

Schmidt-Newton 254/1016, Zeiss 120/600, 2x AeroXenar 90/320 Autor: František Lomoz
Schmidt-Newton 254/1016, Zeiss 120/600, 2x AeroXenar 90/320
Autor: František Lomoz
Dřívější vizuální sledování objektů a fotografická dokumentace byla s nástupem výpočetní techniky nahrazena získáváním a zpracováním digitálních snímků. Pro mne bylo období od roku 1995 do roku 2008 obdobím „vyučení se“ fotometrii proměnných hvězd. Od roku 2008, kdy jsem měl možnost se zdokonalit na zapůjčené sestavě dalekohledu Vixen a kamery ST-7 od Sekce proměnných hvězd a exoplanet, se věnuji převážně fotometrii exoplanet a méně často pak proměnným hvězdám. 
  
První exoplanetou, kdy se mi podařilo zachytit celý průběh přechodu, byla 18.8.2008 HD189733b. Od této doby jsem vložil do úložiště Sekce PHE data 315 pozorování různých exoplanet. Původní CCD kameru ST-5 umístěnou v ohnisku objektivu AeroXenar 90/320 vystřídala zapůjčená kamera ST-7, kterou jsem tentokrát využil v ohnisku objektivu Zeiss 120/600. 
  
Současná sestava Schmidt-Newton 254/1016+CCD G2-8300, Newton 300/1200+ST2000XM, refraktor 80/600 na společné montáži s dalekohledem Zeiss coudé 200/3000. Autor: František Lomoz
Současná sestava Schmidt-Newton 254/1016+CCD G2-8300, Newton 300/1200+ST2000XM, refraktor 80/600 na společné montáži s dalekohledem Zeiss coudé 200/3000.
Autor: František Lomoz
Od roku 2009 využívám CCD kamery ST2000XM hvězdárny ve svém zrcadlovém Newtonu 300/1200. Od roku 2010 pak svoji vlastní CCD kameru G2-8300 v ohnisku zrcadlového dalekohledu Schmidt-Newton 254/1016, který mi zapůjčuje kolega Václav Cháb, pokud se sám nevěnuje barevné astrofotografii. 
  
Oba zrcadlové dalekohledy s kamerami jsou na společné montáži dalekohledu hvězdárny Zeiss coudé 200/3000, který slouží k navádění a pointaci. Celý systém dalekohledů a otáčení kopule jsem vlastnoručně zautomatizoval, takže samotný proces snímání jednotlivých snímků probíhá ve zvoleném časovém intervalu (v zimním období až 12 hod.) bez mé přítomnosti. Kontrolu provádím internetovým sdílením obrazovek řídících PC v teple domova. 
  
Sekční sestava Vixen s kamerou ST-7 doplněná AeroXenarem Autor: František Lomoz
Sekční sestava Vixen s kamerou ST-7 doplněná AeroXenarem
Autor: František Lomoz
Zorná pole dalekohledů s CCD kamerami jsou úmyslně posunuta tak, aby kromě sledovaného objektu pokryla společně větší část hvězdného pole. Výsledkem potom je souběžné sledování stejného objektu, pokud to je možné tak v různých filtrech, a případné zachycení jiných proměnných hvězd případně objevení nových pulzujících či zákrytových hvězd. Tyto náhodně sledované objekty vkládám do svého pozorovacího deníku s označením podle katalogů a v případě nově objeveného objektu data poslouží k následnému vložení do katalogu CzeV. V tomto katalogu je již 130 nových proměnných takto objevených na hvězdárně v Sedlčanech a dalších 30 čeká na vložení. 
  
Balkonové stanoviště s objektivem Zeiss 120/600+Canon EOS700D na montáži EQ6 Autor: František Lomoz
Balkonové stanoviště s objektivem Zeiss 120/600+Canon EOS700D na montáži EQ6
Autor: František Lomoz
Nastřádaná fotometrická data objektů s exoplanetami v souhrnu od všech amatérských pozorovatelů, jimž je přístupné úložiště Sekce PHE, nacházejí uplatnění v samostatných odborných pracích a také v pracích profesionálů. I když samotné objevování exoplanet je výhradně doménou mnoha profesionálních programů, není vzhledem k nastřádaným snímkům v amatérských podmínkách za více jak desetileté období bez šance objevení nové exoplanety, tentokrát s označením třeba „TRESCA-1b“. 
  
Pro budoucnost připravuji domácí balkonovou observatoř podle inspirace kolegů ze sekce Bohuslava Hladíka a Martina Maška. Dříve používaný objektiv Zeiss 120/600 bude sloužit digitálnímu fotoaparátu Canon DOS 700D na montáži EQ6 k hromadění dalších obrazových dat zejména severní části oblohy od deklinace 30° a více. Kamery na hvězdárně dosud pokrývají převážně jižní část od -20° do 40° deklinace. 
 Sledování exoplanet se mi stalo v průběhu doby menším koníčkem jako součást zájmu o obecnější astronomii a hlavně kosmologii. Mé kmenové členství v Kosmologické sekci ČAS probudilo zájem členů této sekce o exoplanety, čehož jsem využil pro prezentaci tohoto mladého oboru astronomie mezi zájemce o kosmologii.

Čekání na soumrak Autor: František Lomoz
Čekání na soumrak
Autor: František Lomoz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Štítky: František Lomoz, Hvězdárna Sedlčany


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »