Z kopulí proměnářů (I.) - Montáž na cesty (B. Hladík)

Autor: Jiří Liška
Vítejte u nepravidelného seriálu článků z cyklu "Z kopulí proměnářů". V přibližně měsíčním intervalu Vám budou představována pozorovací stanoviště a technika pozorovatelů proměnných hvězd. Cílem je především vzájemná inspirace mezi pozorovateli a motivace pro začátečníky, kteří by chtěli s proměnnými hvězdami začít. V prvním článku z cyklu si představíme dlouholetého pozorovatele Bohuslava Hladíka, který v průběhu let předělal svou pozorovací sestavu na cestovní, kterou může vzít jednoduše i do vlaku.
Historie
Od mládí jsem byl okouzlen hvězdnou oblohou. Zejména její proměnností. Pozoroval jsem změny v souhvězdích v průběhu roku, Slunce, Měsíc, planety, meteory a radoval se i z komet. V astronomickém kroužku na Štefanikově hvězdárně v Praze na Petříně jsem se seznámil i proměnnými hvězdami a jejich vizuálním pozorováním. Zaujalo mne i to, že k tomu stačí poměrně malé dalekohledy. Ty jasné jsem sledoval divadelním kukátkem. Líbilo se mi, že na mne blikají. Bylo to zajímavé a mohlo to mít i vědecký význam.
První pozorovací souprava s kamerou ST-7
Autor: Luboš Brát
Malý refraktor 70/500 a kamera Atik 320E
Autor: Bohuslav Hladík
Cesta k přenosné montáži
Autor: Kateřina Hoňková
Driftová metoda ustavení
Autor: Bohuslav Hladík
1) Nejprve ji nastavím na hrubo na směr sever – jih osou tam, kde je severní pól s Polárkou. Pak zapnu hodinový stroj a dalekohled namířím na předpokládaný jih ve výši nebeského rovníku, deklinace 0 °, tj. 40 ° nad obzor.
2) V dalekohledu – v mém případě na obrazovce počítače – vyberu hvězdu a sleduji, zda nad obzor stoupá či klesá. V ideálním případě svoji výšku nemění. Pokud však klesá, znamená to, že jižní část polární osy montáže nemíří na jih, ale na západ. Azimutálně tedy montáží pootočím směrem k jihu, tj. jižním koncem polární osy doleva. Pokud stoupá, znamená to, že jižní část polární osy nemíří na jih, ale na východ. Azimutálně tedy montáží pootočím k jihu, tj. jižním koncem polární osy doprava.
3) Pak dalekohled namířím na východ, deklinace 0 °. Vyberu hvězdu a sleduji, zda stoupá či klesá. V ideálním případě svoji výšku nemění. Pokud však klesá, znamená to, že že polární osa montáže míří pod severní pól a je třeba ji natočit výše. Pokud stoupá, znamená to, že míří výše než je severní pól a je třeba ji natočit níže.
Není to nic složitého – je to jen o logice. Oba postupy se doporučuje zopakovat.
Vyhledávání objektu
Pro základní vyhledávání objektů jsem používal 50mm hledáček, vzpřimující, 90º, který jsem koupil v obchodu Supra pana Zahajského. Výhodou je to, že situace v hledáčku odpovídá situaci na obloze, výškově i stranově, a přitom se nemusím pod ním krčit. Nyní mi jako hledáček dobře slouží výměnný teleobjektiv s ohniskem 28 mm. Zorné pole 15x10 º je dostačující a obraz pozoruji pohodlně na monitoru počítače.
Kde získat inspiraci a možnosti pozorování
Autor: Bohuslav Hladík
Na jednom praktiku jsem se dotázal na proměnnost hvězdy, která nebyla nikde zaznamenána – a dověděl se ke svému úžasu, že jsem se stal objevitelem její proměnnosti. Nyní je katalogizována a dokonce jsme o ní napsali zprávu do vědeckého časopisu.
Není však třeba shánět vybavení pro pozorování proměnných hvězd a investovat nemalé peníze:
- Výše uvedená sekční souprava (Přístrojový set SPHE ČAS, kterému bude věnován článek v budoucnu, pozn. editora) byla, díky panu Zahajskému ze Supry Praha a panu Cagašovi z Moravských přístrojů, změněna na moderní pozorovací systém, vybavený i speciálními filtry. Systém je dálkově ovladatelý z notebooků přes internet. Po dohodě je přístupný každému pozorovateli ze sekce SPHE. Jen je třeba si včas zaregistrovat pozorovací noc.
- Na Štefanikově hvězdárně založil Filip Walter CCD sekci pro pozorování proměnných hvězd, kterou vybavil DSLR-kamerami. Používá se i kamera ST-7. Tam se pozoruje osobně. Tuto možnost využívám také.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet