Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Proběhlo již 56. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

Proběhlo již 56. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

Zkušený pozorovatel Bohuslav Hladík v akci.
Autor: Martin Mašek

Aneb Proměnářské praktikum v nové lokalitě... Těsně před skončením prázdnin 20. - 27. srpna 2016 vyrazili nadšenci ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti na 56. pozorovací praktikum. Pro letošní ročník byla zvolena nová, dosud neokoukaná lokalita Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, a velká očekávání se podařila nejen bezezbytku naplnit, ale i překonat. Lze to dokumentovat tím, že se zde vystřídalo kolem 30 účastníků a ubytovací kapacity tak byly zcela naplněny. Kromě zajímavých přednášek, které byly cíleny zvláště pro začínající pozorovatele proměnných hvězd, se každou jasnou noc pozorovalo. I začátečníkům se tak pod odborným dohledem zkušených astronomů podařilo vykonat velkou řadu velmi kvalitních měření, která se v budoucnu objeví v nejedné vědecké publikaci.

Slavnostní zahájení 56. praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Autor: Martin Mašek
Slavnostní zahájení 56. praktika pro pozorovatele proměnných hvězd.
Autor: Martin Mašek
Proměnářská praktika jsou po Konferenci o výzkumu proměnných hvězd druhou největší akcí, kterou naše Sekce pořádá. Hlavní náplní je důkladné zaškolení začínajících nebo málo zkušených pozorovatelů do problematiky proměnných hvězd a pořizování vědecky přesných měření jejich jasností. Myslíte si, že je to nereálné? S dnešní dostupností pozorovací techniky, zejména CCD kamer nebo DSLR fotoaparátů se v mnoha případech podařilo ukázat, že amatérští pozorovatelé ze svých domácích stanovišť mohou produkovat srovnatelně kvalitní data jako astrofyzikové na profesionálních pracovištích. Je ovšem nezbytné, aby dodržovali všeobecně přijímanou metodiku jak data získávat a zpracovávat. Nejvhodnější proto je, když spolu profesionálové a amatéři žijí v jakési symbióze, která umožňuje předávání zkušeností. To se v naší zemi poměrně dobře daří a řada amatérů se tak dostala na téměř profesionální úroveň.

Dr. Pavel Cagaš prezentuje způsob zpracování snímků v programu SIPS. Autor: Martin Mašek
Dr. Pavel Cagaš prezentuje způsob zpracování snímků v programu SIPS.
Autor: Martin Mašek
Ti nejzkušenější pozorovatelé naší Sekce, jmenujme alespoň Ladislava Šmelcera (předseda Sekce), Kateřinu Hoňkovou (místopředsedkyně Sekce), Jakuba Juryška, Martina Maška, Martina Vrašťáka, si rozdělili nováčky a naplno se jim během večerních pozorování věnovali. Trpělivě jim vysvětlovali, jak mají postupovat, kde mohou udělat chyby a podobně. V rámci správné výuky je také nejednou nechali s vyvstalými problémy dostatečně dlouho trápit, aby se každý naučil pro budoucnost nezbytné samostatnosti. Jak se říká, chybami se člověk učí. Příjemné bylo plnění různých zajímavých projektů a společné sdílení výsledků po každé noci.

Předseda naší Sekce Ladislav Šmelcer demonstruje použití fotometru k proměřování fotografických negativů. Autor: Martin Mašek
Předseda naší Sekce Ladislav Šmelcer demonstruje použití fotometru k proměřování fotografických negativů.
Autor: Martin Mašek
Čas na praktiku nám plynul rychle, protože nám při pozorování přálo počasí a navíc nám každý den zpestřovali program zvaní přednášející. Obecně o proměnných hvězdách přednášel v první sobotu dr. Marek Skarka. V neděli velmi poutavě shrnul aktuální dění ve výzkumu dvojhvězd dr. Jiří Grygar. Jeho přednáška se týkala především prof. Zdeňka Kopala, jednoho z nejúspěšnějších českých astrofyziků, a konference v Litomyšli uspořádané k jeho stému výročí. Další, tzv. Retro den probíhal v pondělí a začal důkladnou prohlídkou Hvězdárny, kterou nás provázel Ladislav Šmelcer. Ta nás zavedla dále do historie, do doby před dvaceti lety, kdy se zde pořizovaly snímky oblohy pomocí klasických filmů. Interval, který uběhnul od pořízení snímku, přes vyvolání až po zpracování a tím pádem k zisku jednoho bodu do světelné křivky, představoval i několik týdnů. Po tom, co jsme vše během dne viděli a slyšeli, jsme byli k večeru prakticky očarování dr. Pavlem Cagašem, který předváděl kouzla s novým SIPSem, programem na ovládání kamer a také na fotometrii hvězd. Se svojí vylepšenou pozorovací sestavou nyní dokáže proměřit a v rámci minut také zpracovat informace o stovkách tisíc hvězd na jednom snímku a během jedné noci to jsou pak milióny změřených jasností. V dalších dnech nám povídal Ladislav Šmelcer o pozorovacím programu věnovaném dvojhvězdám s eruptivními složkami, o změnách v tzv. O-C diagramech zákrytových dvojhvězd, a já jsem vyprávěl o objevování pulzujících RR Lyrae hvězd ve dvojhvězdách. 

Zasloužené opékání špekáčků. Autor: Martin Mašek
Zasloužené opékání špekáčků.
Autor: Martin Mašek
Mimo odborné vědecké přednášky byli začátečníci zaškolování do běžných úkolů proměnáře. Instruktáž k ovládání programového balíku C-Munipack od Davida Motla, který slouží ke zpracování snímků oblohy a k proměření jasnosti hvězd a který je nejčastěji používán mezi českými proměnáři, přednesl Martin Mašek. Dále Jakub Juryšek vyprávěl o praktickém použití získaných dat a Kateřina Hoňková předvedla, jak měření správně zveřejnit prostřednictvím sekčního webu a tzv. B.R.N.O. databáze a jak budou výsledky následně publikovány v mezinárodním odborném časopise OEJV. Úspěšně také vyškolila pozorovatele v užívání sekčního setu.

Nesmím zapomenout ani na krátké vsuvky účastníků, kteří nám představili svá pozorovací stanoviště, přístrojové vybavení a také zajímavé zkušenosti. Ač se jedná o všední věci, tradičně to patří k nejvíce oblíbeným bodům programu. Zde přímo inspirace srší vzduchem.

Úspěšně napozorovaný transit exoplanety TrES-3b. Parametry systému hvězda-exoplaneta určené na základě těchto měření velmi dobře odpovídají katalogovým hodnotám. Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Úspěšně napozorovaný transit exoplanety TrES-3b. Parametry systému hvězda-exoplaneta určené na základě těchto měření velmi dobře odpovídají katalogovým hodnotám.
Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Přes nedostatek spánku jsme ve čtvrtek zvládli zhruba 10 km dlouhý výlet po okolí na kopec a rozhlednu Jarcová. Navštívili jsme také výstavu veteránů, zahradu plnou lam a dalších kuriozit v netradiční hospůdce a před večerním pozorováním jsme stihli opéct špekáčky.

Za sebe, jako jednoho z účastníků, ale i spoluorganizátora, si troufám tvrdit, že se tato akce mimořádně vyvedla. Obrovským bonusem bylo velké množství dostupné pozorovací techniky včetně nově zprovozněného pozorovacího sekčního setu, který se nyní fyzicky nachází ve Znojmě u Radka Dřevěného, ale je plně uzpůsoben na vzdálené ovládání. I nováčci, kteří přijeli na praktikum jen proto, že se o této akci dověděli náhodou např. na sekčním facebooku, odjížděli z Valašského Meziříčí jako zkušení pozorovatelé, kteří zvládnou pozorovat pomocí CCD nebo DSLR a dokázali to na řadě již zveřejněných výsledků, např. minim zákrytových dvojhvězd nebo tranzitů exoplanet

Dlouho očekávaná proměnná hvězda v souhvězdí Delfína (vyznačena šipkou) nasnímána přes sekční set. Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Dlouho očekávaná proměnná hvězda v souhvězdí Delfína (vyznačena šipkou) nasnímána přes sekční set.
Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
K zajímavým výsledkům praktika patří objevení tří nových proměnných hvězd, proměření čtyř tranzitů exoplanet (dva z nich dokonce dálkově pomocí sekčního setu) a zaznamenání velkého množství zákrytů dvojhvězd nebo maxim pulzujících proměnných hvězd. Třešinkou na pomyslném proměnářském dortu bylo vyfocení „dlouho očekávané proměnné hvězdy“ v souhvězdí Delfína

Musím také dodat, že hlavní organizátor celé akce, předseda naší Sekce, perfektně zařídil počasí. Pozorovali jsme v šesti ze sedmi možných nocí, což dokumentuje rozvrh měřených objektů.

Těším se na další praktikum a pokud tě tento text zaujal, nezapomeň se zavčas přihlásit na další ročník, možná se tam potkáme i s Tebou!

Společná fotografie účastníků 56. praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Zleva: Jiří Kaňovský, Hedvika Čapková, Petr Mrňák, Radovan Mrllák, Stanislav Šimkovič, Kateřina Hoňková, David Štegner, Pavol Skubák, Hana Kučáková, Ladislav Šmelcer (klečící), Jan Krajča, Martin Vrašťák, Josef Kalášek, Bohuslav Hladík, Vojtěch Školník, Martin Mašek. Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků 56. praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Zleva: Jiří Kaňovský, Hedvika Čapková, Petr Mrňák, Radovan Mrllák, Stanislav Šimkovič, Kateřina Hoňková, David Štegner, Pavol Skubák, Hana Kučáková, Ladislav Šmelcer (klečící), Jan Krajča, Martin Vrašťák, Josef Kalášek, Bohuslav Hladík, Vojtěch Školník, Martin Mašek.
Autor: Martin Mašek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
[2] Proměnné hvězdy a exoplanety na Astro.cz
[3] Fotogalerie z akce



O autorovi

Jiří Liška

Jiří Liška

Mgr. Jiří Liška, Ph. D. (*1985) je odborným asistentem na Katedře fyziky Technické univerzity v Liberci a odborným pracovníkem na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. O astronomii se zajímá od zatmění Slunce v roce 1999. Od té doby provádí různorodá astronomická pozorování. Na Letním astronomickém soustředění ve Vyškově (2000) propadl kouzlu proměnných hvězd, posléze se stal členem Sekce proměnných hvězd a exoplanet (od r. 2014 je ve výboru) a zároveň i ČAS. To vše stálo za rozhodnutím studovat astrofyziku na Masarykově univerzitě, kde vizuální pozorování byla nahrazena objektivnějšími metodami. Pozorovatelské zkušenosti získává nejen na Kraví hoře v Brně ale i s přístroji v zahraniční (např. SAAO v JAR, La Silla v Chile). Z vědeckého hlediska se specializuje na dvojhvězdy zvláště na zákrytové systémy. V poslední době rozšířil záběr i na pulzující hvězdy typu RR Lyrae.

Štítky: Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Nová proměnná hvězda, Praktikum, Proměnná hvězda


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »