Jaké bylo 50. výročí Lidové hvězdárny Josefa Sadila?
Jaroslav Kolský v roli Tycho Brahe. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.V den státního svátku 28. září 2012 si v Sedlčanech připomněli 50 let trvání Lidové hvězdárny Josefa Sadila. Od 13 do 16 hod v programu oslav vystoupil RNDr. Jiří Grygar, CSc. se vzpomínkou na prof. Miroslava Plavce, sedlčanského rodáka. Následovalo předání starostou města Ing. Jiřím Burianem, listiny s udělením in memoriam čestného občanství M. Plavcovi jeho manželce ing. Zdeňce Plavcové, která přicestovala z USA.
Listina uděleného čestného občanství města Sedlčan prof. RNDr. Miroslavu Plavcovi DrSc. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.Poté starosta města předal čestné uznání zastupitelů města bývalému vedoucímu hvězdárny Vladimíru Roškotovi i současnému vedoucímu Františku Lomozovi za dlouhodobou a nepřetržitou práci pro Lidovou hvězdárnu Josefa Sadila.
O další příspěvek ke slavnostnímu odpoledni se postaral předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. s představením organizační struktury ČAS a jejího poslání. Poté přítomné seznámil s historií navigace od námořní z dob Vikingů po moderní GPS.
Vladimír Roškot připomněl osobnost Josefa Sadila a jeho význam pro amatérskou astronomii v Sedlčanech.
Vystoupení Ing. Jana Vondráka, DrSc. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.Jiří Grygar při představení osobnosti Mirka Plavce. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.František Lomoz pak stručně seznámil s obsahem výstavy. Výstava měla tři části, které společně vytvořily spojení vědy a kultury v oblasti amatérské astronomie patřící již trvale ke kulturnímu koloritu regionu. První část se týkala historických fotografií zrodu Astronomického kroužku, stavby hvězdárny, instalace dalekohledu a následujících dlouhých padesáti let služby hvězdárny široké veřejnosti a vytvořenému zázemí pro odbornou práci místních astronomů amatérů. Druhá část rozšířila amatérskou astronomii o profesionální rozměr zprostředkovaný barevnými velkoformátovými obrazy blízkého i vzdáleného vesmíru z Evropské jižní observatoře (ESO). Shodou okolností se tak sedlčanská hvězdárna připojila svou výstavou oslavám padesáti let od založení ESO, které vyvrcholily nedávno - v pátek 5. října. Třetí část byla doplněním o umělecký rozměr vyjádřený pracemi mladých malířů a výtvarníků z místní výtvarné školy.
Slavnostní odpoledne bylo oživeno „živým Tycho Brahe“ (jinak Jaroslavem Kolským ze sboru místních ochotníků), uvádějícím jednotlivá vystoupení, a klavírní hudbou, která vhodně doplnila atmosféru slavnosti.
Po skončení slavnostního odpoledne se účastníci a milí hosté mohli přesunout na hvězdárnu na Cihelném vrchu, kde od 18 hodin vítal příchozí, spolupracovník hvězdárny, nadšený astronom amatér Václav Cháb. Začala Noc vědců 2012. Milým hostem se stal Jiří Grygar, který si mohl ještě za soumraku ověřit kvalitu obrazu a rozlišení detailů pomocí dalekohledu hvězdárny na 6 km vzdáleném hradu na Vysokém Chlumci. (Pozn.: zcela jasně byl rozeznatelný drát hromosvodu o tloušťce 10 mm na střeše hradního kostela).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek
„Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako
Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.
