Jaké bylo 50. výročí Lidové hvězdárny Josefa Sadila?
Jaroslav Kolský v roli Tycho Brahe. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.V den státního svátku 28. září 2012 si v Sedlčanech připomněli 50 let trvání Lidové hvězdárny Josefa Sadila. Od 13 do 16 hod v programu oslav vystoupil RNDr. Jiří Grygar, CSc. se vzpomínkou na prof. Miroslava Plavce, sedlčanského rodáka. Následovalo předání starostou města Ing. Jiřím Burianem, listiny s udělením in memoriam čestného občanství M. Plavcovi jeho manželce ing. Zdeňce Plavcové, která přicestovala z USA.
Listina uděleného čestného občanství města Sedlčan prof. RNDr. Miroslavu Plavcovi DrSc. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.Poté starosta města předal čestné uznání zastupitelů města bývalému vedoucímu hvězdárny Vladimíru Roškotovi i současnému vedoucímu Františku Lomozovi za dlouhodobou a nepřetržitou práci pro Lidovou hvězdárnu Josefa Sadila.
O další příspěvek ke slavnostnímu odpoledni se postaral předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. s představením organizační struktury ČAS a jejího poslání. Poté přítomné seznámil s historií navigace od námořní z dob Vikingů po moderní GPS.
Vladimír Roškot připomněl osobnost Josefa Sadila a jeho význam pro amatérskou astronomii v Sedlčanech.
Vystoupení Ing. Jana Vondráka, DrSc. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.Jiří Grygar při představení osobnosti Mirka Plavce. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.František Lomoz pak stručně seznámil s obsahem výstavy. Výstava měla tři části, které společně vytvořily spojení vědy a kultury v oblasti amatérské astronomie patřící již trvale ke kulturnímu koloritu regionu. První část se týkala historických fotografií zrodu Astronomického kroužku, stavby hvězdárny, instalace dalekohledu a následujících dlouhých padesáti let služby hvězdárny široké veřejnosti a vytvořenému zázemí pro odbornou práci místních astronomů amatérů. Druhá část rozšířila amatérskou astronomii o profesionální rozměr zprostředkovaný barevnými velkoformátovými obrazy blízkého i vzdáleného vesmíru z Evropské jižní observatoře (ESO). Shodou okolností se tak sedlčanská hvězdárna připojila svou výstavou oslavám padesáti let od založení ESO, které vyvrcholily nedávno - v pátek 5. října. Třetí část byla doplněním o umělecký rozměr vyjádřený pracemi mladých malířů a výtvarníků z místní výtvarné školy.
Slavnostní odpoledne bylo oživeno „živým Tycho Brahe“ (jinak Jaroslavem Kolským ze sboru místních ochotníků), uvádějícím jednotlivá vystoupení, a klavírní hudbou, která vhodně doplnila atmosféru slavnosti.
Po skončení slavnostního odpoledne se účastníci a milí hosté mohli přesunout na hvězdárnu na Cihelném vrchu, kde od 18 hodin vítal příchozí, spolupracovník hvězdárny, nadšený astronom amatér Václav Cháb. Začala Noc vědců 2012. Milým hostem se stal Jiří Grygar, který si mohl ještě za soumraku ověřit kvalitu obrazu a rozlišení detailů pomocí dalekohledu hvězdárny na 6 km vzdáleném hradu na Vysokém Chlumci. (Pozn.: zcela jasně byl rozeznatelný drát hromosvodu o tloušťce 10 mm na střeše hradního kostela).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
