Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nová Hvězdárna a planetárium Brno přivítala 100 000. návštěvníka

Nová Hvězdárna a planetárium Brno přivítala 100 000. návštěvníka

Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.
I když od otevření zrekonstruované budovy Hvězdárny a planetária Brno uplynulo pouze 9 a půl měsíce, jejími branami již prošel 100 tisící návštěvník. Stalo se tak 14. září 2012 v 9 hodin a 58 minut.

Shodou náhod se o tuto poctu podělilo 12 žáků doprovázených paní profesorkou Mgr. Zdeňkou Říhovou z EKO Gymnázia Brno na ulici Labská. Aby to bylo spravedlivé, každý z nich se stal pomyslnou třináctinou stotisícího návštěvníka. Žáci se zúčastnili výukového pořadu Příběh Sluneční soustavy v novém sále exploratoria. Od pracovníků obdrželi drobné dárky s astronomickou tématikou, např. DVD o Hubblově kosmickém dalekohledu, otáčivou mapu hvězdné oblohy anebo volné vstupenky.

Hvězdárnu a planetárium Brno v tomto roce navštívilo již 90 077 návštěvníků, kteří shlédli 1 392 různých pořadů. Oproti době před rekonstrukcí se jedná o zhruba dvojnásobný nárůst zájmu. Polovina z nich navštívila vzdělávací pořady pro různé stupně škol, zbývající některý z pořadů pro veřejnost.

Od roku 1954 v úhrnu na Kraví horu zavítalo 2 975 356 návštěvníků a je velmi pravděpodobné, že na přelomu roku 2012 a 2013 projde branou Hvězdárny a planetária Brno neuvěřitelný tří miliontý návštěvník! Tedy, pokud přežijeme deklarovaný konec světa 21. prosince 2012...




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna 


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »