Úvodní  >  Související stránky k článku Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)

Související stránky k článku Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)

Z expedice 1974.Autor: Miroslav Šulc. Po sérii víceméně zdařilých až velmi zdařilých expedic od r. 1969 jsme se v Brně usnesli, že v r. 1974 se organizace expedice vzdáme, kromě toho ČAS neměla na expedici peníze. Iniciativu jsme přenechali slovenským organizacím – Slovenské astronomické společnosti, hvězdárně v Hurbanově a hvězdárně v B. Bystrici, které pod odborným vedením Dr. Porubčana z Bratislavy uspořádaly ve dnech 14. - 27. července 1974 18. celostátní meteorickou expedici STRESLOVEX (STREDOslovenská EXpedícia), (29. dle BD) zaměřenou na studium radiantů vizuálních sporadických meteorů.

Martin GembecÚkazy

5. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu. Chystá se start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Končí mise infračervené observatoře Spitzer. Před 85 lety se narodil významný český astronom Luboš Kohoutek.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)

Z expedice 1973.Autor: Miroslav Šulc. Po poměrně úspěšné expedici v r. 1972 došel V. Znojil k názoru, že je třeba uspořádat ještě jednu, kvůli doplnění materiálu. Jejím vedoucím měl být opět J. Grygar z AsÚ ČSAV, ale metodiku naplánoval V. Znojil. Byla rafinovanější než v předchozím roce, pozorovatelé měli ve stanovených okamžicích přestavovat dalekohledy na jiné oblasti oblohy. Bylo to zapříčiněno snahou využít činnost meteorického roje delta-Aquariid, radar musel být nastavován do úhlové vzdálenosti 90°  od radiantu, tudíž muselo být spočteno – kvůli dennímu pohybu – 20 záměrů dalekohledů pro každou stanici. Za tím účelem vyráběl V. Znojil a V. Musil mapky a J. Žižka se pokoušel vyrobit digitální hodiny (odečítání sekund z obyčejných hodinek bylo nepohodlné), což se mu nepodařilo.

Martin GembecÚkazy

5. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 26. 1. do 1. 2. 2015 Měsíc bude kolem první čtvrti. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme pohodlně vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Blízkozemní planetka nás mine v pondělí. Aktivita Slunce je nízká. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. ledna v 18:00 SEČ.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)

Z expedice roku 1971.Autor: Zdeněk Štorek. Z událostí popsaných v předešlém dílu je patrné, že po neblahých politických událostech jsme se my meteoráři, zase „zvetili“. V. Znojil, ač byl na brněnské hvězdárně zaměstnán jen ve vedlejším pracovním poměru, měl sekundanty V. Nečase  a J. Šilhána, taktéž zaměstnance hvězdárny.  Proto mohla brněnská MS, financovaná ovšem hvězdárnou ve spolupráci s hvězdárnou v Úpici a ve Veselí n. M., uspořádat 15. celostátní meteorickou expedici (26. dle BD) s pozoruhodným názvem (vymyšleném ovšem ex post) ŽIKULEX-Ž (ŽInantně KULantní EXpedice; použité termíny byly snad nejfrekventovanějšími slovy v komunikaci účastníků expedice a to Ž na konci názvu souviselo s podivným zvykem opakovat na konci věty počáteční písmeno posledního slova věty - skutečně pozoruhodné...).

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)

Z expedice roku 1970.Autor: Zdeněk Štorek. Po emigraci Z. Kvíze a L. Kohoutka, kteří byli členy předsednictva (Z. Kvíz předsedou) meteorické sekce ČAS, došlo ke změnám. Předsedou MS ČAS byl jmenován Dr. Ján Štohl z SAS, za členy byli jmenováni V. Znojil a já. Následkem toho jsme se oba angažovali v jednání o realizaci celostátní meteorické expedice, kterou měla uspořádat ČAS v r. 1970.

Pavel SuchanOsobnosti

Cena Františka Nušla za rok 2010

Luboš KohoutekČeská astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2010 RNDr. Luboše Kohoutka, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 3. 11. 2010 v 17:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Země z pohledu astronoma“. Po předání bude následovat autogramiáda - knihu "Země z pohledu astronoma" bude možno zakoupit během autogramiády. Na předání ceny i na laureátskou přednášku s autogramiádou má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 148 z 1. 11. 2010.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »