Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2015

5. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 26. 1. do 1. 2. 2015

Měsíc bude kolem první čtvrti. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme pohodlně vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Blízkozemní planetka nás mine v pondělí. Aktivita Slunce je nízká.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc a Aldebaran 29. ledna 2015 v 18:00 SEČ podle Stellaria Autor: Martin Gembec
Měsíc a Aldebaran 29. ledna 2015 v 18:00 SEČ podle Stellaria
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v první čtvrti v úterý 27. ledna. To znamená dobrou viditelnost povrchových útvarů během celého týdne. Zajímavé setkání dorůstajícího Měsíce s jasnou hvězdou Aldebaran v souhvězdí Býka nás čeká ve čtvrtek 29. ledna, kdy je bude večer dělit necelý půl stupeň.

Zákryt Io měsícem Europa 31. ledna 2015 po 20:30 SEČ, Guide 9 Autor: Martin Gembec
Zákryt Io měsícem Europa 31. ledna 2015 po 20:30 SEČ, Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4 mag) je stále viditelná jen krátce po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Mars (1,2 mag) se nachází večer kolem 18. hodiny asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag) je slušně vidět už po 20. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků. V sobotu 31. ledna po 20:30 zakryje měsíc Europa měsíček Io. Situaci naznačuje obrázek vpravo.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
26. 1. 22:50   26. 1. Io zatmění zač. 21:19
Io zákryt konec 23:53
29. 1. 0:28, 20:20   27. 1. Io přechod stínu 18:31–20:48
Io přechod měsíc 18:46–21:03
Europa přechod stínu 20:44–23:59
Europa přechod měsíc 21:14–(0:09)
31. 1. 21:55   29. – 30. 1. Ganymed zákryt zatmění 20:12
Ganymed zatmění konec 0:39
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Přechodně se zvýšila s natočením nové aktivní oblasti s menšími skvrnami, tak uvidíme, co se bude dít dál. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015
Autor: Aleš Majer
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy pomalu mizí ze scény, neboť ji nahradí záře dorůstajícího Měsíce. Pořád je velmi jasná, lehce nad 4 mag, takže ponecháváme mapku k vyhledání.

Jak jsme upozornili, noc z pondělí 26. na úterý 27. ledna je výhodná k pozorování jasného blízkozemního asteroidu 2004 BL86. Díky dobré poloze v souhvězdí Hydry nebo Raka bude dobře patrný jeho pohyb mezi hvězdami v reálném čase. Stačí jen jasné počasí. Orientační mapka je zde, přesné pozice si načtěte do počítačového planetária nebo využijte efemeridy serveru Horizons.

 

Kosmonautika:

  • Minulý týden patřil především zajímavostem z průzkumu Sluneční soustavy, když sonda DAWN poslala na Zemi první detailní snímky Ceres. Sonda Rosetta stále vysílá záběry aktivního jádra komety 67P, zaujal také detailní záběr jejího povrchu. Z vědeckých výzkumů komety nejvíce zaujaly zprávy o jejím chemickém složení. Stručně řečeno kometa obsahuje velmi málo vodního ledu, dále byly nalezeny sloučeniny síry a železa a především sloučeniny uhlíku na bázi aminokyselin nebo jejich odvozených sloučenin. Vědci mají dojem, že by kometa mohla obsahovat látky pocházející přímo z dob vzniku Sluneční soustavy.
     
  • Americká armáda si nechala vynést pomocí silné rakety Atlas V komunikační satelit MUOS-3.
     

Výročí:

  • 29. ledna 1935 (80 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety, Luboš Kohoutek. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.
     
  • 29. ledna 1880 (135 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk
  • DSCOVR na Falconu 9
  • Výročí: Friedrich August Theodor Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luboš Kohoutek, Mellote


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »