Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2015

5. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 26. 1. do 1. 2. 2015

Měsíc bude kolem první čtvrti. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme pohodlně vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Blízkozemní planetka nás mine v pondělí. Aktivita Slunce je nízká.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc a Aldebaran 29. ledna 2015 v 18:00 SEČ podle Stellaria Autor: Martin Gembec
Měsíc a Aldebaran 29. ledna 2015 v 18:00 SEČ podle Stellaria
Autor: Martin Gembec
Měsíc bude v první čtvrti v úterý 27. ledna. To znamená dobrou viditelnost povrchových útvarů během celého týdne. Zajímavé setkání dorůstajícího Měsíce s jasnou hvězdou Aldebaran v souhvězdí Býka nás čeká ve čtvrtek 29. ledna, kdy je bude večer dělit necelý půl stupeň.

Zákryt Io měsícem Europa 31. ledna 2015 po 20:30 SEČ, Guide 9 Autor: Martin Gembec
Zákryt Io měsícem Europa 31. ledna 2015 po 20:30 SEČ, Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (−4 mag) je stále viditelná jen krátce po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Mars (1,2 mag) se nachází večer kolem 18. hodiny asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag) je slušně vidět už po 20. hodině. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků. V sobotu 31. ledna po 20:30 zakryje měsíc Europa měsíček Io. Situaci naznačuje obrázek vpravo.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
26. 1. 22:50   26. 1. Io zatmění zač. 21:19
Io zákryt konec 23:53
29. 1. 0:28, 20:20   27. 1. Io přechod stínu 18:31–20:48
Io přechod měsíc 18:46–21:03
Europa přechod stínu 20:44–23:59
Europa přechod měsíc 21:14–(0:09)
31. 1. 21:55   29. – 30. 1. Ganymed zákryt zatmění 20:12
Ganymed zatmění konec 0:39
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Přechodně se zvýšila s natočením nové aktivní oblasti s menšími skvrnami, tak uvidíme, co se bude dít dál. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015
Autor: Aleš Majer
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy pomalu mizí ze scény, neboť ji nahradí záře dorůstajícího Měsíce. Pořád je velmi jasná, lehce nad 4 mag, takže ponecháváme mapku k vyhledání.

Jak jsme upozornili, noc z pondělí 26. na úterý 27. ledna je výhodná k pozorování jasného blízkozemního asteroidu 2004 BL86. Díky dobré poloze v souhvězdí Hydry nebo Raka bude dobře patrný jeho pohyb mezi hvězdami v reálném čase. Stačí jen jasné počasí. Orientační mapka je zde, přesné pozice si načtěte do počítačového planetária nebo využijte efemeridy serveru Horizons.

 

Kosmonautika:

  • Minulý týden patřil především zajímavostem z průzkumu Sluneční soustavy, když sonda DAWN poslala na Zemi první detailní snímky Ceres. Sonda Rosetta stále vysílá záběry aktivního jádra komety 67P, zaujal také detailní záběr jejího povrchu. Z vědeckých výzkumů komety nejvíce zaujaly zprávy o jejím chemickém složení. Stručně řečeno kometa obsahuje velmi málo vodního ledu, dále byly nalezeny sloučeniny síry a železa a především sloučeniny uhlíku na bázi aminokyselin nebo jejich odvozených sloučenin. Vědci mají dojem, že by kometa mohla obsahovat látky pocházející přímo z dob vzniku Sluneční soustavy.
     
  • Americká armáda si nechala vynést pomocí silné rakety Atlas V komunikační satelit MUOS-3.
     

Výročí:

  • 29. ledna 1935 (80 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety, Luboš Kohoutek. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.
     
  • 29. ledna 1880 (135 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk
  • DSCOVR na Falconu 9
  • Výročí: Friedrich August Theodor Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luboš Kohoutek, Mellote


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »