Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2020

5. vesmírný týden 2020

Maa oblohy 29. ledna 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu. Chystá se start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Končí mise infračervené observatoře Spitzer. Před 85 lety se narodil významný český astronom Luboš Kohoutek.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 2. února ve 2:42 SEČ. Jeho dorůstající srpek se potká s výraznou Venuší v úterý 28. ledna. V tento den bude Venuše a Neptun v okolí hvězdy fí Aquarii, každá planeta na opačnou stranu od hvězdy.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Nachází se ve Vodnáři, kde dojde v pondělí k její konjunkci se slabým Neptunem (7,9 mag); planety bude dělit jen deset úhlových minut. Na konci večerního soumraku vrcholí nad jihem Uran (5,8 mag) v Beranovi. Ráno je vidět Mars (1,6 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) 25. 1. 2020 u dvojité hvězdokupy v Perseu. 40×30s, ISO 12800, Canon 6D + Orion CT8, Rozdroze Izerskie Autor: Martin Gembec
Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) 25. 1. 2020 u dvojité hvězdokupy v Perseu. 40×30s, ISO 12800, Canon 6D + Orion CT8, Rozdroze Izerskie
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce je velmi nízká. Zpestření přinesl až víkend, kdy se daly pozorovat dvě aktivní oblasti z dvou cyklů sluneční aktivity. Uprostřed kotouče se nacházely dvě skvrnky z doznívajícího cyklu aktivity a nová oblast se vynořila u východního okraje. Jak se skvrny vyvíjí si můžeme kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) potěšila pozorovatele, kteří si našli těch několik míst s jasnou oblohou. Noci byly během týdne tmavé a pohled na kometu nedaleko dvojité hvězdokupy (NGC 869 & 884) v Perseu patřil k pěkným zážitkům. Nyní ji stále najdeme poblíž hvězdokup „há a chí“ a sune se jen pomalu den za dnem směrem ke Kasijopeji.

Kosmonautika

Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu. Po dvojici dam Meirové a Kochové vystoupili také Luca Parmitano a Andrew Morgan k přístroji AMS-02. Podařilo se jim dokončit opravu chlazení a provedli i další drobná vylepšení. Výsledkem je mimo jiné nejdelší pobyt evropského kosmonauta ve vesmíru a již 7. výstup do kosmu během jedné mise pro Američana.

Přípravy na start evropské sondy Solar Orbiter vrcholí. Na Floridě se musí doladit raketa Atlas V a pak by již nic nemělo bránit startu plánovanému na 6. únor.

NASA 30. ledna ukončí misi infračerveného vesmírného dalekohledu Spitzer. U tohoto typu dalekohledů vždy probíhá kratší hlavní fáze, kdy má k dispozici chladící médium a pak pokud to jde, dlouhá fáze bez chlazení, což byl i případ Spitzera, který vydržel 16 let. Důvodem ukončení misí bývá problém s přístroji, gyroskopy nebo financování. Zde je to hlavně financování. NASA potřebuje peníze pro dokončení a vypuštění lídra infračervené astronomie v podobě dalekohledu Jamese Webba.

Z plánovaných startů připomeňme především start Falconu 9 s družicemi Starlink, který by měl proběhnout v pondělí 27. ledna v 15:49 SEČ.

Výročí

29. ledna 1880 (140 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.

29. ledna 1935 (85 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety, Luboš Kohoutek. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.

Výhled na příští týden 

  • start evropské sondy Solar Orbiter
  • Výročí: Friedrich A. T. Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Philibert Jacques Melotte, Luboš Kohoutek, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »