Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2020

5. vesmírný týden 2020

Maa oblohy 29. ledna 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu. Chystá se start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Končí mise infračervené observatoře Spitzer. Před 85 lety se narodil významný český astronom Luboš Kohoutek.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 2. února ve 2:42 SEČ. Jeho dorůstající srpek se potká s výraznou Venuší v úterý 28. ledna. V tento den bude Venuše a Neptun v okolí hvězdy fí Aquarii, každá planeta na opačnou stranu od hvězdy.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Nachází se ve Vodnáři, kde dojde v pondělí k její konjunkci se slabým Neptunem (7,9 mag); planety bude dělit jen deset úhlových minut. Na konci večerního soumraku vrcholí nad jihem Uran (5,8 mag) v Beranovi. Ráno je vidět Mars (1,6 mag), ale jen nízko nad jihovýchodem.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) 25. 1. 2020 u dvojité hvězdokupy v Perseu. 40×30s, ISO 12800, Canon 6D + Orion CT8, Rozdroze Izerskie Autor: Martin Gembec
Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) 25. 1. 2020 u dvojité hvězdokupy v Perseu. 40×30s, ISO 12800, Canon 6D + Orion CT8, Rozdroze Izerskie
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce je velmi nízká. Zpestření přinesl až víkend, kdy se daly pozorovat dvě aktivní oblasti z dvou cyklů sluneční aktivity. Uprostřed kotouče se nacházely dvě skvrnky z doznívajícího cyklu aktivity a nová oblast se vynořila u východního okraje. Jak se skvrny vyvíjí si můžeme kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) potěšila pozorovatele, kteří si našli těch několik míst s jasnou oblohou. Noci byly během týdne tmavé a pohled na kometu nedaleko dvojité hvězdokupy (NGC 869 & 884) v Perseu patřil k pěkným zážitkům. Nyní ji stále najdeme poblíž hvězdokup „há a chí“ a sune se jen pomalu den za dnem směrem ke Kasijopeji.

Kosmonautika

Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu. Po dvojici dam Meirové a Kochové vystoupili také Luca Parmitano a Andrew Morgan k přístroji AMS-02. Podařilo se jim dokončit opravu chlazení a provedli i další drobná vylepšení. Výsledkem je mimo jiné nejdelší pobyt evropského kosmonauta ve vesmíru a již 7. výstup do kosmu během jedné mise pro Američana.

Přípravy na start evropské sondy Solar Orbiter vrcholí. Na Floridě se musí doladit raketa Atlas V a pak by již nic nemělo bránit startu plánovanému na 6. únor.

NASA 30. ledna ukončí misi infračerveného vesmírného dalekohledu Spitzer. U tohoto typu dalekohledů vždy probíhá kratší hlavní fáze, kdy má k dispozici chladící médium a pak pokud to jde, dlouhá fáze bez chlazení, což byl i případ Spitzera, který vydržel 16 let. Důvodem ukončení misí bývá problém s přístroji, gyroskopy nebo financování. Zde je to hlavně financování. NASA potřebuje peníze pro dokončení a vypuštění lídra infračervené astronomie v podobě dalekohledu Jamese Webba.

Z plánovaných startů připomeňme především start Falconu 9 s družicemi Starlink, který by měl proběhnout v pondělí 27. ledna v 15:49 SEČ.

Výročí

29. ledna 1880 (140 let) se narodil britský astronom původem z Belgie Philibert Jacques Melotte. S jeho jménem se potkáváme při sledování objektů vzdáleného nebe, neboť sestavil katalog hvězdokup, které můžeme na obloze pozorovat okem nebo triedrem.

29. ledna 1935 (85 let) se narodil světoznámý český astronom, objevitel známé komety, Luboš Kohoutek. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin.

Výhled na příští týden 

  • start evropské sondy Solar Orbiter
  • Výročí: Friedrich A. T. Winnecke
  • Výročí: Andrew Claude de la Cherois Crommelin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Philibert Jacques Melotte, Luboš Kohoutek, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »