Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejpřekvapivější komety historie

Nejpřekvapivější komety historie

Halleyova kometa v roce 1986. Autor: KAO/NASA.
Halleyova kometa v roce 1986.
Autor: KAO/NASA.
Komety patří mezi nejhezčí úkazy na obloze. Pět z nich, ty které nejvíce překvapily, si přiblížíme v rozhlasovém seriálu.

Vybrat z celé dlouhé historie jenom pět komet není snadný úkol. Překvapilo mnoho komet, ať už ve středověku nebo zcela nedávno. Je to dáno především tím, že komety jsou velmi neposednými objekty Sluneční soustavy a velmi obtížně se dá předpovědět přesný vývoj jejich jasnosti. Přesto jsme se o to pokusili. Do světa komet zamíříme spolu s Ivo Míčkem, předsedou Společnosti pro meziplanetární hmotu a dr. Jiřím Grygarem z Fyzikálního ústavu AV.

1. Kometa, která dokázala, že je z vesmíru
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Velká kometa roku 1577 Autor: Wikimedia Commons
Velká kometa roku 1577
Autor: Wikimedia Commons
Píše se rok 1577. Sir Francis Drake se právě chystá obeplout svět a císař Rudolf II. je druhým rokem u moci. Na obloze se objevuje jasná kometa viditelná po několik měsíců. Kometa, která poprvé ukáže, že je z vesmíru…

Lidé ve starověku naprosto netušili, že komety by mohly být součástí vesmíru. Ostatně ani pojem vesmír jim nebyl jasný. Byla jen obloha, nebe, nebeská klenba, jako jakýsi obraz nad našimi hlavami. Velká kometa z roku 1577 hodně změnila postoj člověka ke vnímání vesmíru.


2. Kometa, která vyvolala paniku
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Halleyova kometa při návratu v roce 1910 Autor: Yerkes Observatory
Halleyova kometa při návratu v roce 1910
Autor: Yerkes Observatory
Píše se rok 1910. Vzducholodě se začínají používat v civilní dopravě a českým zemím vládne už 64 let císař František Josef I. K Zemi se blíží nejslavnější Halleyova kometa a tentokrát to má vyvolat celosvětovou paniku…

Když dostane veřejnost informace, které vyvolají dojem, že hrozí nebezpečí, těžko se pak davy uklidňují jakýmikoli byť vědeckými argumenty. Platí to i dnes a platilo to i v roce 1910, kdy měla Země prolétnout ohonem komety, ve kterém byla před tím objevena jedovatá látka.


3. Kometa, která zklamala
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Kohoutkova kometa Autor: Palomar Observatory
Kohoutkova kometa
Autor: Palomar Observatory
Píše se rok 1973. Generál Augusto Pinochet přebírá vojenským převratem moc v Chile, u nás Federální shromáždění volí podruhé prezidentem republiky Ludvíka Svobodu a koná se první ročník festivalu Politická píseň. V kontrastu s tím český emigrant objevuje kometu, pasovanou na kometu století, která má ovšem neuvěřitelně zklamat…

Největší zklamání přichází po velkém očekávání. Často se to stává i u komet, jejichž jasnost se těžko předvídá. Přesto někteří astronomové neváhají vyvolávat v lidech nadměrný optimismus. Stalo se to i v případě Kohoutkovy komety, která měla přinést neskutečný zážitek.


4. Kometa, která spadla do Slunce
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

Kometa Solwind1 padající do Slunce Autor: NASA
Kometa Solwind1 padající do Slunce
Autor: NASA
Píše se rok 1979. Saddám Husajn se stává prezidentem Iráku, sovětská vojska podnikají invazi do Afghánistánu, normalizačnímu Československu vládne pevnou rukou strana a Gustáv Husák. Ve vesmíru objevují astronomové kometu, které zbývají poslední hodiny života, kometu, která se řítí přímo do Slunce…

Fakt, že Slunce přitahuje komety z obrovské dálky, byl znám několik století. Existovaly i úvahy o tom, že občas může kometa mít tak nešťastnou dráhu, že do Slunce dokonce spadne. Pozorovat takový jev poprvé mohli astronomové až roku 1979, kdy dokázali pohlédnout do blízkosti Slunce.


5. Kometa, kterou roztrhal Jupiter
Spustit audio v přehrávači ČRo. Stáhnout mp3.

21 úlomků komety Shoemaker-Levy 9 Autor: NASA/ESA/HST
21 úlomků komety Shoemaker-Levy 9
Autor: NASA/ESA/HST
Píše se rok 1993. Maastrichtskou smlouvou vzniká Evropská unie a tři roky po pádu komunismu vzniká samostatná Česká republika. Ve vesmíru se schyluje k události, kterou jsme nikdy neviděli. U Jupiteru je na kusy roztrhaná kometa a dokonce na něj má spadnout…

Jedinečnou příležitost pozorovat zkázu komety v přímém přenosu měli astronomové v roce 1994. Kometa Shoemaker-Levy 9 byla roztrhaná Jupiterem na desítky kusů a všechny měly do planety narazit. Dalekohledy z celého světa i z vesmíru hleděly k Jupiteru.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Luboš Kohoutek, Shoemaker-Levy 9, Halleyova kometa, Kometa 


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »