V dnešním díle představí RNDr. Jiří Grygar, CSc. jednu z nejvýznamnějších osobností astronomie v Československu. Byl spoluzakladatelem vzniku naší republiky, o kterou se zasloužil významným podílem. T. G. Masaryka a Edvarda Beneše seznámil s významnými evropskými osobnostmi a jeho aktivity přinášely snahám o samostatnost ovoce. Ale především byl astronomem. Jeho život se může stát inspirací. Co vše dokázal, je takřka neuvěřitelné.
RNDr. Jiří Grygar, CSc. formou besedy představuje astronomii jako inspiraci pro vědu a umění. Od antiky po středověk v českých zemích - jak Tycho de Brahe zavítal do Čech a proč? Co v Praze vykonal a čím byl prospěšný Johannesi Keplerovi, který s ním v Praze prodléval? Představí Keplerovu činnost i jeho významné publikace.
Kromě elektromagnetického záření k nám z vesmíru přichází i spousta jader atomů, které nazýváme kosmické záření. Na jedné z nejúspěšnějších observatoří pozorující kosmické záření se velkou měrou podílejí i Češi. V dalším dílu Rozhovorů jsme si pozvali jednoho ze zakládajících členů oddělení astročásticové fyziky AV ČR, dr. Jiřího Grygara.
V pořadu Hlubinami vesmíru si RNDr. Jiří Grygar, CSc., povídal o tom, jaké objevy hýbaly světem astronomie v minulém roce. Po prvním dílu o Sluneční soustavě a po druhém pokračování, věnovaném vzdálenějším objektům, tu máme třetí pokračování rozhovoru s naším předním popularizátorem astronomie a astrofyziky. V tomto díle zakončí dr. Jiří Grygar vyprávění o významných objevech v astronomii loňského roku.
V říjnovém díle budeme pokračovat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. v přehledu nejvýraznějších objevů v astronomii roku minulého. Nejprve se zastavíme u výzkumu Slunce, protože výzkum naší mateřské hvězdy obstarává hned dvojice nových sond. Pak se zastavíme na periférii Sluneční soustavy a povíme si i zajímavosti ze světa galaxií.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil udělil na návrh senátorů Jiřího Duška a Ladislava Václavce stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky panu Jiřímu Grygarovi. Stalo se tak 28. září 2021.
Pořad televize Noe si pravidelně zve zajímavé osobnosti z oboru astronomie či astrofyziky, které mají co říct ke své práci nebo koníčku. Stálicí je náš známý popularizátor, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. I letos tedy nevynecháme Žně objevů za rok 2020 a v prvním dílu začneme tradičně tím, co zajímavého se dělo ve výzkumu Sluneční soustavy.
Nikdo nevěří, kolik mu je. Nejznámější astrofyzik u nás. Vědec, nejlepší popularizátor astronomie široko daleko v čase i prostoru milovaný např. díky seriálu Okna vesmír dokořán, známý cyklista a hejtman Ebicyklu, člověk pevných zásad kultivující naší společnost svými zásadovými postoji. Bývalý předseda Učené společnosti ČR, bývalý předseda Rady České televize, bývalý předseda České astronomické společnosti, která se s ním jen tak nechtěla ve funkci rozloučit, a tak ho zvolila čestným předsedou. To a mnoho jiných zásluh, funkcí, přednášek, vědeckých zkoumání ... je Jiří Grygar, který se 17. března 2021 v plné síle dožívá 85 let.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 3. do 21. 3. 2021. Měsíc po novu dorůstá na večerní obloze k první čtvrti. Nad jihozápadem je vidět také Mars a níže nad obzorem i Uran. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. 20. března začíná jaro. Starlinků přibývá jak máku, tento týden startovaly hned dvě várky. Situace na obloze je tak pro astronomy čím dál horší. Čína úspěšně otestovala novou raketu CZ-7A. Očekáváme zážeh centrálního stupně SLS. Tento týden si připomínáme narozeniny Jiřího Grygara (85 let), který ovlivnil životy mnoha astronomů. Výročí má i nadaná astronomka Antonia Maury (155 let), první let kapalinové rakety Roberta Goddarda (95 let) a dramatický let Gemini 8 (55 let).
V posledním přehledu nejvýznamnějších astronomických objevů roku minulého bude RNDr. Jiří Grygar, CSc. hovořit o hlubokém vesmíru. Nejprve se zastaví u budoucího přiblížení galaxie M 31 v Andromedě k naší Mléčné dráze. Jaké jsou nové poznatky, které přinesla především družice Gaia, o této předpokládané události?
V druhém díle Žní objevů 2019 bude dr. Jiří Grygar, astrofyzik z Fyzikálního ústavu AV ČR, zaměřovat svou pozornost nejprve na objevy u Saturnu – nové měsíce? Překvapivé dráhy i rotace!
Je již tradicí, že se po letních měsících setkáváme u Žní objevů roku minulého. Jejím autorem je RNDr. Jiří Grygar již 54 let! Rok 2019 byl ve znamení 50. let od prvních kroků člověka na Měsíci. I my si tento významný počin lidstva připomeneme – snad lidé, kteří neznají tuto událost podrobně, poznají v originálním záběru slavná slova prvního člověka na Měsíci: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“.
Pořad Hlubinami vesmíru pokračuje tuto sobotu v debatě s astrofyzikem a popularizátorem vědy RNDr. Jiřím Grygarem. Ve třetím díle Žní objevů se podíváme nejdříve k jádru naší Galaxie. Zpřesnilo se, díky družici Gaia, měření vzdálenost černé veledíry v jejím centru. Hvězda S2 se pohybuje obrovskou rychlostí kolem této veledíry. Teorie relativity platí!
Každoročně se setkáváme s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. nad Žněmi objevů roku minulého. Dr. Grygar s nimi začal v roce 1967, a tak jsou to již padesáte třetí!. TV Noe začala vysílat tento pozoruhodný cyklus v rámci seriálu Hlubinami vesmíru poprvé v roce 2010. Máme tedy malé „kulaté výročí“, protože letošní díly jsou desáté v pořadí.
Při příležitosti velké slavnostní akce ke 100. výročí založení Mezinárodní astronomické unie, se v Planetáriu Praha uskuteční mimo jiné dvě přednášky. Ty shrnou minulost a současnost české astronomie a budeme je vysílat živě 6. dubna od 14 hodin zde na astro.cz prostřednictvím youtube.
Program Dobré vědět vzniká na Slezské univerzitě v Opavě. Dosud jej vedl student, který je stabilně mezi třemi nejhoršími v ročníku. Proto jej v roli moderátora vystřídá zkušenější člověk...
Ve třetím díle Žní objevů se budeme zabývat hlubokým vesmírem. Nečekaný objev kilonovy! Co způsobilo tak mohutný a opakovaný výbuch? Jsou tyto objekty ve vesmíru přinášející do mozaiky astrofyzikálního poznání novinkou? A v čem? Daleké končiny vesmíru přinášejí na elektromagnetických vlnách nebývalé skutečnosti. Moderní astronomie se v posledních letech stává svědkem ohromujících nových událostí, které posouvají a dozajista díky novým přístrojům budou posouvat naše poznání vesmíru. Máme před sebou fascinující budoucnost vědeckých objevů…
V roce 2017 „navštívil“ okolí slunce objekt z jiného prostoru než sluneční soustavy. Jak tento objekt vypadá a odkud přiletěl? Co o něm víme? I ve světě exoplanet stále přibývají nové poznatky. My se zastavíme u naší nejbližší hvězdy od slunce Proximy a u soustavy Trappist-1 a její rodiny planet. Jaké tam jsou nové objevy?
Je již tradicí, že každým rokem v našem studiu přivítáme RNDr. Jiřího Grygara, CSc. s jeho Žněmi objevů. Nebude tomu jinak i letos, a proto vás zveme k besedě nad nejvýznamnějšími astronomickými objevy roku 2017. V tomto prvním díle proletíme Sluneční soustavou a zastavíme se u Venuše, Země, Marsu, Jupitera, Saturnu a Pluta.
"V minulosti se jich lidé obávali. Brali je jako zlá znamení. Doba se však změnila..." Těmito řádky začínala kniha Tajemná zatmění, která spatřila světlo světa a oči dychtivých čtenářů na jaře roku 2015. Na 248 stranách se pokusila prostřednictvím pestrých faktů, fantastických obrázků (především z dílny legendárního prof. Miloslava Druckmüllera) i cestopisných zážitků zprostředkovat takřka nepopsatelnou krásu měsíčních a slunečních zatmění. Nyní vychází její zbrusu nové, rozšířené a aktualizované vydání, které navíc okořenil velice lidskou a svojskou předmluvou sám dr. Jiří Grygar.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Dosahovalo cca poloviční vzdálenosti od měsíce k jupiteru
