Související stránky k článku Pořad Hlubinami vesmíru s Petrem Horálkem - Cesty za klenoty nebe (2. díl)
Kometa 252P/LINEAR zachycena fotografy expedice ESO
Fotovyslanec ESO Petr Horálek, který se na Astronomickém ústavu AV ČR podílí také na popularizaci vědy, je momentálně v Chile jako člen expedice, která shromažďuje obrázky pro 360stupňové snímky použitelné v planetáriích (ESO’s Fulldome Expedition). Získaný materiál se použije pro ESO Supernovu, planetárium a návštěvnické centrum, které se v současnosti staví na ředitelství ESO v Garchingu (Německo). Na úvod, jen tak pro zahřátí, vyfotil neuvěřitelně krásné nebe nad observatoří ESO Paranal, kde stojí dalekohled VLT (Very Large Telescope). Díky fotografické magii je na obrázku i sám Petr, jak s obdivem sleduje úchvatné představení nad hlavou.
Průvodcem současného výzkum galaxií bude v našem pořadu Prof. RNDr. Jan Palouš DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Dechberoucí fotografie krajin dekorované Mléčnou dráhou, jedinečné záběry slunečních i měsíčních zatmění, schopnost poutavě vyprávět o krásách nočního nebe, cestovatelská dobrodružství do temných končin světa… To vše charakterizuje Petra Horálka, šéfredaktora astro.cz, výjimečného fotografa a nadšeného cestovatele. Petr za své fotografické umění získal mnoho cen, mezi ty nejvýznamnější patří trojnásobné ocenění jeho snímků jako ESO's Picture of the Week a šestinásobné jako NASA's Astronomy Picture of the Day. V roce 2015 vydalo nakladatelství Albatros Petrovu knižní prvotinu – Tajemná zatmění – fascinujícího průvodce nebeskými úkazy, při kterých si Měsíc se Sluncem hrají na schovávanou. Za všemi snímky, kterými Petr pravidelně udivuje fanoušky nočního nebe, stojí nesmírné množství pečlivé práce. A my jsme velmi rádi, že se Petr o své zkušenosti podělil právě se čtenáři Astro.cz.
V pražském studiu televize Noe zůstali od minula Brankica a Jiří Kubátovi. Stelární astrofyzici, kteří modelují atmosféry horkých hvězd. Jejich práce přináší i nové metody či spíše nová řešení. Jak se tam hmota pohybuje, jaké má projevy? V besedě se dotkneme také tzv. Wolf-Rayetových hvězd, které patří mezi nejteplejší hvězdy a snad jsou tím, co předchází výbuchům supernov.
Evropská jižní observatoř ESO dnes publikovala prestižní snímek týdne ESO (EPotW) s názvem „X Marks the Spot“, tedy v překladu „X označuje to správné místo“. Snímek zachycuje spojení dvou pohledů na Mléčnou dráhu a zodiakální světlo z jižní a severní polokoule. Zatímco horní polovina obrázku byla pořízena z observatoře Paranal v minulém roce, ta spodní pochází ze slovenské Oravské Lesné. Oba snímky pořídil Petr Horálek, který je zároveň českým fotovyslancem ESO, a s důmyslností je zkompiloval do tohoto jediného pohledu. Snímek tak zobrazuje jinak pro pozemšťany nemožný pohled na okolí Slunce ze Země. To se v lednu na pozemské obloze promítá do blízkosti centra Mléčné dráhy a zároveň je obklopeno řídkým diskem meziplanetární hmoty.
Od chlapecké zvědavosti a sestrojení domácích dalekohledů až k automatizacím obřích dalekohledů prestižních světových observatoří – to je stručný popis besedy odehrávající se na pozadí obrázků z dílny autorovy. Na kterých dalekohledech se společně se svými kolegy podílel? Zavítáme např. na Kanárské ostrovy i do pouští Chile.
Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.
Zveme vás k pokračování besedy s astrofyzikem doc. RNDr. Petrem Hadravou, DrSc. o spektoskopii hvězd. Spektrum hvězd přináší mnohdy takové informace, že díky nim vědci dokáží určit nejen jejich vlastnosti, velikosti či teploty, ale často určí i jejich průvodce. Zvláště u těsných dvojhvězd přináší spektroskopie vynikající výsledky. Jak se to určuje?
Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.
V roce 2017 „navštívil“ okolí slunce objekt z jiného prostoru než sluneční soustavy. Jak tento objekt vypadá a odkud přiletěl? Co o něm víme? I ve světě exoplanet stále přibývají nové poznatky. My se zastavíme u naší nejbližší hvězdy od slunce Proximy a u soustavy Trappist-1 a její rodiny planet. Jaké tam jsou nové objevy?
První červnový víkend bude ve znamení opravdu pestrého programu pardubické hvězdárny a astronomické společnosti. Již v pátek 5. června 2015 od 19 hodin se můžete v DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 těšit na velkolepou přednášku známého českého fotografa, cestovatele a popularizátora astronomie, Petra Horálka. Ten nás krom svého poutavého povídání s heroickým názvem „Dobytí jižního hvězdnatého ráje“ rovněž potěší autogramiádou své zbrusu nové populární knihy „Tajemná zatmění“. O víkendu 6. a 7. června pak budete moci navštívit stánek pardubických astronomů a pozorovat Slunce na pardubickém letišti při tradiční Aviatické pouti.
S prof. Miloslavem Druckmüllerem, matematikem z VUT Brno, se ve vyprávění nejprve zastavíme u loňského úplného zatmění Slunce nad USA. Byla to velmi náročná expedice a podrobnosti o jejím průběhu budou jistě poutavým nahlédnutím pod pokličku vědeckého výzkumu. Jaká úskalí čekala na její protagonisty? Co vše bylo nutné zajistit, když prováděli fotografování hned na pěti stanovištích? Výsledky expedice se nyní zpracovávají a my si ukážeme v našem pořadu některé z nich.
Pokračování besedy o matematickém zpracování sluneční koróny.
jižní zatmění Měsíce, ikonkaAutor: Petr HorálekVážení čtenáři. Možná jste zaznamenali změnu v úbytku příspěvků našeho dlouholetého šéfredaktora. Je to tím, že Petr Horálek využil možnosti odcestovat dlouhodobě na Nový Zéland, ráje kiwi a jižní oblohy. Stihl přitom spatřit první z nadcházející tetrády úplných zatmění Měsíce. A vzhledem k tomu, že na jeho webu a facebookovém profilu se začaly objevovat úchvatné fotografie, poprosili jsme jej o rozhovor.
Astronom ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR RNDr. Pavel Koubský, CSc. zůstal v pražském studiu TV Noe i na pokračování besedy o hvězdné astronomii.
V pokračování s dr. Jiřím Grygarem budeme v listopadu pokračovat v objevech ve Sluneční soustavě a také se podíváme k exoplanetám. Zastavíme se tedy u trpasličí planety Pluto, komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, další trpasličí planety Ceres a první část cesty zakončíme u Slunce. Pak se podíváme na planety u jiných hvězd, například Proximy Kentaura.
21. srpna se ve Spojených státech odehrálo úplné zatmění Slunce. Dlouho očekávaná událost se stala jistě velmi sledovanou mnohými médii. Živé komentované vysílání úplného zatmění připravila i televize Noe, známá svým seriálem Hlubinami vesmíru.
Pojďme si tuto událost připomenout ještě jednou v repríze tuto neděli od 15:50 na TV Noe.
Co jsou astronomické olympiády a jak se organizují?
Denis Müller je úspěšným olympionikem, který se účastnil již více olympiád na celosvětové úrovni. Mgr. Lenka Soumarová je astronomkou a spoluorganizátorkou těchto soutěží v České republice.
Oba proto mohli zasvěceně pohovořit o této soutěži.
V druhém dílu se společně s prof. Petrem Kulhánkem ponoříme do chystaných programů, které připravují NASA a ESA ve výzkumu gravitačních vln. Jaké přístroje již krouží nad Zemí? Co nového se chystá? Budou představeny programy LISA, LISA Pathfinder a ELISA, jejich historie i současnost a snad nedaleká budoucnost. V čem tkví jejich podstata a jak pracují a budou pracovat? Sledujte premiéru již tuto sobotu.
Pořad Hlubinami vesmíru TV Noe oslaví letos neuvěřitelných 10 roků od svého prvního dílu. V roce 2007 TV Noe vysílala první cyklus, celkem 12 dílů, v kterém redaktor pořadu Jindřich Suchánek se svým hostem RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D., z Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, postupně probírali souhvězdí, tělesa Sluneční soustavy i nejznámější objekty hlubokého vesmíru a dotýkali se i některých základních zákonitostí astronomie. Poté se začali stávat hosty pořadu další významní astrofyzici či astronomové, jako například dr. Jiří Grygar, prof. Zdeněk Mikulášek či Kamil Hornoch. V následujícím díle, který je rozdělen na dvě epizody, se podíváme na nejnovější poznatky o gravitaci a gravitačních vlnách s věhlasným popularizátorem kosmologie, prof. Petrem Kulhánkem. Premiéra je již zítra od 20 hodin na TV Noe.
Astronomie dnes nemá z hlediska vzdělávacích dokumentů na růžích ustláno. Někteří učitelé na základních a středních školách ji přesto využívají jakožto důležitý motivační prvek a konec konců i nedílnou součást všeobecného rozhledu každého civilizovaného člověka. V sekci Rady proto najdete zevrubný průzkum, který mapuje situaci astronomie v současném školském systému a přináší přehled zdrojů, ze kterých mohou učitelé čerpat při začleňování astronomie do výuky. Ve druhé části je důraz kladen na mimoškolní astronomické vyžití, které je v Česku pestré a školní astronomické vzdělávání dnes víceméně nahrazuje. Zde se tedy mohou inspirovat jak zvídaví žáci samotní, tak i učitelé, kteří chtějí svým svěřencům s výběrem volnočasové aktivity poradit.
