Náš host nás zavede k aktuálním snahám lidstva na cesty k Měsíci a Marsu. Měsíc by se měl do několika let dočkat astronautů. Budou to snahy téměř po šedesáti letech od přistání prvních lidí na Měsíci. Jaké jsou plány, kam konkrétně lidé zamíří? A s čím tam poletí? Jak budou tyto mise vypadat? A dá se očekávat budování měsíčních základen?
Druhý červenec roku 2019, nějakých sto let od potvrzení Einsteinovy teorie relativity a padesát let po dobytí Měsíce nebo založení věhlasné observatoře ESO La Silla v Chile. Pro většinu obyvatel Zeměkoule poměrně běžné úterý, ovšem pro větší hrstku nadšenců i profesionálů dosti významný den. Den, kdy po téměř dvou letech čekání příroda přislíbila lidem v úzkém pásu v Pacifiku a na území Chile s Argentinou v závěsu pozoruhodné úplné zatmění Slunce.
Premiéra v sobotu 2. července ve 20 hod. na TV Noe Info včetně repríz
Popularizátor pilotovaných letů Milan Halousek je současně předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news a také předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti. Budeme si tedy převážně povídat o tom, spíše se jen dotýkat toho, jak lidé začali dobývat kosmos od počátku až po dnešek. První významné lety do vesmíru, výpravy Apolla na Měsíc, Skyleb, raketoplány, současná ISS, Tiangong a jiné.
Na podzim 2019 se na hvězdárně v Pardubících a v Oblasti tmavé oblohy v Beskydech budou konat workshopy věnované krajinářské astrofotografii, které povede astrofotograf Petr Horálek. Termíny jsou tři, z toho dva kurzy se odehrají v Beskydech, jeden v Pardubicích.
Premiéra v sobotu 7. května ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz + archiv
V minulém dílu s RNDr. Jiřím Svobodou, Ph.D. jsme se zaměřili na černé díry, neutronové hvězdy a vznikající galaxie v tehdy mladém vesmíru. V dalším pokračování Hlubin vesmíru se v besedě s dr. Svobodou opět vrátíme k pozoruhodnému výzkumu nejen u černých děr v oblasti rentgenové.
„Chybí vám jasné komety? Sledujte naše rakety!“ I takovým chytlavým mottem by v nedaleké době mohla lákat americká soukromá společnost SpaceX založená v roce 2002 Elonem Muskem. Její mohutné nosné rakety totiž dokáží při svých výletech do vesmíru vykouzlit spektakulární nebeská představení, která jsou nejen fotogenická, ale vizuálně velmi podmanivá. Jednoho takového divadla jsem byl úplně náhodou svědkem před několika dny na maledivském ostrově Soneva Fushi.
Premiéra v sobotu 2. dubna ve 20:00 na TV Noe. Bližší info včetně vysílacích časů
Astronomie v rentgenovém oboru je hlavní specializací našeho hosta RNDr. Jiřího Svobody, Ph.D. z oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR. Čemu se tato disciplína věnuje? A kdy se začalo s pozorováním? Blíže se podíváme k neutronovým hvězdám a černým děrám. Jejich vlastnosti přinášejí pozoruhodné skutečnosti – hmotnosti, rotace a mnohé další.
Počátek roku 2019 odstartovaly hned dva mimořádně dobře pozorovatelné nebeské úkazy – meteorický roj Kvadrantidy a úplné zatmění Měsíce. V případě druhého úkazu počasí natolik přálo, že i přes nutné včasné vstávání a mrazivé teploty si barevný úplněk nenechaly ujít velké zástupy nadšenců. Ovšem co už se ví trošku méně, je fakt, že první kalendářní měsíc roku 2019 zaznamenal hned několik významných českých úspěchů na mezinárodní úrovni v astronomii a astrofotografii.
Premiéra v sobotu 5. března od 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
RNDr. Michal Zajaček, Ph.D. z Masarykovy university v Brně pokračuje ve výkladu o galaktických zajímavostech v jejich centrech. Procesy v akrečních discích u centrálních galaktických černých děr, aktivní galaxie, akreční toky a další dynamické projevy. Jaké to úžasné skutečnosti!
Máme v Česku možnost spatřit přírodně tmavou oblohu? Vždyť když vyjedu na vesnici za město, je tam o mnoho víc hvězd než v Praze a tma jak v pytli! No, bohužel tento argument je na hony vzdálený realitě přírodně tmavé oblohy, neboť každý, kdo jednou vyjede dál od měst, má záhy pocit, že je hvězdné nebe nesrovnatelně bohatší. Z hlediska vjemu lidským okem jistě najdeme mnoho lokalit s krásnými výhledy do vesmíru a dopřejeme v něm našim očím okusit limity citlivosti mimo neustále špatně nasvěcované noční ulice. Ale z hlediska astronomického, resp. fotografického se na tuhle otázku musí sofistikovaněji: Je třeba měřit tzv. nominální čtvercovou magnitudu a všímat si jevů, které jsou hluboko pod prahem jasu pozadí oblohy ve městech. Mezi tyto jevy patří například slabší úseky Mléčné dráhy, přirozené záření atmosféry, tzv. airglow, zvířetníkové světlo anebo slaboučký světelný ovál na hvězdném pozadí nazývaný „protisvit“. Takových míst, kde toto spatříme, je u nás jako šafránu, nicméně nedávno mě v tom příjemně překvapila Beskydská Oblast Tmavé Oblohy (BOTO).
Pořad Hlubinami vesmíru s Martinem Gembecem, 2. díl je již v archivu TV Noe. Bližší info včetně repríz. Starší díly pořadu můžete najít v archivu TV Noe.
V tomto díle se blíže podíváme především do center galaxií. Průvodcem nám bude RNDr. Michal Zajaček, Ph.D. z Masarykovy university v Brně. Jaké jsou černé díry uprostřed galaxií? Jak velké jsou? Jaké mají vlastnosti a co o nich již víme? Například v naši Mléčné dráze se nachází „podvyživená“ černá díra. Proč? Je to opravdu pro mnohé z nás až překvapivě málo, kolik hmoty za jeden rok pohltí. A jak na tom jsou velké černé díry ve velkých galaxiích?
Pokud za jasného počasí vyhlédnete večer směrem k jihozápadnímu obzoru, ještě stále vás zaujme výrazná naoranžovělá „hvězdička“, která do dané hvězdné oblasti typicky nepatří. Je to totiž planetární „poutník“, rudá planeta Mars. Té se v letošním roce (oprávněně) věnovalo patřičné množství pozornosti, neboť se po dlouhých 15 letech octla nejblíže k Zemi. Ač od té doby už uplynulo pár měsíců, pro romantické chvíle na romantických místech je Mars pořád výsadním objektem večerní oblohy. A já k tomu vybral v tomto směru věhlasnou slovenskou Liptovskou Maru.
Pokračování objevů ve sluneční soustavě a exoplanety. Premiéru můžete sledovat v sobotu 3. října ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz + sledování v archivu
V tomto díle se Mgr. Martin Jelínek, Ph.D., zaměří ponejvíce na Čerenkovovo záření. Jak vzniká, jak se projevuje? Co je Čerenkovovo záření? Kde všude vznikají observatoře a jaké přístroje slouží k jeho výzkumu? Co víme či nevíme o tom, odkud a z jakých objektů z vesmíru přichází?
Filosof Erich Fromm ve 20. století řekl, že lidé v současné společnosti se dají rozdělit do dvou skupin: Ti, co chtějí v životě mít, a pak ti, co chtějí být. První skupina jsou typičtí „shrabovači“ – potěchou a naplněním je jim co největší materiální bohatství, stamilióny na účtu, velké domy, luxusní auta, dokonce možnost ovládat druhé a v krajním případě je obírat o jejich majetek. Prostě v dnešním komercializovaném světě potřebují, aby jim co nejvíc patřilo. A pak jsou tu ti, co chtějí být. Ti usilují o prožitek, finanční prostředky jim slouží maximálně k naplnění zážitkových tužeb, život berou jako vzácnost s nespočtem možností silných momentů a epizodek, které jim zásobí jejich duševní bohatství. Zpravidla filantropové, jimž radost přináší výměna, spojení, sdílení i zážitek z radosti druhých. Těžko říct, kam patřím, to posoudí druzí, ale příběh posledních dvou dekád, který vyústil v dokonalou zážitkovou satisfakci, mi znovu připomněl moudrého Fromma.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
