Úvodní  >  Související stránky k článku Rozhovor: Daniela Korčáková a prémie za hvězdná spektra

Související stránky k článku Rozhovor: Daniela Korčáková a prémie za hvězdná spektra

Václav KalašOsobnosti

Srpnové výročí: George West Wetherill

Letošního 12. srpna uplyne devadesát let ode dne, kdy se narodil americký astrofyzik a geolog George West Wetherill. Nejvíce se věnoval studiu vzniku a vývoje Sluneční soustavy a díky svým pracím bývá označován „otcem“ moderních teorií o formování Země.

Václav KalašOsobnosti

Dubnové výročí: Jindřich Šilhán

Před patnácti lety, 10. dubna 2000, nás navždy opustil český astronom a pedagog Jindřich Šilhán. Propagoval astronomii mezi veřejností, pořádal přednášky, vedl odborné kurzy a kroužky. Sám pozoroval meteory a zejména proměnné hvězdy. Díky jeho působení se úspěšně rozvíjela různá vizuální pozorování.

Václav KalašHistorie

Únorové výročí: Lewis A. Swift

Jméno tohoto amerického amatérského astronoma je nejvíce zmiňováno díky objevu komety 109P/Swift-Tuttle, což je mateřské těleso meteorického roje Perseid. Swift ale za svůj dlouhý život objevil neuvěřitelné množství dalších astronomických objektů.

Václav KalašOsobnosti

Listopadové výročí: Willem de Sitter

Willem de SitterAutor: Yerkes Observatory, University of Chicago Letošního 20. listopadu uplyne osmdesát let od smrti holandského fyzika, matematika a astronoma Willema de Sittera. Jeho nejznámější teoretické práce se týkaly fyzikální kosmologie, v praktické astronomii se věnoval například pozorování měsíců Jupitera.

Pavel SuchanOsobnosti

Cena Littera Astronomica za rok 2014

František MartinekAutor: Hvězdára V.Meziříči Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2014 Františka Martinka z Hvězdárny Valašské Meziříčí, a to za dlouhodobý a mimořádný přínos k rozvoji a popularizaci astronomie a kosmonautiky. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 17. října 2014 v 18:00 na 24. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát zde po předání ceny od 18:15 přednese přednášku Hrst zajímavostí z astronomie a kosmonautiky.

Václav KalašOsobnosti

Říjnové výročí: Leroy Gordon Cooper mladší

Leroy Gordon Cooper mladšíAutor: http://imgarcade.com/Před více jak deseti lety, 4. října 2004, se uzavřela životní pouť amerického vojenského letce a astronauta Gordona Coopera. Během svých dvou vesmírných misí strávil v kosmickém prostoru více než 225 hodin.

Václav KalašOsobnosti

Zářijové výročí: James Alfred Van Allen

James Alfred Van AllenAutor: Tom Jorgensen, University of Iowa Office of University RelationsV letošním roce si 7. září připomeneme sto let od narození významného amerického vědce Jamese Van Allena, jenž se proslavil zejména výzkumem vesmíru. Jeho jméno nesou radiační pásy, obepínající Zemi.

Václav KalašOsobnosti

Srpnové výročí: Valerij Viktorovič Rjumin

Valerij Viktorovič RjuminAutor: http://www.spacefacts.deSedmdesáté páté narozeniny oslaví 16. srpna sovětský a ruský kosmonaut Valerij Rjumin. Jedná se o velmi zkušeného kosmonauta, který se na oběžnou dráhu vydal celkem čtyřikrát a v kosmickém prostoru strávil více než jeden rok - 371 dní, 17 hodin a 27 minut.

Václav KalašHistorie

Červencové výročí: Theodor Johan Christian Ambders Brorsen

Theodor Johan Christian Ambders BrorsenAutor: http://www.zamberk.cz Koncem července, konkrétně 29. 7. si připomeneme 195 let od narození dánského astronoma Theodora Brorsena. Ačkoli to byl cizinec, jeho život byl výrazně spjat s naším územím, protože řadu let působil v Senftenbergu. To jméno vám možná nic neřekne, ale když vám prozradím jeho současný název, bude to hned jasnější. Nyní se toto město jmenuje Žamberk a nachází se v Pardubickém kraji.

Václav KalašHistorie

Červnové výročí: August Jan Bedřich Seydler

August Jan Bedřich SeydlerAutor: WikipediePrvní červnový den uplyne 165 let od narození českého astronoma, fyzika a vysokoškolského profesora Augusta Seydlera. V astronomii se věnoval zejména pohybu a drahám planet či komet, přispěl také k řešení Keplerových rovnic. Dále se zabýval teoretickou fyzikou, mechanikou, filozofií i dalšími obory.

Václav KalašOsobnosti

Květnové výročí: Václav Knoll

Václav KnollAutor: www.astropardubice.cz Letošního 11. května by oslavil kulaté 50. narozeniny český astronom a popularizátor Václav Knoll. Bohužel, osud mu to nedopřál, protože před čtyřmi roky podlehl nádorovému onemocnění.

Redakce Astro.czOsobnosti

Rozhovor: Petr Horálek – Hon za jižním zatměním Měsíce

jižní zatmění Měsíce, ikonkaAutor: Petr HorálekVážení čtenáři. Možná jste zaznamenali změnu v úbytku příspěvků našeho dlouholetého šéfredaktora. Je to tím, že Petr Horálek využil možnosti odcestovat dlouhodobě na Nový Zéland, ráje kiwi a jižní oblohy. Stihl přitom spatřit první z nadcházející tetrády úplných zatmění Měsíce. A vzhledem k tomu, že na jeho webu a facebookovém profilu se začaly objevovat úchvatné fotografie, poprosili jsme jej o rozhovor.

Redakce Astro.czOsobnosti

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku Ing. Pavlu Štarhovi, Ph.D.

Červení skřítci 6. srpna 2013.Autor: Pavel ŠtarhaPorota České astrofotografie měsíce udělila historicky druhou cenu Jindřicha Zemana Ing. Pavlu Štarhovi, Ph.D., a to především za snímek „Červení skřítci“. Ačkoliv je cena udělována zejména za celoroční přínos v astrofotografii a vítěz je zpravidla volen na základě více došlých snímků do soutěže, zaujal unikátní snímek Pavla Štarhy porotu i v konkurenci s krásnými vítěznými díly ostatních autorů během roku 2013. Zachycuje totiž očima prakticky nepozorovatelný a pro fotografy nesmírně vzácný okamžik v takové kvalitě, která nemá obdoby dokonce ani ve světovém měřítku. Pozorování tzv. nadoblačných blesků je díky jejich obtížnému záznamu relativně mladou disciplínou a porota si uvědomuje, že i v českých kotlinách se jí věnuje několik zájemců natolik, aby jejich výsledky ohromily celý svět. Tiskové prohlášení ČAS č. 299.

Václav KalašOsobnosti

Dubnové výročí: Andrej Ivanovič Borisenko

Andrej Ivanovič BorisenkoAutor: http://www.spacefacts.de/Své padesáté narozeniny oslaví letošního 17. dubna ruský kosmonaut Andrej Borisenko. Zatím uskutečnil pouze jeden kosmický let, ale protože je stále aktivní, možná se do kosmického prostoru vypraví znovu. Na oběžné dráze Země strávil více než 164 dní.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »