Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Dubnové výročí: Andrej Ivanovič Borisenko

Dubnové výročí: Andrej Ivanovič Borisenko

Andrej Ivanovič Borisenko Autor: http://www.spacefacts.de/
Andrej Ivanovič Borisenko
Autor: http://www.spacefacts.de/
Své padesáté narozeniny oslaví letošního 17. dubna ruský kosmonaut Andrej Borisenko. Zatím uskutečnil pouze jeden kosmický let, ale protože je stále aktivní, možná se do kosmického prostoru vypraví znovu. Na oběžné dráze Země strávil více než 164 dní.

Na svět přišel malý Andrej v městě, které se v té době jmenovalo Leningrad. Dnes se mu říká Sankt Petěrburg nebo Petrohrad. Zde po základní škole nastoupil na Matematicko-fyzikální školu (lyceum) č. 30, kterou dokončil roku 1981. Následujících šest let studoval na Leningradském vojenském mechanickém institutu, kde získal kvalifikaci v oboru dynamika letu a řízení. Poté byl dva roky zaměstnán u vojenského námořnictva.

Ke kosmonautice se Borisenko dostal roku 1989, kdy nastoupil do Raketové a kosmické korporace Eněrgija S. P. Koroljova (RKK Eněrgia). Postupně se vypracoval na pozici vedoucího směny ve středisku řízení letů Roskosmosu. Nejprve se staral o vesmírnou stanici Mir, později o Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Borisenkovi však časem nestačilo sledovat dění na oběžné dráze z řídícího střediska, ale chtěl se jej zúčastnit osobně. Přihlásil se proto do výběru kosmonautů a v září 2002 získal souhlasné stanovisko od lékařské komise. V lednu následujícího roku úspěšně složil požadované zkoušky a 29. května byl díky doporučení Státní meziresortní komise přijat do oddílu kosmonautů. Od června 2003 prodělal dvouletý výcvik, který zakončil 27. června 2005 s výborným hodnocením. Nedlouho poté mu byla přiznána kvalifikace "zkušební kosmonaut".

Na oběžnou dráhu se Borisenko vydal kosmickou lodí Sojuz TMA-21, nesoucí jméno Jurij Gagarin. Start se uskutečnil 4. dubna 2011, jen několik dní před tím, než si celý svět připomněl padesáté výročí od prvního kosmického letu. Dalšími členy posádky byli Alexandr Samokuťajev a Ronald Garan.

Po dvou dnech se loď připojila k ISS a kosmonauté do ní přestoupili. Zde s třemi kolegy, kteří již na palubě stanice pobývali, utvořili tzv. Expedici 27, což bylo pojmenování posádky v období březen až květen 2011. Borisenko v ní pracoval jako palubní inženýr, tedy na stejné pozici jako v Sojuzu. Poté, co se původní trojice vrátila na Zem a vystřídali ji další tři kosmonauté, začala Expedice 28, kde Borisenko působil již jako velitel. V této době ISS naposledy navštívil americký raketoplán Atlantis během mise STS-135, což byl úplně poslední let programu Space Shuttle.

Borisenko, Samokuťajev a Garan svoji kosmickou výpravu ukončili 16. září 2011, kdy nasedli do stejného Sojuzu, jaký je v dubnu dopravil na oběžnou dráhu a po necelých 3,5 hodinách letu přistáli v Kazachstánu, asi 150 km od města Džezkazgan.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »