Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 10. do 29. 10. 2023. Měsíc mění fázi od čtvrti k úplňku a nastane jeho částečné zatmění. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno. Aktivita Slunce je nízká. V neděli se mění čas – ve tři hodiny nastavíme 2:00 SEČ. Indie otestovala záchranný systém a padáky připravované kosmické lodi Gaganján. Před 45 lety byla do kosmu vyslána první československá družice Magion.
Přinášíme vám předposlední díl našeho seriálu, který odstartoval v den 60. výročí prvního obletu Země americkým astronautem Johnem Glennem. V předchozích částech jsme si popsali dějiny kosmického programu Mercury, jeho technickou stránku a průběh. Minule jsme skončili osobností Johna Glenna. Nic tedy nestojí v cestě představení samotné historické události, která se před šesti desítkami let udála, letu MA-6 s lodí nazvanou Friendship 7.
Vítejte u dalšího pokračování seriálu, který se tímto dostává do své poloviny. V minulých dílech jsme si přiblížili historii začátků kosmických letů, příběh zrození programu Mercury a počáteční krůčky člověka do kosmického prostoru. Představili jsme si také samotnou kosmickou loď a skončili u testovacích letů tohoto prvního pilotovaného amerického programu. V dnešním díle si představíme životní příběh miláčka Ameriky a ikony celé historie vesmírného programu v USA. Tento popis samozřejmě nemíří na nikoho jiného než Johna Glenna.
Právě v těchto dnech si připomínáme asi vůbec největší kosmické výročí celého roku 2022. V neděli dvacátého února totiž uplyne přesně šedesát let od prvního letu amerického občana na oběžnou dráhu. Tímto vyvoleným byl dnes již legendární John Glenn. Rozhodl jsem se tedy si toto výročí co nejdůstojněji připomenut, a jak lépe než rovnou pětidílným seriálem na počest této historické události. V tomto seriálu si postupně připomeneme dějiny programu Mercury, techniku užitou v tomto programu, osobu samotného Johna Glenna, historický let Mercury Friendship 7, i pozdější směřování americké kosmonautiky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 2. do 20. 2. 2022. Měsíc bude v úplňku. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Od dalšího víkendu večer zbystřeme, zda se nevynoří slabé zvířetníkové světlo. A vidět budou i slabší komety. Aktivita Slunce je nízká. JWST poslal snímek svého zrcadla a první pohled na kalibrační hvězdu. Ingenuity vykonala již 19. přelet na Marsu. Elon Musk konkretizoval představy stavu vývoje velké rakety SuperHeavy a kosmické lodi Starship k roku 2022. Před 60 lety proběhl první let Američana na oběžnou dráhu. V lodi Mercury-Friendship 7 jej vykonal John Glenn.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 7. do 18. 7. 2021. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Počátkem týdne projde jeho srpek na večerní obloze kolem výrazné Venuše a slabého Marsu. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká, ale lepší je to možná na odvrácené polokouli, a navíc se natočila nová skvrna. V neděli 11. července proběhla historicky první mise raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty a pasažéry do výšky 86 km. Před 100 lety se narodil první Američan, který obletěl Zemi, John Glenn.
Přehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Vysoko v souhvězdí Andromedy je jedna slabší kometa. Problémy s provozem ISS pouhým opětovným návratem rakety Sojuz do služby neskončí. HST se vrátil k běžnému pozorování. Před týdnem startovala k Merkuru mise BepiColombo. Tento týden je to už 45 let od startu Marineru 10, který prozkoumal část Merkuru jako první.
Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše projde dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Meteory Orionid spatříme možná v noci na pondělí, pak už ruší svit Měsíce. BepiColombo se vydala na cestu k planetě Merkur. V plánu je start rakety Pegasus z podvěsu letounu a první let čínské rakety Zhuque. Před 40 lety odstartovala první československá družice Magion 1.
Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.
Přehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2016. Měsíc bude v úplňku poblíž přízemí, půjde tedy o superúplněk. Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě, Mars je výše a téměř nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce bylo o víkendu beze skvrn a tedy velmi klidné. Zemřel první Američan na oběžné dráze, John Glenn. K ISS míří japonská zásobovací loď HTV. Úspěšné byly i další starty raket. SpaceX nám nakonec předvánoční dárek v podobě obnovení letů nenadělí. Připravují se starty rakety Pegasus z podvěsu letounu a rakety Atlas V s vysokokapacitní telekomunikační družicí.
Letošního 18. července se dožívá těžko uvěřitelných devadesáti pěti let John Glenn, třetí Američan, který vzlétl do kosmického prostoru a první z nich, který se dostal na oběžnou dráhu kolem Země.
Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Pokračuje solidní večerní viditelnost Marsu a Saturnu. Na denní obloze se střetly Venuše a Merkur (ten bude navíc ve východní elongaci). Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na Slunci jsou opět velké skvrny. ISS by se měla dočkat dvou zásobovacích lodí.
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
