Úvodní  >  Související stránky k článku VII. expedice SAROS (1): Úvod do svědectví z ráje

Související stránky k článku VII. expedice SAROS (1): Úvod do svědectví z ráje

Pavel VáňaOstatní

Pozvánka - Astronomická expedice Úpice 2018

Trávíte téměř všechny večery, kdy je jasno, pod noční oblohou? Nemůžete přestat prozkoumávat pouhým okem či dalekohledem všechny krásy noční oblohy? Nebo jste naopak ti, kteří se v životě na oblohu nepodívali, a přesto Vás fascinuje vesmír? Je Vám 15 - 26 let? Pak je Astronomická expedice v Úpici právě pro Vás!  

Adam MalířOstatní

Slunovratová expedice na Sněžku 2017

Opět po roce se skupina mladých pardubických astronomů ve složení Petr, Matouš, Adam, Miriam, Vítek, Jakub a Jirka vydala na tradiční tentokrát mírně poslunovratovou expedici za východem Slunce na vrcholy našich nejvyšších hor – Krkonoš.

Stanislav DanišÚkazy

Za prstýnkem Slunce na sedmý světadíl

Rozhodnutí padlo v listopadu 2015. „Příští rok vyrazím za prstencovým zatměním Slunce,“ říkal jsem si rozhodně a šlo o to prstencové 1. září 2016. Pás annularity přecházel centrální Afrikou, Madagaskarem a jižním okrajem ostrova Réunion. Já zvolil exotický Madagaskar, lidově známý jako „sedmý světadíl“.

Redakce Astro.czSluneční soustava

Výprava za zatměním Slunce přinesla obraz koróny i spoustu adrenalinu

Měsíce příprav a nakonec jen 3 minuty a 20 vteřin – právě tolik času měla letos výprava za zatměním Slunce na to, aby pro další zpracování pořídila dostatek snímků naší nejbližší hvězdy. Počasí v rovníkové Indonésii ale odborníkům z Ústavu matematiky příliš nepřálo, nakonec se vyjasnilo jenom na 40 vteřin. I tak se ale zástupcům Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně podařilo získat potřebná data pro zobrazení sluneční koróny tak, jak ji dokáže vidět lidské oko.

Petr HorálekÚkazy

Gerhana Matahari Total aneb Fantastické Molucké zatmění

Musím. Prostě musím. Každý už mě pro mou „zatměňovou úchylku“ věrně zná a sám bych se nenáviděl, kdybych nezabojoval do morku kostí. Nakonec se ale objevil zázrak v podobě přičlenění do vědecké expedice, a tak mi s obřím štěstím (a vděkem!) mi to poněkud méně proklamované zatmění Slunce v Indonésii vyšlo. V indonéštině „Gerhana Matahari Total“ se na nebi zjevilo jak mystické znamení nad Sumatrou, Borneem, Sulawesi, či méně známou směsicí ostrovů Severních Moluk, tedy nad Ternate, Tidore a hlavně z od světa odtržené Halmahery. No a právě tam zamířila ona expedice pod vedením havajské profesorky Shadii Habbalové, fantastické sluneční fyzičky se srdcem ze zlata. Ani nevím, zda a čím jsem si to tak zasloužil být jedním z týmu, ale faktem je, že zážitek opravdu předčil ta nejhlubší očekávání. A zdaleka ne jen kvůli zatmění…

Martin RybářOstatní

Astronomická expedice 2013

Astronomická expediceAutor: Pavel Gabzdyl Zaobíráte se otázkami vzniku a vývoje vesmíru? Zajímá vás život hvězd? Chtěli byste strávit dobrodružné prázdniny a proniknout do hlubin naší galaxie? Potom, vážení a mladí příznivci astronomie, kteří jste bez újmy přežili konec Mayského kalendáře, je tu právě pro vás naše Astronomická expedice. Poslední možnost přihlásit se na Expedici 2013 je do 15. května 2013!

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (13): Cesta domů a Aere Ra!

Aere Ra!.Autor: Petr Horálek Den třináctý, čtrnáctý a patnáctý, 15. – 17. července 2010 (čtvrtek, pátek, sobota) Let domů. Na cestě na Nový Zéland byla noc. Skrz okénko jsem se kochal velkým Magellanovým mračnem a stáčející se Mléčnou dráhou, která si k ránu lehla nad obzor a vypadala jako vzdálená hradba oblačnosti. Musím uznat, že novozélandské aerolinie jsou zatím nejlepší, jakými jsem letěl. Technicky skvěle vybavené, skvělé jídlo a občas i ta letuška (i když tu bylo nepoměrně více stewardů). Stejně příjemné je i aucklandské letiště, položené do divoké hornaté přírody nedaleko oceánu.

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (12): Bible a věda v obchodě s hudbou

Srpek Měsíce a Venuše na fialově zbarvené soumrakové obloze.Autor: Petr Horálek Den dvanáctý, 14. července 2010 (středa) Dneska byl poslední den na ostrově. Ráno dalšího dne ve 2:10 nám letí letadlo na Nový Zéland a pak přes Soul domů. Jaksepatří, bylo třeba sehnat pár dárků známým. Mně to ale nedalo a musel jsem přeci jen, stále ochromen včerejším večerem, zjistit, co to bylo za dívku s tak krásným hlasem. Zašel jsem na recepci a poptal jsem se. Zjistil jsem, že ta skromně vzhlížející zpěvačka není žádná začátečnice, jmenuje se Tara Kauvai a už vydala pár cédéček. No, bylo mi jasné, že ty v Evropě neseženu, takže bylo třeba je sehnat tady.

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (11): Cross island a božský hlas

Mapa Cross Island treku.Autor: Hana Druckmüllerová Den jedenáctý, 13. července 2010 (úterý) Předposlední den jsme se s Hankou rozhodli absolvovat neustále odkládaný Cross Island. To je rajská túra deštným lesem přes hory skrze Rarotongu ze severu na jih (či samozřejmě naopak). Její charakter je velmi jednoduchý – matematici (jako Hanka) by její výškový profil jednoduše přirovnali Gaussově křivce, tedy mírné stoupání je drsnější a drsnější a po dosažení vrcholu se drsný sestup stává postupně mírnější a mírnější. Uprostřed tohoto asi desetikilometrového treku stojí mohutná skála zvaná „The needle“ (tedy „Jehla“), která je dostupná jen zkušeným horolezcům. Spolu s půlokruhem ostrova je to asi 24 km cesty, takže celodenní výlet pro nenáročné.

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (10): Švýcaři a turecký Měsíc

Rarotonžští korýši.Autor: Hana Druckmüllerová Den desátý, 12. července 2010 (pondělí) Přílet na Rarotongu byl opět veselý. Jakoby všechno spojené s Mangaiou zůstalo někde v moři, ztracená kapitola, utržená stránka z listu. První, co piloti udělali, byl přelet nad Lagunou. Jednoznačně to byl vyhlídkový tah, protože letiště leží na opačné straně ostrova a piloti tam mohli doletět přímo. Díky tomu jsem si znovu Lagunu vychutnal ze vzduchu a taky si prohlédl hornatý zelený vnitřek ostrova.

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (9): Den, který bych chtěl vymazat z paměti

Krátce po totalitě.Autor: H. Druckmüllerová a P. Horálek Den devátý, 11. července 2010 (neděle) ...a přitom všechno zpočátku vypadalo tak skvěle. Jestli jsem o Rarotonze psal jako o ostrovu s mimořádně jasnou oblohou, pak by Mangaia mohla být dalším vytouženým rájem všech astronomů toužících po dokonale přírodně temné obloze. Ještě večer před zatměním jsem se procházel na skromně osvětleném školím parkovišti a všiml si svého slabého hvězdicového stínu. Tři zdroje světla, kvůli nimž moje tělo na trávu vrhalo stín, jsem poznal. Ale čtvrtý musel být mnohem slabší. Marně jsem jej hledal po obzoru a měl jsem ho za sebou i v absolutní tmě za auťáky. A pak mi hrklo v srdci. Znáte ten typický filmový záběr, kdy si hrdina něco uvědomí, vystrašeně zazírá do kamery a pak se otočí za sebe. To jsem byl já. Uvědomil jsem si, že jediným zdrojem světla, kterému jsem se neschoval, byla Venuše. Ano, planeta Venuše. Že zářila jak diamant vysoko nad horizontem, jsem věděl. Ale že se mi bude pod nohama trmácet poměrně výrazný stín díky její záři... tak to už je síla. Navíc Venuše klesala spolu s nepřehlédnutelným kuželovitým zodiakálním světlem, které bylo ještě jasnější jak na Rarotonze.

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (8): Mangaia znamená Mír

Čistá duše Mangaie.Autor: Petr Horálek Den osmý, 10. července 2010 (sobota) Ano, to v titulku je doslovný překlad. A navíc nesmírně trefný. Na ostrov TravelQuest přenášel letecky celou skupinu jejich zájezdu v průběhu celého dne. Nikdy v historii nemělo letiště na Mangaie takový provoz, obzvláště bylo-li třeba kolem 200 lidí dopravit patnácti místním letounem Embraer EMB110P1 „Bandeirante“. Už samotný let byl zážitek.

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (7): Raemaru aneb Hledej červený šátek

Kapradina na vrcholovém skalním masivu.Autor: Petr Horálek Den sedmý, 9. července 2010 (pátek) Dopoledne a část odpoledne byly ve znamení dobalení potřebných věcí a doladění skriptů pro fotografování slunečního zatmění. Navečer jsme se rozhodli pro malou túru na místní kopeček Raemaru (dle mapy 340 metrů nad mořem, dle GPS asi 369 metrů). Jde o „stolový“ masív s nepříliš výraznou vegetací na vrcholu a slibující tak krásné výhledy do okolí. K jeho výstupu pro svou náročnost mapa doporučovala průvodce. Dost těžko jsme ale chápali proč, a to i poté, co jsme jej zdolali.

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (6): Vysmátý George, váhové limity a tanečnice

Ostrůvek Taakoka v Laguně Muri.Autor: Petr Horálek Den šestý, 8. července 2010 (čtvrtek) Tento den prozměnu režíroval TravelQuest. Hned ráno nás posadili do autobusu s extrémně chladnou klimatizací a řidičem Georgem. Tenhle chlapík si zjistil, odkud kdo pochází, zavřel dveře, sedl za volant, nasadil mikrofon a začal perlit. Jeho úkolem totiž bylo nás vzít kolem ostrova. V samotném počátku to byla zábava, především pak Georgův jedinečný smích, co mě kolikrát rozesmál víc jak jeho hlášky o mrazivém počasí při extrémně chladných +17° C, globálním oteplování nebo počtu vězňů v místní věznici, která má bránu otevřenou, neboť vězni se sem kolikrát moc rádi vracejí za jídlem zdarma a relaxačními příležitostmi. Po půl hodině nás ale George stále vozil po severozápadní čtvrtině ostrova, kterou jsme si již prošli. Navíc šlo o typický americký styl naučné jízdy s přestávkami pro focení kdejaké brány od záchodu...

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (5): Blízká setkání s Trumpetovou rybou

Trumpetová v oceánské modři Den pátý, 7. července 2010 (středa) Už jste někdy snídali kokos? Já jsem zjistil, že je to moje choroba. Každé ráno se plním zásadně vynikajícími krajíci místního chleba s máslem a jahodovým džemem, k tomu 5-6 kusy kokosových řezů a mlékem nebo pomerančovým džusem navrch. Do toho dennodenně vyhrává z beden v hotelové restauraci u pláže tak nádherná hudba, že mi ani nevadí, že jde často o překopávky starých známých hitů například od Beegees nebo Franka Sinatry.

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (4): Laguna, šátky a ženy

Rozcestník po světě na břehu laguny.Autor: Petr HorálekDen čtvrtý, 6. července 2010 (úterý) Na tento den TravelQuest připravil jednu z obecně nejoblíbenějších akcí pro turisty, tzv. Lagoon Cruise. To vás posadí do autobusu a odvezou na patrně nejkrásnější část ostrova na jihovýchodě, kde leží ve vzdálenosti pár set metrů od břehu čtyři ostrůvky (Motutapu, Oneroa, Koromiri a poněkud dál na jih Taakoka). Mezi ostrůvky a břehem pak září překrásná laguna Muri, která vybízí ke šnorchlování, plachtění, sufrování a dalším sportovně-relaxačním činnostem. Tam na vás čeká vyhlídková loď kapitána Tamy, na jejíž palubu je dobré si zdarma půjčit šnorchlovací vybavení a vzápětí se nechat unášet uměním průvodcova vyprávění.

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (3): Přeministrovaná Avarua a kopeček u nemocnice...

Koráloý ráj u Black Rock asi 2 km na sever od Edgewater Resort.Autor: Petr HorálekDen třetí, 5. července 2010 (pondělí) Když jsme zjistili, jak ošidný kurs USD k ND mají na hotelu, rozhodli jsme se projít do hlavního města a rozměnit peníze v tamní bance. Ono taky proč ne. Počasí bylo skvělé a takový ostrov ve vás rychle vyvolá otázky, co na něm vlastně je. Nejlepší bylo vyrazit po silnici, která vede po celém ostrově kousek od pobřeží. V polovině ostrova je pak ještě vnitřní okruh, z něhož se můžete vydat na vnitroostrovní túry.

Petr HorálekÚkazy

VII. expedice SAROS (2): Dny prvních příjemných ran

Duha nad aucklandským letištěm.Autor: Petr Horálek Den první a druhý, 3. – 4. července 2010 (sobota a neděle) V těchto dnech se odehrál velmi podivuhodný let. Letěli jsme z Prahy do Soulu (Korea), ze Soulu do Aucklandu (Nový Zéland) a pak z Auckladnu na Avaruu (hlavní město Cookových ostrovů na Rarotonze). První dva lety byly noční a nesmírně dlouhé (kolem 11 hodin) a živě si vybavuji ten druhý. Především moment, kdy už jsem věřil, že konečně usnu (v letadle se mi moc dobře nespí). Když jsem začal zavírat oči a slyšet podvědomě pištivý zvuk snu, ozvala se strašná rána, po které následovala asi půlminutová turbulence, při níž letušky popadaly na zem, malé špatně připoutané dítko poskočilo asi půl metru do vzduchu a ze zavazadlových prostor nad hlavami se ozýval hrůzný rachotivý zvuk. Jen co to ustalo a srdce mi přestalo bušit, zvedl jsem okenní zástěnu a podíval jsem se ven. Křídlo zrovna míjelo Měsícem nasvícenou hradbu mohutné načechrané oblačnosti a pod námi se blýskalo. Když jsem pak vzápětí zkoumal z interaktivního monitoru, kde zrovna jsme, nebyl jsem moc v klidu – turbulence nás chytla jen asi 100 km za Mariánským příkopem. Hanka si to celé vesele prospala...



47. vesmírný týden 2019

47. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer za soumraku je vidět Venuše a Jupiter, blížící se do konjunkce, a Saturn. Ráno je vidět Mars a vyhoupne se i Merkur. Ultima Thule, kterou navštívila sonda New Horizons, se nyní oficiálně nazývá Arrkoth. Série zajímavých výstupů z ISS, která právě začala, má za úkol opravit astrofyzikální přístroj AMS-02. Sonda Hayabusa 2 se vrací k Zemi. Historicky už počtvrté letěl a přistál první stupeň rakety Falcon 9. Proběhly dva čínské starty v jednom dni. Před 130 lety se narodil Edwin Hubble. Mise Apollo 12 probíhala před padesáti roky. Před 25 lety startovala sonda COBE zkoumající reliktní záření.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc před první čtvrtí

Další informace »