Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Slunovratová expedice na Sněžku 2017

Slunovratová expedice na Sněžku 2017

Pardubičtí astronomové na Sněžce.
Autor: Matouš Kotěra

Opět po roce se skupina mladých pardubických astronomů ve složení Petr, Matouš, Adam, Miriam, Vítek, Jakub a Jirka vydala na tradiční tentokrát mírně poslunovratovou expedici za východem Slunce na vrcholy našich nejvyšších hor – Krkonoš.

V pátek 23. června 2017 v 15:30 SELČ se na autobusovém nádraží v Pardubicích setkali účastníci v pořadí již 16. slunovratného výstupu na Sněžku. Autobus odjížděl v 15:45 do Trutnova, odkud pokračoval do nejbližšího cíle naší cesty Pece pod Sněžkou. Naším základním táborem však byla vysokohorská chata Výrovka ve výšce 1 363 m n. m. Po poněkud dobrodružnější cestě autobusem, která byla okořeněna o kolonu před Jaroměří, nás čekal samotný výstup do základního tábora na Výrovce. Musíme zde velmi poděkovat doprovodnému vozidlu rodiny Kotěrových, kteří si jeli užít západ Slunce na Sněžku a tak veškerá bagáž na nás již čekala v Peci pod Sněžkou. Skvělá to změna oproti předešlým výpravám. Na Výrovku jsme se dodrápali okolo 21:30. Občerstvili se čajem a zalezli do připravených pokojů.

Gravitační anomálie v Karpatz. Autor: karpacz.pl
Gravitační anomálie v Karpatz.
Autor: karpacz.pl
Příští den jsme měli naplánovanou zhruba 24kilometrovou trasu po Krkonoších a to včetně polské části. Cesta vedla k zajímavým místům, jako jsou ledovcová jezírka Wielky a Mały Staw nebo k polské svatyni Wang u města Karpacz, a protože náš navigátor nebyl nikdo jiný než nadšený geokacher Matouš, neodpustili jsme si odlovení kešky právě u tohoto místa. Po náročném převýšení, na kterém nás soustavně předbíhali účastníci zdejšího ultramaratonu, kterým zdatně na záda dýchali Vítek a Miriam, jsme se dostali zpět k Śląskemu domu. Obloha byla skoro vymetená a my jsme šli dál do kopce k rozcestníku. Začínala se objevovat naše známá rovná cesta vedoucí kolem Luční boudy zpět přes kopec k památníku obětem hor až na Výrovku.

Abychom ovšem nepůsobili jen jako hltači kilometrů a převýšení, měla naše výprava také čistě fyzikální rozměr. Věděli jste, že u města Karpacz se nachází gravitační anomálie? Že ne? Tato zajímavá cedule, kterou každý turista chtě nechtě musí minout, na tuto skutečnost upozorní.  Krásné je, že sousedé Poláci nás nabádají, abychom si na toto udělali vlastní názor :-)

Video níže ukazuje vůz jedoucí do kopce bez přidání plynu.

To méně příjemné přišlo necelé 2 km za touto cedulí. Stoupaje směr česko-polská hranice nás nemilosrdně zkasíroval výběrčí poplatků za vstup na území Karkonoskeho Parku Narodoweho, který se světe div se hned za hranicemi mění na náš bezplatný KRNAP. Vysvětlování že jdeme jenom domů tak nějak nepomohlo. Se slovy „nie nie, u vas tak u nas tak“ jsme odcházeli o cca 200 Kč lehčí. Asi taky nějaká anomálie :-(

Vyhlížení Slunce v cca 1 603 m. n. m. za jasného nebe. Autor: Miriam Gruberová
Vyhlížení Slunce v cca 1 603 m. n. m. za jasného nebe.
Autor: Miriam Gruberová
Celodenní výlet dal zabrat všem. Asi nejvíc našemu nejmladšímu expedičníkovi Jirkovi, který tuhle štreku zmáknul ve svých dvanácti letech a tak není divu, že na rekonvalescenci bylo potřeba použít trochu chladivých mastí, aby ranní výstup byl opravdu náš společný. Nakonec jsme všichni zdrávi dorazili do základního tábora na Výrovce a bez dlouhého prodlužování dali jen několik stmelovacích her a padli… protože budíček k rannímu výstupu za východem Slunce na Sněžku byl naplánován kolem druhé hodiny ranní.

Výhled na vrcholy hor ze Sněžky. Autor: Adam Malíř
Výhled na vrcholy hor ze Sněžky.
Autor: Adam Malíř
V neděli ve 2:00 se všichni vzbudili, nebo lépe řečeno nechali se vzbudit až neobvykle snadno, a opravdu do 15 minut jako vojenská jednotka byli nastoupeni k finálnímu výstupu. Opět nás čekala cesta ze základního tábora na Výrovce kolem Luční boudy. Teplota dosahovala příjemných 10 °C a na obzoru byly patrně slábnoucí noční svítící oblaka (NLC), které postupně bledly ve stále jasnějším svítání. Bylo by bláhové si myslet, že na vrcholu Sněžky budeme osamoceni, a tak s postupně se blížícím východem Slunce se na lavičkách, okolo poštovny i na zídkách srocovalo čím dál více obdivovatelů začátku nového dne.

Po odpozorování opravdu krásného východu Slunce nás už čekalo jen klesání z naší nejvyšší hory zpět na chatu, kde jsme po vydatné snídani pobalili saky paky, zaplatili účty a 3,5 km dlouhým klesáním sešli přes Svatý Petr až do Špindlerova Mlýna, odkud nás přímo do Pardubic odvezl autobus.

Tak za rok se opět těším na další dobrodružství! :-)



Převzato: Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích



O autorovi

Štítky: Expedice, Sněžka


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »