Prázdniny jsou v plném proudu, je tu doba krásných letních nocí jako stvořených k posezení u táboráku, dobrodružství v noční přírodě nebo romantice pod hvězdnou oblohou. Přijeďte na Manětínsko a užijte si opravdovou tmavou noc plnou světlušek, houkání sov a padajících hvězd! A pokud se chcete o vesmíru dozvědět víc a třeba se i podívat hvězdářským dalekohledem do hlubin kosmu, můžete navštívit některou z akcí, kterých se budeme účastnit.
V sobotu 16. května 2015 od 13.00 proběhne na Jizerce v rámci Jizerské oblasti tmavé oblohy tradiční Astronomický den pro veřejnost. Letošní program ovšem nabízí opravdu strhující náplň. Kromě tradičního pozorování denní i noční oblohy - popřeje-li počasí - si budeme moci poslechnout hned 4 naprosto fantastické přednášky (nejen) o astronomii. Prostřednictvím fotografií a povídání od cestovatele Petra Horálka se octneme na místech s nejtmavší oblohou na světě, znovuobjevíme náš Měsíc při přednášce Pavla Gabzdyla nebo se poplavíme na oceánu lodí La Grace s kapitánem a astronomem Petrem Scheirichem. Nebude chybět ani perfektní program pro děti, který zajistí učitel a astronom Martin Gembec. Máte se vstutku na co těšit!
Pavel Suchan ukazuje podepsané memorandumAutor: Martin MašekPo ročních přípravách byla v pondělí 4. 3. 2013 založena Beskydská oblast tmavé oblohy (BOTO). Stalo se tak v rámci 40. výročí založení CHKO Beskydy. Oblast byla založena formou memoranda, které podepsalo 5 zakládajících organizací a také za podpory 12 obcí, kde se oblast rozkládá.
Poster konferencePolské město Bialsko-Biala hostilo ve dnech 13. až 15. září 2012 účastníky již 12. Evropského sympozia na ochranu noční oblohy, kteří přijeli z Evropy, ale také například z USA a Japonska. Polsko má od roku 2009 vyhlášenu spolu s Českou republikou Jizerskou oblast tmavé oblohy, která je první přeshraniční oblastí tohoto typu na světě. Na podzim tohoto roku se připravuje vyhlášení Parku hvězdné oblohy v polském Národním parku Bieszczady, kde je jedno z nejtmavších míst Evropy s téměř přírodním nočním životním prostředím. Na sympoziu byla přijata zásadní deklarace, se kterou se nyní můžete seznámit.
ProsvitAutor: Jan Kondziolka, Petr HorálekO tom, že vzniká Beskydská oblast tmavé oblohy, jsme již informovali. Možná si ale řeknete – vždyť to není žádná nepřístupná oblast a lidská sídla jsou nedaleko. Jak je to tedy s beskydskou tmou ve skutečnosti?
Obloha zasažená světelným znečištěním.Autor: Jan Kondziolka"Co říkáš? Je venku tma? Jéjej, že by se dala krájet. Já bych neřek. No totiž, tma to není, ale není nic vidět ... totiž možná, že je vidět tma, ale já ji nevidím. Krásný Princi. Je venku tma? Tma zajímá jen ošklivce a šeredy, protože dovede utajit jejich ohyzdnost. Tma není můj případ. Chytrý Princi, co myslíš, je tma? To přijde na tmu. Tma jako v pytli to rozhodně není. To u nás, když je tma jako v pytli, tak jí v těch pytlích hned vyvážíme. Někteří mocnáři za dobrou tmu dobře platí. Tak je tma, a nebo není tma? Dej mi rozkaz a udělám třeba tmu." Takhle se v roce 1954 v jedné slavné pohádce (mimochodem, víte ve které?) vypořádali s problémem světla a tmy v noci pánové Werich, Burian a další slavní čeští herci. A jak jsme na tom s otázkou z nadpisu dnes? O odpověď požádala redakce kolegu Michala Bareše, který se podílí na projektu s otázkou úzce souvisejícím.
Dřevený kostelík na GruňiV květnu letošního roku se na Gruňi v Beskydech konala úvodní konference k založení Beskydské oblasti tmavé oblohy. Přípravy probíhají, vyhlášení je plánováno na jaro příštího roku, ale už teď se můžete na přípravách podílet i vy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
