Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Je venku tma? aneb Výsledky měření světelného znečištění v Česku

Je venku tma? aneb Výsledky měření světelného znečištění v Česku

Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan Kondziolka
Obloha zasažená světelným znečištěním.
Autor: Jan Kondziolka
"Co říkáš? Je venku tma? Jéjej, že by se dala krájet. Já bych neřek. No totiž, tma to není, ale není nic vidět ... totiž možná, že je vidět tma, ale já ji nevidím. Krásný Princi. Je venku tma? Tma zajímá jen ošklivce a šeredy, protože dovede utajit jejich ohyzdnost. Tma není můj případ. Chytrý Princi, co myslíš, je tma? To přijde na tmu. Tma jako v pytli to rozhodně není. To u nás, když je tma jako v pytli, tak jí v těch pytlích hned vyvážíme. Někteří mocnáři za dobrou tmu dobře platí. Tak je tma, a nebo není tma? Dej mi rozkaz a udělám třeba tmu."

Takhle se v roce 1954 v jedné slavné pohádce (mimochodem, víte ve které?) vypořádali s problémem světla a tmy v noci pánové Werich, Burian a další slavní čeští herci. A jak jsme na tom s otázkou z nadpisu dnes? O odpověď požádala redakce kolegu Michala Bareše, který se podílí na projektu s otázkou úzce souvisejícím.

Logo projektu Think Big. Autor: O2
Logo projektu Think Big.
Autor: O2
Popularizace vědy, včetně astronomie se stejně jako další nevýdělečné činnosti potýká se stálým nedostatkem peněz a proto bych rád představil zajímavý projekt, na který se několika našim kolegům podařilo získat poměrně zajímavé finanční prostředky. Dárcem se stala Nadace O2, jejíž program Think Big (www.o2thinkbig.cz) je zaměřený na podporu neziskových projektů mladých lidí do 26 let. Projekt, který vám dále představím, sestává ze tří hlavních částí, které spolu souvisí jen volně a které spojuje téma světelného znečištění.

Martin Mašek provádí měření jasu oblohy na stanovišti Jitrava. Autor: Ladislav Dvořák
Martin Mašek provádí měření jasu oblohy na stanovišti Jitrava.
Autor: Ladislav Dvořák
Měření z databáze Skyquality importovaná do Google Earth na podkladu nočního satelitního snímku Liberecka
Měření z databáze Skyquality importovaná do Google Earth na podkladu nočního satelitního snímku Liberecka
První částí je monitoring světelného znečištění v oblasti Liberecka a Jizerských hor a jeho zpracování v prostředí geografického informačního systému, který koordinuje člen Klubu astronomů Liberecka Martin Mašek. Jak jistě víte, v Jizerských horách byla v roce 2010 vyhlášena Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO - www.izera-darksky.eu), která se stala prvním územím tohoto typu v ČR a zároveň prvním parkem tmavé oblohy na světě, který zasahuje do dvou různých států. Dobrá znalost světelné situace v okolí tohoto území je pro budoucí ochranu místního nočního prostředí velmi důležitá. K měření jsou využívány zejména přístroje SQM a naměřené hodnoty se průběžně zveřejňují v databázi Skyquality (www.skyquality.com).

Druhá část představuje pestrou paletu aktivit v oblasti světelného znečištění a ochrany nočního prostředí zejména v regionu severní Moravy, kterou zaštiťuje člen Skupiny pro temné nebe při ČAS Jan Kondziolka. Spektrum činností je vskutku široké a zahrnuje popularizaci a veřejnou osvětu, měření jasu oblohy, výzkum vlivu umělého osvětlení na živou přírodu a další.

Členové Think Big týmu odchytávají speciálně upraveným vysavačem hmyz přilákaný lampou veřejného osvětlení. Autor: Žofie Milátová
Členové Think Big týmu odchytávají speciálně upraveným vysavačem hmyz přilákaný lampou veřejného osvětlení.
Autor: Žofie Milátová
Originální mezioborový program představuje výzkum interakce veřejného osvětlení a létajícího hmyzu. V jeho rámci jsou navštěvovány lokality s různými typy osvětlení a je zjišťováno, jaké druhy hmyzu takové osvětlení přitahuje (a zároveň zabíjí). Jakkoliv se takový výzkum může jevit jako kuriózní a samoúčelný, je třeba si uvědomit, že hmyz představuje základ potravního řetězce. Masové používání umělého osvětlení tak může mít nečekané důsledky pro celý ekosystém, zejména v době, kdy nastupuje nová generace světelných zdrojů založených na bázi LED. Výsledky tohoto sledování jsou zatím jen velmi předběžné, ale vyplývá z nich například zajímavý fakt, že čím studenější odstín má světelný zdroj, tím větší druhy hmyzu přitahuje.

Významným počinem je zahájení přípravy na vytvoření Beskydské oblasti tmavé oblohy. CHKO Beskydy (na které na slovenské straně navazuje CHKO Kysuce) sousedí s průmyslovým a hustě zalidněným Ostravskem, které patří k místům s nejvíce zatíženým životním prostředím v Evropě, což se bohužel týká i světelného znečištění. Úspěšný projekt JOTO se stal inspirací pro snahu o vytvoření oblasti tmavé oblohy i na česko-slovenském pomezí. V květnu letošního roku proběhla v Beskydech konference, na které byl celý záměr představen místním autoritám (obce, správa CHKO, Lesy ČR) a po jejich kladné odezvě budou podniknuty další kroky směřující k ustavení Beskydské oblasti tmavé oblohy na jaře příštího roku. V září se zde bude v rámci Evropské noci vědců konat astronomické pozorování, návštěva klimatologické stanice, tematické přednášky a další program pro veřejnost.

Noční pohled na urbanizovanou oblast Slezska. Autor: Jan Kondziolka
Noční pohled na urbanizovanou oblast Slezska.
Autor: Jan Kondziolka
V rámci mapování světelného znečištění v regionu již bylo s SQM proměřeno více než 130 lokalit. To je skutečně úctyhodný výkon, za nějž patří Honzovi nejvyšší uznání. Na experimentální klimatologické stanici Bílý kříž bude navíc v brzké době nainstalována aparatura umožňující kontinuální monitorování jasu oblohy, což může přinést zajímavé poznatky např. o vlivu oblačnosti nebo inverze na šíření světla z urbanizovaných oblastí.

Konečně třetí částí projektu, zpracovávanou amatérským astronomem a členem občanského sdružení MAČ Vojtěchem Kohoutem, je mapování světelného znečištění v národních parcích ČR. Ač je to téměř ostudné, národní parky, které představují nejvyšší stupeň velkoplošné ochrany přírody v ČR, problematiku ochrany specificky nočního prostředí nijak neřeší a ve svých plánech péče i ve své praktické činnosti ji opomíjejí. Cílem projektu je poskytnout příslušným orgánům (a nejen jim) základní informace, podložené měřením, o stavu nočního prostředí v jimi spravovaných lokalitách, motivovat je k zahrnutí ochrany noční prostředí do plánů péče a navrhnout opatření, která by v tomto směru mohla (a měla) být z jejich strany učiněna.

Vojtěch Kohout představuje celooblohovou aparaturu při prezentaci projektu v sídle společnosti O2. Autor: Michal Bareš
Vojtěch Kohout představuje celooblohovou aparaturu při prezentaci projektu v sídle společnosti O2.
Autor: Michal Bareš
Z prostředků poskytnutých v rámci grantu byla zakoupena měřící aparatura, která sestává z digitální zrcadlovky Canon 600D, objektivu typu rybí oko Sigma EX 4.5mm a montáže AstroTrac se stativem. Pomocí této sestavy je možné pořizovat kvalitní celooblohové snímky a následně je zpracovávat. Získané záběry je možné prezentovat jako klasické fotografie, které velmi dobře ukazují vzhled noční oblohy a rozložení zdrojů světla podél horizontu tak, jak jej vnímáme očima. Dalším důležitým výstupem jsou fotometrické informace o jednotlivých částech snímku. V současné době používáme pro vyhodnocení fotometrie open-source program z dílny Jana Hollana RAW2LUM, který zpracovává RAW snímky z fotoaparátu, společně s informací o expozici a kalibračními dark a flat snímky. Výstupem může být pole číselných hodnot jasů nebo jeho vizuální reprezentace v podobě barevně kódované jasové mapy. Ta velmi názorně ukazuje stav oblohy v různých směrech a umožňuje jednoduché porovnání světelného znečištění na různých lokalitách.

Kompozice celooblohových snímků a jejich barevného zpracování ze 4 různých lokalit v západních Čechách. Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš
Kompozice celooblohových snímků a jejich barevného zpracování ze 4 různých lokalit v západních Čechách.
Autor: Vojtěch Kohout, Michal Bareš
V rámci měření jsme v zimních a jarních měsících navštívili NP Šumava a NP Podyjí, zbývající národní parky (České Švýcarsko a Krkonoše) byly v tomto období kvůli sněhu jen obtížně přístupné a proto budou zmapovány až na přelomu léta a podzimu. Výsledky budou zveřejněny až s dokončením projektu, avšak již teď je možné říci, že v Podyjí panují překvapivě slušné podmínky a tento region má z hlediska ochrany nočního prostředí i z hlediska astronomických pozorování velký potenciál. Kromě národních parků se nám podařilo vyfotografovat i některé další lokality v západních Čechách, zajímavé z hlediska amatérských astronomů jako potenciální pozorovací stanoviště. Během jediné březnové noci (což zajistilo porovnatelné meteorologické podmínky) jsme pořídili snímky oblohy na místech napříč Plzeňským krajem, od Šumavy až po hranice s krajem Karlovarským. Na kompozičním snímku je možné porovnat několik zcela odlišných stanovišť, od jádrové části Šumavy až po předměstí Plzně. Propastný rozdíl v tmavosti oblohy, kvalitě pozorovacích podmínek a v míře světelného znečištění je evidentní. Zároveň se však ukazuje, že ještě stále se dají nalézt místa se slušnou oblohou i ve vnitrozemí, v dosahu obyvatel velkých měst. Po ukončení projektu zůstane měřící aparatura k dispozici ČASu a tak počítáme se zmapováním dalších míst zajímavých pro amatérské pozorovatele v České republice. Zároveň doufáme, že názorné a vizuálně atraktivní výstupy pomohou při vysvětlování problému světelného znečištění odborné i široké veřejnosti.

Úspěch tohoto projektu v hodnocení grantového programu Think Big Nadace O2 by mohl být inspirací i pro další mladé zájemce o astronomii, kteří mají zajímavý nápad a chtěli by na jeho realizaci získat finanční prostředky.

Na článku se rovněž podíleli Jan Kondziolka a Martin Mašek.




O autorovi

Michal Bareš

Michal Bareš (*1983) se již od útlého dětství věnuje amatérské astronomii, zejména pozorování objektů vzdáleného vesmíru. V současné době je členem Západočeské a Pražské pobočky ČAS, občanského sdružení MikroAstroČaj a International Darksky Association. Zabývá se problematikou světelného znečištění a ve svém volném čase staví skládací dobsonovy dalekohledy.

Štítky: Jizerská oblast tmavé oblohy


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »