Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Nepropásněte letošní akce pro veřejnost v Jizerské oblasti tmavé oblohy

Nepropásněte letošní akce pro veřejnost v Jizerské oblasti tmavé oblohy

Panský dům na Juzerce s letní Mléčnou dráhou v Jizerské oblasti tmavé oblohy.
Autor: Petr Horálek.

Astronomický ústav AV ČR vás i letos zve na mimořádné akce s astronomickým programem na Jizerce, pořádané ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka – pobočkou České astronomické společnosti, Jizerskou oblastí tmavé oblohy, Panským domem a Muzeem Jizerských hor. Budou hned tři – o sobotách 22. července, 12. srpna a 7. října. Můžete se těšit na bohatý program pro všechny, včetně těch nejmenších. A pochopitelně na pozorování jak Slunce speciálními dalekohledy, tak i hvězdné oblohy.

Akce pro širokou veřejnost v roce 2017

  • Sobota 22. července: Astronomický program na Anenské sklářské slavnosti
    Pozorování oblohy na Anenské sklářské slavnosti hvězdářskými dalekohledy začne v 10 hodin. Přes den pozorování Slunce dalekohledy se speciálními filtry, případně za zatažené oblohy pozorování pozemských objektů (za deště se nepozoruje), v noci pozorování hvězdné oblohy v případě jasného počasí. Vstup zdarma.
  • Sobota 12. srpna: Sluníčkový den a hvězdičková noc
    Před Muzeem Jizerských hor se uskuteční od 15 hodin pozorování Slunce dalekohledy. Ve 20 hodin naváže povídání Hvězdáře Pepína na téma „Krásy vesmíru“, které proběhne v Muzeu Jizerských hor. Po setmění a zároveň po přednášce vám za jasného počasí dalekohledy ukážeme jizerskohorskou oblohu. A určitě také zahlédnete nějaký meteor z meteorického roje Perseidy, který bude tuto noc právě v maximu. Vstup zdarma.
  • Sobota 7. října: Den s Vílou Izerínou s astronomickým programem
    Od 10 hodin pozorování Slunce dalekohledy se speciálními filtry, případně za zatažené oblohy pozorování pozemských objektů (za deště se nepozoruje). Po skončení dětského programu povídání o obloze pro celou rodinu (ve Sklárně) a po setmění pozorování noční oblohy dalekohledy a škola souhvězdí (před Sklárnou). Zajišťuje Klub astronomů Liberecka – pobočka České astronomické společnosti. Poslední autobus kyvadlové dopravy odjíždí z parkoviště Na Mořině ve 21 hodin. Vstup zdarma.

Akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy v roce 2017. Autor: AsÚ AV ČR
Akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy v roce 2017.
Autor: AsÚ AV ČR

O Jizerské oblasti tmavé oblohy

Mapa Jizerské oblasti tmavé oblohy. Autor: JOTO.
Mapa Jizerské oblasti tmavé oblohy.
Autor: JOTO.
Jizerská oblast tmavé oblohy (zkráceně JOTO, polsky: Izerski park ciemnego nieba, anglicky: Izera Dark Sky Park) je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Park slouží především k informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, a také k ochraně přírody a životního prostředí. Iniciativa o vytvoření parku tmavé oblohy v Jizerských horách přišla z Astronomického ústavu Univerzity ve Vratislavi v Polsku. K ní se přidaly další instituce – Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Jizerské hory, Nadleśnictwo Świeradów Zdroj, Nadleśnictwo Szklarska Poreba a Lesy ČR, krajské ředitelství Liberec. Tyto instituce 4. listopadu 2009, v rámci Mezinárodního roku astronomie, společně vyhlásily Jizerskou oblast tmavé oblohy.

Oblast má několik funkcí. Především informuje širokou veřejnost o problematice světelného znečištění. Zde je noční obloha daleko tmavší, než obloha ve městech a jejich okolí. Další důležitou funkcí je ochrana přírody a životního prostředí. V JOTO se koná řada astronomických akcí pro veřejnost (přednášky, pozorování oblohy), na kterých se podílí pobočka České astronomické společnosti Klub astronomů Liberecka a další instituce. JOTO je na polské straně součástí astro-turistického projektu Astro Izery. Více najdete na speciální stránce Astro.cz.

Oficiální stránky oblasti: www.izera-darksky.eu.

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jizerská oblast tmavé oblohy na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jizerská oblast tmavé oblohy


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »