Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Nepropásněte letošní akce pro veřejnost v Jizerské oblasti tmavé oblohy

Nepropásněte letošní akce pro veřejnost v Jizerské oblasti tmavé oblohy

Panský dům na Juzerce s letní Mléčnou dráhou v Jizerské oblasti tmavé oblohy.
Autor: Petr Horálek.

Astronomický ústav AV ČR vás i letos zve na mimořádné akce s astronomickým programem na Jizerce, pořádané ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka – pobočkou České astronomické společnosti, Jizerskou oblastí tmavé oblohy, Panským domem a Muzeem Jizerských hor. Budou hned tři – o sobotách 22. července, 12. srpna a 7. října. Můžete se těšit na bohatý program pro všechny, včetně těch nejmenších. A pochopitelně na pozorování jak Slunce speciálními dalekohledy, tak i hvězdné oblohy.

Akce pro širokou veřejnost v roce 2017

  • Sobota 22. července: Astronomický program na Anenské sklářské slavnosti
    Pozorování oblohy na Anenské sklářské slavnosti hvězdářskými dalekohledy začne v 10 hodin. Přes den pozorování Slunce dalekohledy se speciálními filtry, případně za zatažené oblohy pozorování pozemských objektů (za deště se nepozoruje), v noci pozorování hvězdné oblohy v případě jasného počasí. Vstup zdarma.
  • Sobota 12. srpna: Sluníčkový den a hvězdičková noc
    Před Muzeem Jizerských hor se uskuteční od 15 hodin pozorování Slunce dalekohledy. Ve 20 hodin naváže povídání Hvězdáře Pepína na téma „Krásy vesmíru“, které proběhne v Muzeu Jizerských hor. Po setmění a zároveň po přednášce vám za jasného počasí dalekohledy ukážeme jizerskohorskou oblohu. A určitě také zahlédnete nějaký meteor z meteorického roje Perseidy, který bude tuto noc právě v maximu. Vstup zdarma.
  • Sobota 7. října: Den s Vílou Izerínou s astronomickým programem
    Od 10 hodin pozorování Slunce dalekohledy se speciálními filtry, případně za zatažené oblohy pozorování pozemských objektů (za deště se nepozoruje). Po skončení dětského programu povídání o obloze pro celou rodinu (ve Sklárně) a po setmění pozorování noční oblohy dalekohledy a škola souhvězdí (před Sklárnou). Zajišťuje Klub astronomů Liberecka – pobočka České astronomické společnosti. Poslední autobus kyvadlové dopravy odjíždí z parkoviště Na Mořině ve 21 hodin. Vstup zdarma.

Akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy v roce 2017. Autor: AsÚ AV ČR
Akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy v roce 2017.
Autor: AsÚ AV ČR

O Jizerské oblasti tmavé oblohy

Mapa Jizerské oblasti tmavé oblohy. Autor: JOTO.
Mapa Jizerské oblasti tmavé oblohy.
Autor: JOTO.
Jizerská oblast tmavé oblohy (zkráceně JOTO, polsky: Izerski park ciemnego nieba, anglicky: Izera Dark Sky Park) je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Park slouží především k informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, a také k ochraně přírody a životního prostředí. Iniciativa o vytvoření parku tmavé oblohy v Jizerských horách přišla z Astronomického ústavu Univerzity ve Vratislavi v Polsku. K ní se přidaly další instituce – Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Jizerské hory, Nadleśnictwo Świeradów Zdroj, Nadleśnictwo Szklarska Poreba a Lesy ČR, krajské ředitelství Liberec. Tyto instituce 4. listopadu 2009, v rámci Mezinárodního roku astronomie, společně vyhlásily Jizerskou oblast tmavé oblohy.

Oblast má několik funkcí. Především informuje širokou veřejnost o problematice světelného znečištění. Zde je noční obloha daleko tmavší, než obloha ve městech a jejich okolí. Další důležitou funkcí je ochrana přírody a životního prostředí. V JOTO se koná řada astronomických akcí pro veřejnost (přednášky, pozorování oblohy), na kterých se podílí pobočka České astronomické společnosti Klub astronomů Liberecka a další instituce. JOTO je na polské straně součástí astro-turistického projektu Astro Izery. Více najdete na speciální stránce Astro.cz.

Oficiální stránky oblasti: www.izera-darksky.eu.

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jizerská oblast tmavé oblohy na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jizerská oblast tmavé oblohy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »