Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Léto v Manětínské oblasti tmavé oblohy
Josef Jíra Vytisknout článek

Léto v Manětínské oblasti tmavé oblohy

Mléčná dráha v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
Autor: Michal Hron.

Prázdniny jsou v plném proudu, je tu doba krásných letních nocí jako stvořených k posezení u táboráku, dobrodružství v noční přírodě nebo romantice pod hvězdnou oblohou. Přijeďte na Manětínsko a užijte si opravdovou tmavou noc plnou světlušek, houkání sov a padajících hvězd! A pokud se chcete o vesmíru dozvědět víc a třeba se i podívat hvězdářským dalekohledem do hlubin kosmu, můžete navštívit některou z akcí, kterých se budeme účastnit.

  • 27. červencekopec Krasíkov a Ovčí vrch – pozorování noční oblohy + Den pro krajinu – pozorování vzdáleného vesmíru – pořádá Hvězdárna a planetárium Plzeň
  • 10. – 23. srpna – Bažantnice u Dražně – Letní astronomické praktikum (individuální návštěva možná pouze po předchozí domluvě) – pořádá Hvězdárna a planetárium Plzeň
  • 12. srpna – Manětín – pozorování meteorického roje Perseidy – pořádá Západočeská pobočka České astronomické společnosti. Akce se uskuteční pouze za jasného počasí a to na místním letišti od 21h. Bližší informace o akci budeme aktualizovat jak na webu, tak i našich facebookových stránkách. V případě nepříznivého počasí je zvolen náhradní termín 13. srpna od 21h.
  • 14. srpna – Bažantnice (Dražeň) – pozorování vzdáleného vesmíru – pořádá Hvězdárna a planetárium Plzeň. Pojďte se podívat velkým dalekohledem a pokochejte se krásami noční oblohy. Komentované pozorování objektů vzdáleného vesmíru, tentokrát z fotbalového areálu v Bažantnici nedaleko Dražně. Pozorování začíná ve 20:30. V případě nepříznivého počasí je jako náhradní termín zvolen následující večer, 15. srpna. Více informací na tel: 377 388 400, nebo na e-mailu: hvezdrana@plzen.eu, kde se také můžete na akci přihlásit.
  • 15. - 22. srpna – Melchiorova huť – Dovolená s dalekohledem (individuální návštěva možná pouze po předchozí domluvě) – pořádá Hvězdárna v Rokycanech
  • 20. srpna – Nečtiny – pozorování noční oblohy – pořádá Hvězdárna a planetárium Plzeň
  • 22. srpna – Davidova noc – celodenní program k poctě Aloise Martina Davida (1757–1836) významného českého učence, astronoma a kartografa, a rodáka z Dřevohryz – pořádá Pod střechou, o.s. a Davidova stezka
  • 22. srpna – Manětín – pozorování noční oblohy – pořádá Hvězdárna a planetárium Plzeň
  • 5. záříŠtědrá – Astronomický den v MOTO, předášky, experimenty, pozorování noční oblohy – pořádá Západočeská pobočka České astronomické společnosti

Manětínská oblast tmavé oblohy se nachází na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje a zahrnuje katastry 10 obcí, které se na projektu podílí. Celý region se přes masivní nárůst umělého osvětlení v celé Evropě ještě stále vyznačuje zachovalým nočním prostředím a hvězdnou oblohou. Některá odlehlejší místa patří v tomto ohledu k nejlepším lokalitám v ČR a jsou srovnatelná s pohraničními horami a národními parky.

Manětínská oblast tmavé oblohy byla založena 15. září 2014 podpisem memoranda zástupci zúčastněných obcí, místních občanských sdružení a České astronomické společnosti jakožto odborného garanta projektu. Klíčovým a v rámci ČR unikátním prvkem projektu je dobrovolný závazek zúčastněných obcí dbát zásad šetrného osvětlování, specifikovaných v zakládajícím memorandu, a tak chránit zdejší zachovalé noční prostředí před světelným znečištěním. Toto memorandum má deklaratorní charakter a není tedy právně závazným dokumentem.

Na rozdíl od již existujících oblastí tmavé oblohy v ČR, které se nachází v chráněných územích nebo uprostřed horských lesů je Manětínsko dobře a snadno dostupné návštěvníkům a nejsou zde aplikována žádná omezení pohybu vyplývající z titulu ochrany přírody. Manětínská oblast je tedy otevřená všem, kteří chtějí obdivovat krásu noční oblohy nebo zažít opravdovou temnou noc uprostřed přírody.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Manětínská oblast tmavé oblohy
[2] Západočeská pobočka ČAS
[3] Hvězdárna a planetárium Plzeň
[4] Hvězdárna v Rokycanech
[5] 9 týdnů baroka

Převzato: Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Manětínská oblast tmavé oblohy


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »