V sobotu 22. října 2022 byly v Planetáriu Praha předány čtyři ceny a prosloveny tři laureátské přednášky. Dvě z nich byly uděleny za letošní rok 2022, dvě ale ještě za covidové roky 2020 a 2021, kdy se kvůli pandemii přednesení přednášky odsunulo. Paradoxem bylo, že covid zasáhl i do letošního ceremoniálu, kdy jedna přednáška musela být přednesena na dálku. Doc. Petr Hadrava přednesl přednášku na téma relativistické a stelární astrofyziky, Dr. Jan Jurčák o stabilitě slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole a Bc. Martin Mašek o proměnných hvězdách, kometách a planetkách.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 291 z 24. 10. 2022
Office of Astronomy for Education (OAE, kancelář pro astronomii ve vzdělávání) Mezinárodní astronomické unie pořádá třetí ročník soutěže pro astrofotografy. Vítězové soutěže dostanou odměnu a jejich obrázky budou zařazeny do volných zdrojů pro vzdělávací účely. Uzávěrka soutěže je 30.6. (https://astro4edu.org/oae-astrophoto-contest-2023/).
Na Měsíci existuje voda. Samozřejmě pod povrchem. A to nikoli jen vázaná v minerálech nebo zachycená v hlubokém stínu kráterů, ale i ve formě vodního ledu v měsíčním regolitu, hlavně v blízkosti pólů a dokonce i jako podzemní jezera. Nová studie českých vědců přináší důkazy o výrazných rozdílech mezi polárními a nepolárními oblastmi Měsíce a identifikuje konkrétní místa, kde je pro výskyt vody větší pravděpodobnost.
Na slavnostním setkání ve Valdštejnské zahradě českého Senátu obdržel ve čtvrtek 25. srpna 2022 předseda Astronautické sekce ČAS Milan Halousek Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 2. stupně za významnou pedagogickou, výchovnou a vědeckou činnost vykonávanou v oblasti školství, mládeže nebo tělovýchovy. Medaili, která je nejvyšším oceněním v oblasti vzdělávání a výchovy, převzal z rukou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše.
Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo v spolupráci so Slovenským zväzom astronómov, Hvezdárňou v Rimavskej Sobote a Slovenskou astronomickou spoločnosťou pri SAV vyhlasuje 12. ročník medzinárodnej fotografickej súťaže so zameraním na problematiku svetelného znečistenia. Cieľom súťaže je osveta v oblasti problematiky svetelného znečistenia a propagácia správneho svietenia. Organizátori chcú aj takto upozorniť na tento vážny environmentálny problém súčasnej civilizácie. Fotografie budú použité pri propagácii nutnosti zachovania nočného životného prostredia.
Uzávierka súťaže: 31. 10. 2022
V těchto letech probíhá sérii zákrytů otevřené hvězdokupy Plejády Měsícem. V pondělí 23. 6. 2025 ráno dostaneme další příležitost úkaz spatřit. Vzhledem k velkým úhlovým rozměrům obou objektů lze vše vidět i okem bez dalekohledu.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil udělil na návrh senátorů Jiřího Duška a Ladislava Václavce stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky panu Jiřímu Grygarovi. Stalo se tak 28. září 2021.
Zapojte se do 8. ročníku mezinárodní výtvarné a fotografické soutěže pro děti, mládež a dospělé výtvarníky a fotografy, s vesmírnou tématikou. Téma vesmíru je velmi oblíbené, kreativní, podněcující fantazii i zájem o jeho vědecké zkoumání. Obsahem je v několika kategoriích ztvárnit vesmír výtvarně (jakoukoliv technikou – malba, kresba, koláž…) nebo zachytit zajímavé jevy fotograficky – objevovat náhodně či úmyslně vyhledávat různé nebeské úkazy a jevy. Tématem letošního ročníku je rovněž palčivý problém světelného znečištění.
Sonda Hakuto-R se pokusila o přistání na Měsíci již v roce 2023. Mise však skončila neúspěchem. Japonská společnost ispace však okamžitě začala pracovat na náhradní misi číslo dvě. Tato sonda startovala 15. ledna 2025 pomocí rakety Falcon 9 společně se sondou Blue Ghost, jejíž mise skončila naprostým úspěchem, když přistála 2. 3. 2025 v Moři nepokojů. Na japonskou sondu, letící po jiné, mnohem úspornější trajektorii, se díky tomu možná již zapomnělo. Nyní se blíží čas pokusu o přistání. Podaří se na povrch Měsíce posadit i evropské vozítko Tenacious?
V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017. Laureátkou za rok 2017 je maďarská astronomka Dorottya Szécsi, která s nadsázkou hledá Yetiho ve vesmíru. Více se dozvíte na její veřejně přístupné přednášce v angličtině, která se uskuteční po předání ceny.
V sobotu 18. září 2021 se v příjemné atmosféře společenského klubu mokerské knihovny odehrálo vyhodnocení mezinárodní soutěže „Nekonečný vesmír“, kterou spolupořádali Knihovna v Mokrém, Česká astronomická společnost, pardubická hvězdárna, Hvězdárna Žebrák, Slovenský zväz astronómov a Fyzikální ústav v Opavě. Soutěž byla otevřena dětem a mládeži do 18 let. Na 40 návštěvníků, mnohdy autorů vítězných snímků, docestovalo ze vzdálených míst Česka. Absolutními vítězi se stali Tadeáš Valent se svou unikátní mozaikou „Planéty roku 2020“ a Ema Bálintová s nápaditou malbou „Vesmír vo vlasoch“. Celkem si nějaké ocenění odneslo přes 20 účastníků fotografické soutěže, a to v šesti různých kategoriích.
Naše planeta má jeden stálý přirozený satelit – Měsíc, který je dokonce pátým největším měsícem v celé Sluneční soustavě. Občas ale kolem naší Země krouží i další přirozená tělesa, která sice zdaleka nejsou tak vlivná jako náš Měsíc, ale i tak představují zajímavé objekty. Jedno z takových těles „obíhá“ i kolem Venuše.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2016 prof. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, a to zejména za své celoživotní výsledky na poli výzkumu proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 13. 12. 2016 v 17:00 v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Fenomenologické modelování periodicky proměnných hvězd“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný.
Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s Hvězdárnou barona Artura Krause Pardubice, Hvězdárnou Žebrák, Fyzikálním ústavem v Opavě, Slovenským zväzom astronómov, fotografy Danielou Rapavou, Tomášem Slovinským a s Českou astronomickou společností vyhlašují 7. ročník fotografické a výtvarné soutěže. Tentokráte na téma „Nekonečný vesmír“, určenou pro děti a mládež do 18 let. Téma otevírá možnosti a hlubokou inspiraci všem mladým fotografům, kreslířům, malířům a dalším grafickým umělcům. Příroda kolem nás, momentky s hvězdným nebem, západy a východy, roztodivné mraky, ale i nápadité vyjádření vlastního chápání vesmíru – to vše a určitě mnohem více si můžete představit pod tématem nejnovějšího ročníku tradiční populární mokerské fotosoutěže.
Ptát se dam na jejich věk je samozřejmě krajně neslušné. V případě Iny to ale geology zajímá ze všeho nejvíc! Ina je totiž ženské jméno pro zvláštní lunární útvar, který se nachází v Jezeře štěstí. Problém je, že stáří Iny dosud neznáme. Odhady se pohybují od 3,5 miliardy let až po méně než 100 milionů roků.
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2016 prof. RNDr. Zdeňkovi Stuchlíkovi, CSc. z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity za současné významné výsledky dosažené v oboru relativistické astrofyziky a kosmologie.
Jste astrofotograf – a máte chuť ovlivnit celosvětovou výuku astronomie? Pak je tato soutěž právě pro vás: Úřad pro astronomické vzdělávání (OAE) při Mezinárodní astronomické unii (IAU) vyhlašuje astrofotografickou soutěž s uzávěrkou 15. dubna 2021. Vítězné fotografie budou oceněny finančními prémiemi a navíc zpřístupněny ve formě otevřených vzdělávacích zdrojů pro učitele a žáky na celém světě.
Podlehli jste novinovým titulkům, vyšli v noci do přírody, hledali Měsíc a ... odcházeli zklamaní, že místo růžové měl svoji klasickou bělavou barvu?
Nic si z toho nedělejte. Růžový Měsíc, stejně jako modrý Měsíc, krvavý Měsíc, nebo třeba jahodový Měsíc nemá nic společného s aktuální barvou Měsíce na obloze. Ta je vždy závislá na momentálním stavu atmosféry, výšce Měsíce nad obzorem a též na případné fázi zatmění Měsíce.
Ve středu 26. října 2016 proběhlo slavnostní předání zlaté medaile Masarykovy univerzity doktoru Jiřímu Grygarovi za celoživotní práci nejen v oblasti vědy, ale také její popularizace. Doktor Grygar převzal medaili z rukou rektora Masarykovy univerzity docenta Mikuláše Beka, a jak později uvedl, jedná se pro něj o jedno z nejmilejších ocenění, jaké v životě dostal. Doktor Grygar při své děkovné řeči zavzpomínal i na svá studia fyziky na Masarykově univerzitě, především pak na setkání s docentem Lubošem Perkem a profesorem Martinem Černohorským, který mimo jiné seděl mezi diváky.
V sobotu 19. září 2020 se v příjemné atmosféře společenského klubu mokerské knihovny odehrálo za přísnějších hygienických opatření vyhodnocení mezinárodní soutěže „Nebeské kouzlení“, kterou spolupořádaly Knihovna v Mokrém, Česká astronomická společnost, Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích a Hvězdárna Žebrák. Na 35 návštěvníků, mnohdy autorů vítězných snímků, docestovalo v některých případech až z dalekých českých měst. Absolutním vítězem se stal Tomáš Slovinský s podmanivým záběrem roje Perseid nazvaným „Skvelá noc Perzeidov“. Celkem si nějaké ocenění odneslo přes 40 účastníků fotografické soutěže, a to v devíti různých kategoriích.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae.
The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations.
It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue.
Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future.
Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto.
Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop
Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats
Gain 150, Offset 300.
July 24 to August 30, 2025
Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
