V sobotu 22. října 2022 byly v Planetáriu Praha předány čtyři ceny a prosloveny tři laureátské přednášky. Dvě z nich byly uděleny za letošní rok 2022, dvě ale ještě za covidové roky 2020 a 2021, kdy se kvůli pandemii přednesení přednášky odsunulo. Paradoxem bylo, že covid zasáhl i do letošního ceremoniálu, kdy jedna přednáška musela být přednesena na dálku. Doc. Petr Hadrava přednesl přednášku na téma relativistické a stelární astrofyziky, Dr. Jan Jurčák o stabilitě slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole a Bc. Martin Mašek o proměnných hvězdách, kometách a planetkách.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 291 z 24. 10. 2022
Office of Astronomy for Education (OAE, kancelář pro astronomii ve vzdělávání) Mezinárodní astronomické unie pořádá třetí ročník soutěže pro astrofotografy. Vítězové soutěže dostanou odměnu a jejich obrázky budou zařazeny do volných zdrojů pro vzdělávací účely. Uzávěrka soutěže je 30.6. (https://astro4edu.org/oae-astrophoto-contest-2023/).
Josef Klepešta (4. 6. 1895–12. 7. 1976) byl český astronom a astrofotograf. Byl jedním ze zakladatelů České astronomické společnosti v roce 1917, dlouhou dobu byl jejím jednatelem. Byl významným popularizátorem astronomie, psal články do Říše hvězd. V roce 1941 obdržel Nušlovu cenu a je po něm pojmenována planetka (3978) Klepešta.
Na slavnostním setkání ve Valdštejnské zahradě českého Senátu obdržel ve čtvrtek 25. srpna 2022 předseda Astronautické sekce ČAS Milan Halousek Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 2. stupně za významnou pedagogickou, výchovnou a vědeckou činnost vykonávanou v oblasti školství, mládeže nebo tělovýchovy. Medaili, která je nejvyšším oceněním v oblasti vzdělávání a výchovy, převzal z rukou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše.
Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo v spolupráci so Slovenským zväzom astronómov, Hvezdárňou v Rimavskej Sobote a Slovenskou astronomickou spoločnosťou pri SAV vyhlasuje 12. ročník medzinárodnej fotografickej súťaže so zameraním na problematiku svetelného znečistenia. Cieľom súťaže je osveta v oblasti problematiky svetelného znečistenia a propagácia správneho svietenia. Organizátori chcú aj takto upozorniť na tento vážny environmentálny problém súčasnej civilizácie. Fotografie budú použité pri propagácii nutnosti zachovania nočného životného prostredia.
Uzávierka súťaže: 31. 10. 2022
Na Měsíci existuje voda. Samozřejmě pod povrchem. A to nikoli jen vázaná v minerálech nebo zachycená v hlubokém stínu kráterů, ale i ve formě vodního ledu v měsíčním regolitu, hlavně v blízkosti pólů a dokonce i jako podzemní jezera. Nová studie českých vědců přináší důkazy o výrazných rozdílech mezi polárními a nepolárními oblastmi Měsíce a identifikuje konkrétní místa, kde je pro výskyt vody větší pravděpodobnost.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil udělil na návrh senátorů Jiřího Duška a Ladislava Václavce stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky panu Jiřímu Grygarovi. Stalo se tak 28. září 2021.
Zapojte se do 8. ročníku mezinárodní výtvarné a fotografické soutěže pro děti, mládež a dospělé výtvarníky a fotografy, s vesmírnou tématikou. Téma vesmíru je velmi oblíbené, kreativní, podněcující fantazii i zájem o jeho vědecké zkoumání. Obsahem je v několika kategoriích ztvárnit vesmír výtvarně (jakoukoliv technikou – malba, kresba, koláž…) nebo zachytit zajímavé jevy fotograficky – objevovat náhodně či úmyslně vyhledávat různé nebeské úkazy a jevy. Tématem letošního ročníku je rovněž palčivý problém světelného znečištění.
V těchto letech probíhá sérii zákrytů otevřené hvězdokupy Plejády Měsícem. V pondělí 23. 6. 2025 ráno dostaneme další příležitost úkaz spatřit. Vzhledem k velkým úhlovým rozměrům obou objektů lze vše vidět i okem bez dalekohledu.
V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017. Laureátkou za rok 2017 je maďarská astronomka Dorottya Szécsi, která s nadsázkou hledá Yetiho ve vesmíru. Více se dozvíte na její veřejně přístupné přednášce v angličtině, která se uskuteční po předání ceny.
V sobotu 18. září 2021 se v příjemné atmosféře společenského klubu mokerské knihovny odehrálo vyhodnocení mezinárodní soutěže „Nekonečný vesmír“, kterou spolupořádali Knihovna v Mokrém, Česká astronomická společnost, pardubická hvězdárna, Hvězdárna Žebrák, Slovenský zväz astronómov a Fyzikální ústav v Opavě. Soutěž byla otevřena dětem a mládeži do 18 let. Na 40 návštěvníků, mnohdy autorů vítězných snímků, docestovalo ze vzdálených míst Česka. Absolutními vítězi se stali Tadeáš Valent se svou unikátní mozaikou „Planéty roku 2020“ a Ema Bálintová s nápaditou malbou „Vesmír vo vlasoch“. Celkem si nějaké ocenění odneslo přes 20 účastníků fotografické soutěže, a to v šesti různých kategoriích.
Sonda Hakuto-R se pokusila o přistání na Měsíci již v roce 2023. Mise však skončila neúspěchem. Japonská společnost ispace však okamžitě začala pracovat na náhradní misi číslo dvě. Tato sonda startovala 15. ledna 2025 pomocí rakety Falcon 9 společně se sondou Blue Ghost, jejíž mise skončila naprostým úspěchem, když přistála 2. 3. 2025 v Moři nepokojů. Na japonskou sondu, letící po jiné, mnohem úspornější trajektorii, se díky tomu možná již zapomnělo. Nyní se blíží čas pokusu o přistání. Podaří se na povrch Měsíce posadit i evropské vozítko Tenacious?
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2016 prof. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, a to zejména za své celoživotní výsledky na poli výzkumu proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 13. 12. 2016 v 17:00 v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Fenomenologické modelování periodicky proměnných hvězd“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný.
Knihovna U Mokřinky ve spolupráci s Hvězdárnou barona Artura Krause Pardubice, Hvězdárnou Žebrák, Fyzikálním ústavem v Opavě, Slovenským zväzom astronómov, fotografy Danielou Rapavou, Tomášem Slovinským a s Českou astronomickou společností vyhlašují 7. ročník fotografické a výtvarné soutěže. Tentokráte na téma „Nekonečný vesmír“, určenou pro děti a mládež do 18 let. Téma otevírá možnosti a hlubokou inspiraci všem mladým fotografům, kreslířům, malířům a dalším grafickým umělcům. Příroda kolem nás, momentky s hvězdným nebem, západy a východy, roztodivné mraky, ale i nápadité vyjádření vlastního chápání vesmíru – to vše a určitě mnohem více si můžete představit pod tématem nejnovějšího ročníku tradiční populární mokerské fotosoutěže.
Naše planeta má jeden stálý přirozený satelit – Měsíc, který je dokonce pátým největším měsícem v celé Sluneční soustavě. Občas ale kolem naší Země krouží i další přirozená tělesa, která sice zdaleka nejsou tak vlivná jako náš Měsíc, ale i tak představují zajímavé objekty. Jedno z takových těles „obíhá“ i kolem Venuše.
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2016 prof. RNDr. Zdeňkovi Stuchlíkovi, CSc. z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity za současné významné výsledky dosažené v oboru relativistické astrofyziky a kosmologie.
Jste astrofotograf – a máte chuť ovlivnit celosvětovou výuku astronomie? Pak je tato soutěž právě pro vás: Úřad pro astronomické vzdělávání (OAE) při Mezinárodní astronomické unii (IAU) vyhlašuje astrofotografickou soutěž s uzávěrkou 15. dubna 2021. Vítězné fotografie budou oceněny finančními prémiemi a navíc zpřístupněny ve formě otevřených vzdělávacích zdrojů pro učitele a žáky na celém světě.
Ptát se dam na jejich věk je samozřejmě krajně neslušné. V případě Iny to ale geology zajímá ze všeho nejvíc! Ina je totiž ženské jméno pro zvláštní lunární útvar, který se nachází v Jezeře štěstí. Problém je, že stáří Iny dosud neznáme. Odhady se pohybují od 3,5 miliardy let až po méně než 100 milionů roků.
Ve středu 26. října 2016 proběhlo slavnostní předání zlaté medaile Masarykovy univerzity doktoru Jiřímu Grygarovi za celoživotní práci nejen v oblasti vědy, ale také její popularizace. Doktor Grygar převzal medaili z rukou rektora Masarykovy univerzity docenta Mikuláše Beka, a jak později uvedl, jedná se pro něj o jedno z nejmilejších ocenění, jaké v životě dostal. Doktor Grygar při své děkovné řeči zavzpomínal i na svá studia fyziky na Masarykově univerzitě, především pak na setkání s docentem Lubošem Perkem a profesorem Martinem Černohorským, který mimo jiné seděl mezi diváky.
V sobotu 19. září 2020 se v příjemné atmosféře společenského klubu mokerské knihovny odehrálo za přísnějších hygienických opatření vyhodnocení mezinárodní soutěže „Nebeské kouzlení“, kterou spolupořádaly Knihovna v Mokrém, Česká astronomická společnost, Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích a Hvězdárna Žebrák. Na 35 návštěvníků, mnohdy autorů vítězných snímků, docestovalo v některých případech až z dalekých českých měst. Absolutním vítězem se stal Tomáš Slovinský s podmanivým záběrem roje Perseid nazvaným „Skvelá noc Perzeidov“. Celkem si nějaké ocenění odneslo přes 40 účastníků fotografické soutěže, a to v devíti různých kategoriích.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
