Úvodní  >  Související stránky k článku Výzkumy v AsÚ AV ČR (152): Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou

Související stránky k článku Výzkumy v AsÚ AV ČR (152): Epsilon Perseidy jsou způsobeny dlouhoperiodickou retrográdní kometou

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (218): Zahalená dvojhvězda UU Cas

Odhalení pravé podstaty vícenásobných hvězdných systémů může být obtížné, a to zejména v případě, kdy se přinejmenším jedna ze složek schovává v plynu, který je nedílnou součástí soustavy. Petr Hadrava z ASU vedl rozsáhlý mezinárodní tým, který přispěl k dešifrování konfigurace systému UU Cas.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (215): Radioteleskop ALMA pomohl určit teplotní strukturu sluneční protuberance

Sluneční protuberance patří mezi velmi dynamické projevy sluneční aktivity. Vznikají v komplikovaných strukturách koronálního magnetického pole, v nichž kondenzuje látka s vlastnostmi chromosféry. Určení teploty plazmatu v protuberancích je náročným úkolem. Petr Heinzel společně s dalšími kolegy ze Slunečního oddělení ASU i kolegy ze zahraničních institucí ukazuje, že s pomocí rádiového interferometru ALMA lze tuto úlohu vyřešit.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (214): Molekulární oblak bez tvorby hvězd

Plyn v galaxiích podléhá mnoha změnám vyplývajícím mimo jiné z interakcí s vnějším prostředím. V kupách galaxií často dochází k vytrhávání celých plynných oblaků, které za galaxiemi zanechávají velmi dlouhé ohony. Pavel Jáchym z ASU v čele rozsáhlého mezinárodního týmu studoval velmi neobvyklý oblak v kupě galaxií v souhvězdí Lva.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (213): Nový pohled na vyvinuté hyperobry v Magellanových oblacích

Velmi hmotné hvězdy, které přežijí fázi červených nadobrů, dožívají v krajnostech. Jejich nestabilní atmosféry napomáhají epizodickým výronům hmoty, které jednak mění jejich vzhled pro vzdáleného pozorovatele a hvězdy tak doslova klamou tělem, ale také silně ovlivňují své okolí. Tým astronomů vedený Michalisem Kourniotisem a Michaelou Kraus z ASU se zaměřil na zpřesnění údajů o osmi veleobřích hvězdách nacházejících se v sousedních galaxiích Magellanových oblaků. 

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (212): Nejmladší známý pár asteroidů byl zřejmě chvíli kometou

Tým astronomů vedený Petrem Fatkou z ASU studoval dvojici planetek 2019 PR2 a 2019 QR6 s nápadně podobnými oběžnými drahami. Ve své práci ukazují, že tato tělesa jsou nejspíše produktem rozpadu, ke kterému došlo jen před několika málo stovkami let. Současně ukazují, že po svém oddělení muselo být alespoň jedno z těles nějakou chvíli kometárně aktivní. 

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (211): Polarizace záření akrečních disků kolem černých děr

Kosmické mise zaměřené na studium polarizace rentgenového záření slibují vnést nový vítr do výzkumu akrečních disků kolem kompaktních objektů. J. Podgorný a M. Dovčiak z ASU v mezinárodní spolupráci s pomocí počítačového modelu studovali modelové situace akrece v okolí černé díry a určili, jaké spektrální a polarizační vlastnosti by mělo mít elektromagnetické záření pocházející od těchto zdrojů. 

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (210): Hydrodynamické simulace expandujících obálek supernov v blízkosti obřích černých děr

Autorský tým složený převážně z pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR s pomocí numerických simulací prověřoval, kolik látky mohou do blízkosti obřích černých děr v centrech galaxií doručit vybuchující supernovy. Přispěli tak do probíhající debaty nad jednou z nejdůležitějších nevyřešených otázek současné astrofyziky.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (209): Výrony hmoty u ρ Cas zachycené vizuálními i digitálními technikami

Michaela Kraus ze stelárního oddělení ASU spolu s Grigorisem Maraveliasem z Řecka studovala výrony hmoty hvězdy ρ Cas zachycené pozorovateli používajícími jak digitální technologie, tak vizuální pozorování. V práci ukazují, že pro výzkum významných změn jasností hvězd jsou vizuální techniky dostačující a vzhledem k délce časové řady i nenahraditelné. Hvězda se nejspíše v Hertzsprungově-Russelově diagramu posunuje k hraně žluté mezery. 

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (208): Jsou páry meteorů reálný jev?

Existence párů nebo dokonce skupin mezi meteory je dlouho otevřenou otázkou. Geneticky spjatá tělíska, k jejichž oddělení došlo jen pár dní před jejich destrukcí v zemské atmosféře, jsou velmi lákavou myšlenkou. Pavel Koten z ASU vedl tým, který několika metodami vyšetřoval, zda jsou zdánlivé páry nebo skupiny meteorů skutečností nebo jen náhodným efektem. Studii založil na videosledování Geminid v roce 2006.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (207): Sondáž koronálního magnetického pole Slunce rázovou vlnou

Kosmické počasí v okolí Země a také atmosféry dalších planet Sluneční soustavy jsou ovlivňovány neustálým proudem nabitých částic od Slunce, slunečním větrem. Indukce meziplanetárního magnetického pole, která je v popisu slunečního větru jednou z klíčových veličin, je odvozována z matematických modelů, v nichž parametry koronálního magnetického pole určují počáteční podmínky. Artem Koval z ASU společně se svými kolegy ukazuje, že v určitých situacích lze indukci magnetického pole v koróně změřit.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (206): Očekávané amplitudy geomagneticky indukovaných proudů v české rozvodné síti

Bouřlivé projevy sluneční aktivity mohou mít vliv na pozemní technologie, zejména na infrastrukturní sítě. Možný vliv na rozvodné sítě v prostředí střední Evropy byl až donedávna prakticky vylučován. Nedávné práce ale ukázaly možnou souvislost mezi zvýšenou závadovostí zařízení rozvodné sítě a zvýšenou geomagnetickou aktivitou. Autoři na tuto práci navázali a představili model, jaké indukované proudy je možné očekávat v klíčových rozvodnách páteřní elektrizační sítě v České republice. 

Pavel SuchanVzdálený vesmír

Ultralehká a superrychlá planeta mimo naší Sluneční soustavu

Na poměry extrasolárních planet je GJ 367b drobeček. S polovinou hmotnosti Země je nově objevená planeta jednou z nejlehčích mezi téměř 5 000 dnes známými exoplanetami. Oběh své mateřské hvězdy trvá této extrasolární planetě přibližně osm hodin, právě tak je na ní tedy dlouhý jeden její rok. S průměrem něco málo přes 9000 kilometrů je GJ 367b o něco větší než Mars. Planetární systém se nachází necelých 31 světelných let od Země a je tak ideální pro další výzkum. Objev dokazuje, že je možné přesně určit vlastnosti i těch nejmenších a nejméně hmotných exoplanet. Takové studie představují klíč k pochopení toho, jak se terestrické planety formují a vyvíjejí.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (204): Výbuchy nov v galaxii M83

Výbuchy nov patří k velkým vesmírným ohňostrojům. Jsou velice důležitými jevy, které slouží jednak k poznání závěrečných stádií vývoje těsných dvojhvězd s přenosem hmoty mezi složkami, ale s jejich pomocí můžeme i stanovovat vzdálenosti galaxií. Pozorováním nov v jiných galaxiích se Kamil Hornoch z ASU zabývá již dlouhou dobu a celosvětově je na špici objevů těchto extragalaktických explozí. Představovaný článek shrnuje výsledky několikaletého monitoringu galaxie M83. 

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (203): Dlouhodobá aktivita intermediálních polarů

V. Šimon ze Stelárního oddělení ASU ve svém článku podává podrobnou zprávu o dlouhodobém vývoji jasnosti pěti přechodných polarů. Na tomto vzorku ukazuje, že přechodné polary mají velmi široký rozsah optické svítivosti. Z dlouhodobého hlediska vykazují jejich světelné křivky mnohé nespojité jevy – vzplanutí, zjasnění, přechody mezi vysokými a nízkými stavy jasnosti. Společným jmenovatelem těchto změn je množství hmoty přenášené mezi dárcovskou a přijímající hvězdou, které tvoří těsný dvojhvězdný systém.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (201): Fragmentace bolidů v první polovině atmosférické dráhy

Trojice pracovníků Oddělení meziplanetární hmoty ASU studovala záznamy videokamer z pádů bolidů. V osmi případech byla pozorována fragmentace těchto těles v první polovině atmosférické dráhy. Autoři ukazují, že tělesa začala fragmentovat velmi záhy a hned se za nimi vytvářela ionizovaná stopa. K prvotní fragmentaci došlo při velmi nízkých hodnotách dynamického tlaku atmosféry na čelní plochu meteoroidu, mnohem nižších, než je odpovídající pevnost meteoroidu s puklinami vzniklými během srážek v meziplanetárním prostoru. Neobvykle nízké hodnoty mohou souviset s kosmickým zvětráváním.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (200): První modely atmosfér horkých trpasličích hvězd se započtením shlukování

Jiří Kubát a Brankica Kubátová publikovali článek, v němž se detailně věnují efektu tzv. shlukování v atmosférách horkých hvězd a vypočetli vůbec první atmosférické modely O a B trpasličích hvězd se započtením tohoto jevu. Ukazují, že pokud jsou efekty shlukování započteny v modelech atmosfér horkých trpaslíků, výsledné modelové spektrum se pozorovatelně liší od spektra vypočteného bez započtení shlukování. To může v extrémních případech vést až k chybné spektrální klasifikaci nebo nesprávnému určení chemického složení.



44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) & Milkyway

Pokus o zachycení komety a mléčné dráhy na louce areálu budoucí Sítinské hvězdárny Pardubický kraj

Další informace »