Úvodní strana  >  Společnost

Společnost

S Českou astronomickou společností se dostanete k vesmíru blíž... Autor: Petr Horálek
S Českou astronomickou společností se dostanete k vesmíru blíž...
Autor: Petr Horálek

pro všechny zájemce o astronomii a nejen o ni...

 

Česká astronomická společnost (zkráceně ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti.

Byla založena 8. prosince 1917 a v současnosti má asi 700 členů. Internetovým portálem České astronomické společnosti je server www.astro.cz, informujícím nejen o dění ve společnosti, ale zejména o dění ve vesmíru. Ve svém oboru je náplní i tradicí v Česku naprosto unikátní.

Staňte se členem

Zajímá vás astronomie a chcete se účastnit mnoha atraktivních akcí? Chcete se zapojit do programu tématických seminářů podle vašeho zájmu od astronomie a kosmonautiky až po fotografování noční oblohy? Jste amatérský(á) astronom(ka) a ráda byste se přidal(a) k pozorovacím kampaním na světové úrovni? Nejen to, ale i spoustu dalšího vám nabízí členství v České astronomické společnosti. Je to jednoduché. Stačí vyplnit přihlášku a poslat...

Poslání společnosti

Společnost dbá o rozvoj astronomie v Česku a vytváří významné pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. Je členem Rady vědeckých společností při Akademii věd ČR, kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje s řadou dalších vědeckých společností v tuzemsku i ve světě. Její členové jsou sdruženi do odborných sekcí a poboček. Mezi kolektivní členy patří mnohé hvězdárny, vědecké ústavy a další instituce.

ČAS vydává časopis Kosmické rozhledy; některé sekce vydávají své vlastní věstníky. Hlavní náplní společnosti je podpora práce jejích členů. ČAS pro ně pořádá astronomické přednášky, organizuje exkurze, expedice za nebeskými úkazy a jiné společné akce. Její pobočky spolupracují s českými hvězdárnami. ČAS rovněž pořádá průběžnou fotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce a další tématické soutěže. Společnost se také výrazně angažuje v boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým úkazům vydává tiskové zprávy, které jsou přebírány tiskovými agenturami a předními deníky.

Pořádáme

Hlavní akcí České astronomické společnosti určenou mládeži je Astronomická olympiáda. Pro majitele astronomických přístrojů a amatérské pozorovatele společnost organizuje především akci Mezní hvězdná velikost – setkání amatérských astronomů spojené s odbornými přednáškami a se společným pozorováním noční oblohy. Česká astronomická společnost se však zapojuje také do akcí, které popularizují vědu jako celek, jako je například Evropská noc vědců a akce Věda v ulicích, případně pozorování pro veřejnost na netradičních místech, například v zoologických zahradách. Více naleznete na stránce o pravidelných akcích.

Struktura a činnost společnosti

Nejvyšším orgánem ČAS je sjezd, který se koná jednou za čtyři roky. Sjezd volí Výkonný výbor, který ČAS řídí v období mezi sjezdy. Každý člen může využívat pestrého množství výhod a musí dodržovat povinnosti členů. Různé činnosti vyvíjejí jednotlivé složky ČAS a samostatnou činnost pak vyvíjí i Výkonný výbor. Ten spravuje vydávání Kosmických rozhledů, správu stránek www.astro.cz, prezentaci ČAS nebo činnosti složek v médiích (např. prostřednictvím tiskových zpráv a prohlášení). V případě potřeby se můžete kdykoliv se Výkonný výbor obrátit.



Štítky: Kolektivní člen, Sekce, Česká astronomická společnost, Pobočka


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »