Úvodní strana  >  Společnost

Společnost

S Českou astronomickou společností se dostanete k vesmíru blíž... Autor: Petr Horálek
S Českou astronomickou společností se dostanete k vesmíru blíž...
Autor: Petr Horálek

pro všechny zájemce o astronomii a nejen o ni...

 

Česká astronomická společnost (zkráceně ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti.

Byla založena 8. prosince 1917 a v současnosti má asi 700 členů. Internetovým portálem České astronomické společnosti je server www.astro.cz, informujícím nejen o dění ve společnosti, ale zejména o dění ve vesmíru. Ve svém oboru je náplní i tradicí v Česku naprosto unikátní.

Staňte se členem

Zajímá vás astronomie a chcete se účastnit mnoha atraktivních akcí? Chcete se zapojit do programu tématických seminářů podle vašeho zájmu od astronomie a kosmonautiky až po fotografování noční oblohy? Jste amatérský(á) astronom(ka) a ráda byste se přidal(a) k pozorovacím kampaním na světové úrovni? Nejen to, ale i spoustu dalšího vám nabízí členství v České astronomické společnosti. Je to jednoduché. Stačí vyplnit přihlášku a poslat...

Poslání společnosti

Společnost dbá o rozvoj astronomie v Česku a vytváří významné pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. Je členem Rady vědeckých společností při Akademii věd ČR, kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje s řadou dalších vědeckých společností v tuzemsku i ve světě. Její členové jsou sdruženi do odborných sekcí a poboček. Mezi kolektivní členy patří mnohé hvězdárny, vědecké ústavy a další instituce.

ČAS vydává časopis Kosmické rozhledy; některé sekce vydávají své vlastní věstníky. Hlavní náplní společnosti je podpora práce jejích členů. ČAS pro ně pořádá astronomické přednášky, organizuje exkurze, expedice za nebeskými úkazy a jiné společné akce. Její pobočky spolupracují s českými hvězdárnami. ČAS rovněž pořádá průběžnou fotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce a další tématické soutěže. Společnost se také výrazně angažuje v boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým úkazům vydává tiskové zprávy, které jsou přebírány tiskovými agenturami a předními deníky.

Pořádáme

Hlavní akcí České astronomické společnosti určenou mládeži je Astronomická olympiáda. Pro majitele astronomických přístrojů a amatérské pozorovatele společnost organizuje především akci Mezní hvězdná velikost – setkání amatérských astronomů spojené s odbornými přednáškami a se společným pozorováním noční oblohy. Česká astronomická společnost se však zapojuje také do akcí, které popularizují vědu jako celek, jako je například Evropská noc vědců a akce Věda v ulicích, případně pozorování pro veřejnost na netradičních místech, například v zoologických zahradách. Více naleznete na stránce o pravidelných akcích.

Struktura a činnost společnosti

Nejvyšším orgánem ČAS je sjezd, který se koná jednou za čtyři roky. Sjezd volí Výkonný výbor, který ČAS řídí v období mezi sjezdy. Každý člen může využívat pestrého množství výhod a musí dodržovat povinnosti členů. Různé činnosti vyvíjejí jednotlivé složky ČAS a samostatnou činnost pak vyvíjí i Výkonný výbor. Ten spravuje vydávání Kosmických rozhledů, správu stránek www.astro.cz, prezentaci ČAS nebo činnosti složek v médiích (např. prostřednictvím tiskových zpráv a prohlášení). V případě potřeby se můžete kdykoliv se Výkonný výbor obrátit.



Štítky: Kolektivní člen, Sekce, Česká astronomická společnost, Pobočka


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »