Úvodní strana  >  Společnost

Společnost

S Českou astronomickou společností se dostanete k vesmíru blíž... Autor: Petr Horálek
S Českou astronomickou společností se dostanete k vesmíru blíž...
Autor: Petr Horálek

pro všechny zájemce o astronomii a nejen o ni...

 

Česká astronomická společnost (zkráceně ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti.

Byla založena 8. prosince 1917 a v současnosti má asi 700 členů. Internetovým portálem České astronomické společnosti je server www.astro.cz, informujícím nejen o dění ve společnosti, ale zejména o dění ve vesmíru. Ve svém oboru je náplní i tradicí v Česku naprosto unikátní.

Staňte se členem

Zajímá vás astronomie a chcete se účastnit mnoha atraktivních akcí? Chcete se zapojit do programu tématických seminářů podle vašeho zájmu od astronomie a kosmonautiky až po fotografování noční oblohy? Jste amatérský(á) astronom(ka) a ráda byste se přidal(a) k pozorovacím kampaním na světové úrovni? Nejen to, ale i spoustu dalšího vám nabízí členství v České astronomické společnosti. Je to jednoduché. Stačí vyplnit přihlášku a poslat...

Poslání společnosti

Společnost dbá o rozvoj astronomie v Česku a vytváří významné pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. Je členem Rady vědeckých společností při Akademii věd ČR, kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje s řadou dalších vědeckých společností v tuzemsku i ve světě. Její členové jsou sdruženi do odborných sekcí a poboček. Mezi kolektivní členy patří mnohé hvězdárny, vědecké ústavy a další instituce.

ČAS vydává časopis Kosmické rozhledy; některé sekce vydávají své vlastní věstníky. Hlavní náplní společnosti je podpora práce jejích členů. ČAS pro ně pořádá astronomické přednášky, organizuje exkurze, expedice za nebeskými úkazy a jiné společné akce. Její pobočky spolupracují s českými hvězdárnami. ČAS rovněž pořádá průběžnou fotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce a další tématické soutěže. Společnost se také výrazně angažuje v boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým úkazům vydává tiskové zprávy, které jsou přebírány tiskovými agenturami a předními deníky.

Pořádáme

Hlavní akcí České astronomické společnosti určenou mládeži je Astronomická olympiáda. Pro majitele astronomických přístrojů a amatérské pozorovatele společnost organizuje především akci Mezní hvězdná velikost – setkání amatérských astronomů spojené s odbornými přednáškami a se společným pozorováním noční oblohy. Česká astronomická společnost se však zapojuje také do akcí, které popularizují vědu jako celek, jako je například Evropská noc vědců a akce Věda v ulicích, případně pozorování pro veřejnost na netradičních místech, například v zoologických zahradách. Více naleznete na stránce o pravidelných akcích.

Struktura a činnost společnosti

Nejvyšším orgánem ČAS je sjezd, který se koná jednou za čtyři roky. Sjezd volí Výkonný výbor, který ČAS řídí v období mezi sjezdy. Každý člen může využívat pestrého množství výhod a musí dodržovat povinnosti členů. Různé činnosti vyvíjejí jednotlivé složky ČAS a samostatnou činnost pak vyvíjí i Výkonný výbor. Ten spravuje vydávání Kosmických rozhledů, správu stránek www.astro.cz, prezentaci ČAS nebo činnosti složek v médiích (např. prostřednictvím tiskových zpráv a prohlášení). V případě potřeby se můžete kdykoliv se Výkonný výbor obrátit.



Štítky: Kolektivní člen, Sekce, Česká astronomická společnost, Pobočka


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »