Co jsou všechny ty čáry na obloze? Galaxie, spousta stop družic a několik meteorů. Zaprvé se ve velké dálce vlevo dolů táhne majestátní pás naší Galaxie Mléčné dráhy. Zrcadlově vpravo se na ní nachází několik rovnoběžných stop družic Starlink obíhajících kolem Země. Snímkem křižuje také mnoho...
Co se to stalo se Sluncem? Část Jižní Ameriky se před dvěma dny mohla těšit z částečného zatmění Slunce, kde Měsíc zakryl část Slunce. Na snímku je přes mraky vidět částečně zatmělé Slunce jak zapadá nad Patagonií v Argentině. Na skloněném snímku je Země vpravo. Při zatmění se Měsíc částečně...
Jak daleko dohlédnete? Galaxie v Andromedě asi 2,5 miliónů světelných let daleko je nejvzdálenějším snadno viditelným objektem, který může uvidět vaše neozbrojené oko. Většina zjevných obyvatelů noční oblohy jako jsou hvězdy, hvězdokupy a mlhoviny jsou typicky ve vzdálenostech několik stovek až...
Poznáváte souhvězdí Orion? Na dnešním snímku to může být těžší, protože se kamera zaměřila na střed a expozice je dostatečně dlouhá, aby zvýraznila mlhoviny za ním, které neozbrojeném lidské oko nemůže vidět. Jakmile se ale zorientujete, tak u středu obrazu uvidíte svisle tři hvězdy pásu Oriona a...
Vědecké sdružení provozující astročásticovou Observatoř Pierra Augera v Argentině zveřejnilo 22. září 2017 zásadní vědeckou publikaci v prestižním časopise Science. V této práci jsou prezentovány experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi (miliónkrát...
Co se té lodi stalo? Ke dnu ji poslala ohromná bouře, která v roce 2002 udeřila na pobřeží Argentiny. Opuštěná loď na snímku zvaná Naufragio del Chubasco se potopila u téměř opuštěného městečka Cabo Raso (počet obyvatel: 1). Rezavějící loď je sice malebným, ale chmurným popředím krásné...
Dokážete najít kometu? Pravda, pečlivé oko dokáže na tomto nádherném 180-ti stupňovém panorámatu oblohy najít tisíce hvězd, desítky souhvězdí, čtyři planety, tři galaxie a centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy. Pokud víte, co hledat, tak můžete také identifikovat všudepřítomné...
Co je to za barevné oblouky na obloze? Podobně, jako duha vzniká při dešti, tak tak oblouky slunečního světla rozložené do barevných komponent mohou být důsledkem vználešní ledových krystalků v zemské atmosféře, které dohromady působí jako obří hranol. Vrchol barevného oblouku...
Co je to za světelné čáry na obloze? Zaprvé a především, ta obloukovitá struktura je centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy. V tomto galaktickém pásu jsou vidět milióny vzdálených hvězd spolu s četnými pásy temného prachu. Vpravo od středu snímku od obzoru stoupá stěží viditelný sloup...
Ačkoliv jste to už jistě viděli, ale možná jste si toho ještě nevšimli. Při bezoblačném svítání před východem slunce nebo za soumraku po západu slunce, se část atmosféry nad obzorem jeví trochu bezbarvá, jen lehce narůžovělá nebo oranžová. Tento pás mezi tmavou zatemněnou oblohou a modrou...
Proč vycházející Slunce vypadalo tak podivně? Nikdo pořádně neví. Jisté je, že ten neobvyklý východ slunce nahoře byl zachycen minulý měsíc z Buenos Aires v Argentině. Voda v popředí je řeka Rio de La Plata, která se považuje za nejširší řeku na světě. I když je snímek nahoře ve...
Po dlouhé cestě přes jižní Tichý oceán na východ dosáhl stín Měsíce 11. července u Jižní Ameriky země. Jak se úplné zatmění blížilo k západu, tak je zde vidět v siluetě Měsíc a Slunce nad západním obzorem nad Andami, skoro u jižního cípu kontinentu. Fotograf si našel dobré, ale větrné...
Touto hvězdnatou nocí jasně zářil oblouk jižní Mléčné dráhy. V popředí tohoto nádherného pohledu na oblohu z 4. května je deštný prales u ohromných vodopádů Iguaçu a národního parku na hranicích Brazílie a Argentiny. Při pohledu na oblohu podél Mléčné dráhy je zleva vidět Alfa a Beta...
Tuto nádhernou noční oblohu diagonálně protíná a nad obzor vystupuje difuzní světlo hvězd i tmavé mlhoviny podél jižní oblouku Mléčné dráhy. Dech beroucí mozaika s drsným terénem Argentinské oblasti Patagonie v popředí je široká 100 stupňů. Na obrázku je spolu s pohledem na naši vlastní...
Co jsou všechny ty čáry na obloze? Galaxie, spousta stop družic a několik meteorů. Zaprvé se ve velké dálce vlevo dolů táhne majestátní pás naší Galaxie Mléčné dráhy. Zrcadlově vpravo se na ní nachází několik rovnoběžných stop družic Starlink obíhajících kolem Země. Snímkem křižuje také mnoho...
Co se to stalo se Sluncem? Část Jižní Ameriky se před dvěma dny mohla těšit z částečného zatmění Slunce, kde Měsíc zakryl část Slunce. Na snímku je přes mraky vidět částečně zatmělé Slunce jak zapadá nad Patagonií v Argentině. Na skloněném snímku je Země vpravo. Při zatmění se Měsíc částečně...
Jak daleko dohlédnete? Galaxie v Andromedě asi 2,5 miliónů světelných let daleko je nejvzdálenějším snadno viditelným objektem, který může uvidět vaše neozbrojené oko. Většina zjevných obyvatelů noční oblohy jako jsou hvězdy, hvězdokupy a mlhoviny jsou typicky ve vzdálenostech několik stovek až...
Poznáváte souhvězdí Orion? Na dnešním snímku to může být těžší, protože se kamera zaměřila na střed a expozice je dostatečně dlouhá, aby zvýraznila mlhoviny za ním, které neozbrojeném lidské oko nemůže vidět. Jakmile se ale zorientujete, tak u středu obrazu uvidíte svisle tři hvězdy pásu Oriona a...
Vědecké sdružení provozující astročásticovou Observatoř Pierra Augera v Argentině zveřejnilo 22. září 2017 zásadní vědeckou publikaci v prestižním časopise Science. V této práci jsou prezentovány experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi (miliónkrát...
Co se té lodi stalo? Ke dnu ji poslala ohromná bouře, která v roce 2002 udeřila na pobřeží Argentiny. Opuštěná loď na snímku zvaná Naufragio del Chubasco se potopila u téměř opuštěného městečka Cabo Raso (počet obyvatel: 1). Rezavějící loď je sice malebným, ale chmurným popředím krásné...
Dokážete najít kometu? Pravda, pečlivé oko dokáže na tomto nádherném 180-ti stupňovém panorámatu oblohy najít tisíce hvězd, desítky souhvězdí, čtyři planety, tři galaxie a centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy. Pokud víte, co hledat, tak můžete také identifikovat všudepřítomné...
Co je to za barevné oblouky na obloze? Podobně, jako duha vzniká při dešti, tak tak oblouky slunečního světla rozložené do barevných komponent mohou být důsledkem vználešní ledových krystalků v zemské atmosféře, které dohromady působí jako obří hranol. Vrchol barevného oblouku...
Co je to za světelné čáry na obloze? Zaprvé a především, ta obloukovitá struktura je centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy. V tomto galaktickém pásu jsou vidět milióny vzdálených hvězd spolu s četnými pásy temného prachu. Vpravo od středu snímku od obzoru stoupá stěží viditelný sloup...
Ačkoliv jste to už jistě viděli, ale možná jste si toho ještě nevšimli. Při bezoblačném svítání před východem slunce nebo za soumraku po západu slunce, se část atmosféry nad obzorem jeví trochu bezbarvá, jen lehce narůžovělá nebo oranžová. Tento pás mezi tmavou zatemněnou oblohou a modrou...
Proč vycházející Slunce vypadalo tak podivně? Nikdo pořádně neví. Jisté je, že ten neobvyklý východ slunce nahoře byl zachycen minulý měsíc z Buenos Aires v Argentině. Voda v popředí je řeka Rio de La Plata, která se považuje za nejširší řeku na světě. I když je snímek nahoře ve...
Po dlouhé cestě přes jižní Tichý oceán na východ dosáhl stín Měsíce 11. července u Jižní Ameriky země. Jak se úplné zatmění blížilo k západu, tak je zde vidět v siluetě Měsíc a Slunce nad západním obzorem nad Andami, skoro u jižního cípu kontinentu. Fotograf si našel dobré, ale větrné...
Touto hvězdnatou nocí jasně zářil oblouk jižní Mléčné dráhy. V popředí tohoto nádherného pohledu na oblohu z 4. května je deštný prales u ohromných vodopádů Iguaçu a národního parku na hranicích Brazílie a Argentiny. Při pohledu na oblohu podél Mléčné dráhy je zleva vidět Alfa a Beta...
Tuto nádhernou noční oblohu diagonálně protíná a nad obzor vystupuje difuzní světlo hvězd i tmavé mlhoviny podél jižní oblouku Mléčné dráhy. Dech beroucí mozaika s drsným terénem Argentinské oblasti Patagonie v popředí je široká 100 stupňů. Na obrázku je spolu s pohledem na naši vlastní...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
