Objevy extrasolárních planet jsou záležitostmi prakticky na denním pořádku. Jejich charakterizace se až donedávna omezovala na stanovení fundamentálních parametrů exoplanety, na její změření a zvážení a určení parametrů oběžné dráhy. S rozvojem moderních dalekohledů a citlivých spektrografů se ovšem...
Alfa Centauri je hned vedle, je to nejbližší hvězdná soustava od Slunce. Ilustrace ukazuje pohled od našeho mezihvězdného souseda vzdáleného asi 4,3 světelných let. Ta jasná hvězda na pozadí Mléčné dráhy vpravo nahoře je Slunce. V popředí je vidět umělecká kresba planety u hvězdy Alfa...
Proč je ta planeta tak tmavá? Planeta TrES-2b odráží zpět méně než jedno procento světla, které na ni dopadá, což ji činí temnější, než je kterákoliv známá planeta nebo měsíc, je dokonce temnější než uhlí. TrES-2b o velikosti Jupiteru obíhá extrémně blízko ke Slunci podobné hvězdě vzdálené...
Astronomové s využitím pracovité, po planetách pátrající družice Kepler objevili 1 235 kandidátů na planety kolem jiných sluncí od té doby, kdy Keplerovo hledání po planetách zemského typu v roce 2009 začalo. Aby je dokázala družice Kepler najít, tak sleduje pole bohaté na hvězdy, aby...
Ta slabá nevýznamná hvězda uprostřed tohoto pohledu na oblohu je Gliese 581 ve vzdálenosti zhruba 20 světelných let v souhvězdí Vah (Libra). Ovšem nyní astronomové ohlásili objev pozoruhodné soustavy tří planet, které obíhají kolem Gliese 581, včetně planety, která se ze všech planet...
Toto nahuštěné pole hvězd směrem ke středu Mléčné dráhy se ukázalo být výborným místem pro hledání planet mimo naši sluneční soustavu. Opakovaným snímkováním asi 180 000 hvězd v tomto poli více jak týden Hubblův kosmický dalekohled astronomům umožnil hledat zákryty extrasolárních planet v okně...
Přestože to vypadá jako fikce, tak tato umělcova představa západu v cizím světě je založena na skutečnosti, na nedávném objevu horké planety o velikosti Jupitera, která obíhá kolem trojité hvězdné soustavy HD 188753. Hmotnou planetu u HD 188553, která se nachází jen 149 světelných let daleko...
Poprvé bylo identifikováno světlo vyzařované planetou daleko za naší sluneční soustavou. Světlo planety ilustrované na obrázku nahoře bylo detekováno pouze porovnáváním jasnosti mateřské hvězdy, když planeta byla za hvězdou, se světlem emitovaným zároveň planetou i její mateřskou...
V gigantické kulové hvězdokupě M4, vzdálené asi 5600 světelných let, se navzájem obíhají planeta, bílý trpaslík a neutronová hvězda. Nejviditelnějším členem trojice je bílý trpaslík, vyznačený nahoře na snímku z dalekohledu Hubble Space Telescope, zatímco neutronová hvězda se objevuje na rádiových...
Tento snímek ve falešných barvách mladé hvězdokupy Trapéz v Mlhovině v Orionu byl pořízen infračervenou kamerou na vlnových délkách dvakrát tak dlouhých jak viditelné světlo. Infračervená data jsou částí citlivé přehlídky této blízké oblasti tvorby hvězd ve které astronomové identifikovali přes...
Objevy extrasolárních planet jsou záležitostmi prakticky na denním pořádku. Jejich charakterizace se až donedávna omezovala na stanovení fundamentálních parametrů exoplanety, na její změření a zvážení a určení parametrů oběžné dráhy. S rozvojem moderních dalekohledů a citlivých spektrografů se ovšem...
Alfa Centauri je hned vedle, je to nejbližší hvězdná soustava od Slunce. Ilustrace ukazuje pohled od našeho mezihvězdného souseda vzdáleného asi 4,3 světelných let. Ta jasná hvězda na pozadí Mléčné dráhy vpravo nahoře je Slunce. V popředí je vidět umělecká kresba planety u hvězdy Alfa...
Proč je ta planeta tak tmavá? Planeta TrES-2b odráží zpět méně než jedno procento světla, které na ni dopadá, což ji činí temnější, než je kterákoliv známá planeta nebo měsíc, je dokonce temnější než uhlí. TrES-2b o velikosti Jupiteru obíhá extrémně blízko ke Slunci podobné hvězdě vzdálené...
Astronomové s využitím pracovité, po planetách pátrající družice Kepler objevili 1 235 kandidátů na planety kolem jiných sluncí od té doby, kdy Keplerovo hledání po planetách zemského typu v roce 2009 začalo. Aby je dokázala družice Kepler najít, tak sleduje pole bohaté na hvězdy, aby...
Ta slabá nevýznamná hvězda uprostřed tohoto pohledu na oblohu je Gliese 581 ve vzdálenosti zhruba 20 světelných let v souhvězdí Vah (Libra). Ovšem nyní astronomové ohlásili objev pozoruhodné soustavy tří planet, které obíhají kolem Gliese 581, včetně planety, která se ze všech planet...
Toto nahuštěné pole hvězd směrem ke středu Mléčné dráhy se ukázalo být výborným místem pro hledání planet mimo naši sluneční soustavu. Opakovaným snímkováním asi 180 000 hvězd v tomto poli více jak týden Hubblův kosmický dalekohled astronomům umožnil hledat zákryty extrasolárních planet v okně...
Přestože to vypadá jako fikce, tak tato umělcova představa západu v cizím světě je založena na skutečnosti, na nedávném objevu horké planety o velikosti Jupitera, která obíhá kolem trojité hvězdné soustavy HD 188753. Hmotnou planetu u HD 188553, která se nachází jen 149 světelných let daleko...
Poprvé bylo identifikováno světlo vyzařované planetou daleko za naší sluneční soustavou. Světlo planety ilustrované na obrázku nahoře bylo detekováno pouze porovnáváním jasnosti mateřské hvězdy, když planeta byla za hvězdou, se světlem emitovaným zároveň planetou i její mateřskou...
V gigantické kulové hvězdokupě M4, vzdálené asi 5600 světelných let, se navzájem obíhají planeta, bílý trpaslík a neutronová hvězda. Nejviditelnějším členem trojice je bílý trpaslík, vyznačený nahoře na snímku z dalekohledu Hubble Space Telescope, zatímco neutronová hvězda se objevuje na rádiových...
Tento snímek ve falešných barvách mladé hvězdokupy Trapéz v Mlhovině v Orionu byl pořízen infračervenou kamerou na vlnových délkách dvakrát tak dlouhých jak viditelné světlo. Infračervená data jsou částí citlivé přehlídky této blízké oblasti tvorby hvězd ve které astronomové identifikovali přes...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
