Atlantis se zvednul, ale nikoliv ze startovací rampy 39A. Místo toho tento ostrý širokoúhlý snímek z 13. dubna ukazuje, jak se raketoplán zvednul z podlahy budovy VAB (Vehicle Assembly Building) Kennedyho kosmického střediska. Brzy poté se k Atlantisu před vyvezením ven připojila odhazovací...
Návštěvníci Kennedyho kosmického střediska mohli 5. dubna uvidět, jak se na ranní obloze kroutí a pohybují tato barvitá oblaka. Oblaka jsou zplodiny raketových motorů ze startu raketoplánu Discovery před úsvitem k letu STS-131 k Mezinárodní kosmické stanici. Vrstevnaté barvy vznikají díky...
Raketoplán Discovery je nyní připojen k Mezinárodní kosmické stanici, která obíhá ve výšce asi 350 kilometrů nad planetou Zemí. Start na oběžnou dráhu minulé pondělí, když raketoplán stoupal do jasné oblohy před rozbřeskem v 6:21 východoamerického času z rampy 39A na Kennedyho kosmickém...
Raketoplán Endeavour začal svoji poslední cestu na oběžnou dráhu v časných ranních hodinách 11. března startem do tmavé noční oblohy. Na tomto skvělém snímku po startu zář ze tří hlavních hlavních raketových motorů Endeavouru a postranních motorů na tuhé pohonné hmoty osvětluje...
Dnes Slunce překročí nebeský rovník a od 0951 UT bude na jihu. Tato astronomická událost známá jako rovnodennost označuje na severní polokouli první podzimní den a na jižní první jarní den. Rovnodennost se též řekne equinox, což znamená rovná noc a pozemšťané se Sluncem na nebeském...
Tento pozoruhodný snímek raketoplánu Atlantis připojeného k Mezinárodní kosmické stanici ISS byl pořízen ze vzdálenosti 190 námořních mil. Aby astronomové na Clay Center Observatory u Bostonu ve státě Massachusetts na planetě Zemi dokázali minulý týden zachytit rychle se pohybující pár, tak...
Minulou sobotu osvětlil noc raketoplán Discovery, když stoupal na oběžnou dráhu planety Země. Andrew Arigema sledoval raketoplán z Oak Hill na Floridě v USA, asi 30 mil na sever od Kenedyho kosmického střediska a na čtyřminutové časové expozici zaznamenal kouřovou stopu podél dráhy Discovery...
Orbiter raketoplánu Discovery v červenci za letu STS-121 při přibližování k Mezinárodní kosmické stanici pózoval pro sérii fotografií. Tento proces byl součástí inspekce možného poškození orbiteru, ovšem na pozadí planety Země o 300 kilometrů níže jsou obrázky samotné úžasné. Stereo umělec...
Čtvrtého července odstartoval do vesmíru raketoplán Discovery na výpravu STS-121. Discovery je nyní připojen k Mezinárodní kosmické stanici a obíhá planetu Zemi rychlostí asi 27 tisíc kilometrů za hodinu. Zato na tomto pohledu na západ slunce z května se Discovery blíží k servisním...
Atlantis se zvednul, ale nikoliv ze startovací rampy 39A. Místo toho tento ostrý širokoúhlý snímek z 13. dubna ukazuje, jak se raketoplán zvednul z podlahy budovy VAB (Vehicle Assembly Building) Kennedyho kosmického střediska. Brzy poté se k Atlantisu před vyvezením ven připojila odhazovací...
Návštěvníci Kennedyho kosmického střediska mohli 5. dubna uvidět, jak se na ranní obloze kroutí a pohybují tato barvitá oblaka. Oblaka jsou zplodiny raketových motorů ze startu raketoplánu Discovery před úsvitem k letu STS-131 k Mezinárodní kosmické stanici. Vrstevnaté barvy vznikají díky...
Raketoplán Discovery je nyní připojen k Mezinárodní kosmické stanici, která obíhá ve výšce asi 350 kilometrů nad planetou Zemí. Start na oběžnou dráhu minulé pondělí, když raketoplán stoupal do jasné oblohy před rozbřeskem v 6:21 východoamerického času z rampy 39A na Kennedyho kosmickém...
Raketoplán Endeavour začal svoji poslední cestu na oběžnou dráhu v časných ranních hodinách 11. března startem do tmavé noční oblohy. Na tomto skvělém snímku po startu zář ze tří hlavních hlavních raketových motorů Endeavouru a postranních motorů na tuhé pohonné hmoty osvětluje...
Dnes Slunce překročí nebeský rovník a od 0951 UT bude na jihu. Tato astronomická událost známá jako rovnodennost označuje na severní polokouli první podzimní den a na jižní první jarní den. Rovnodennost se též řekne equinox, což znamená rovná noc a pozemšťané se Sluncem na nebeském...
Tento pozoruhodný snímek raketoplánu Atlantis připojeného k Mezinárodní kosmické stanici ISS byl pořízen ze vzdálenosti 190 námořních mil. Aby astronomové na Clay Center Observatory u Bostonu ve státě Massachusetts na planetě Zemi dokázali minulý týden zachytit rychle se pohybující pár, tak...
Minulou sobotu osvětlil noc raketoplán Discovery, když stoupal na oběžnou dráhu planety Země. Andrew Arigema sledoval raketoplán z Oak Hill na Floridě v USA, asi 30 mil na sever od Kenedyho kosmického střediska a na čtyřminutové časové expozici zaznamenal kouřovou stopu podél dráhy Discovery...
Orbiter raketoplánu Discovery v červenci za letu STS-121 při přibližování k Mezinárodní kosmické stanici pózoval pro sérii fotografií. Tento proces byl součástí inspekce možného poškození orbiteru, ovšem na pozadí planety Země o 300 kilometrů níže jsou obrázky samotné úžasné. Stereo umělec...
Čtvrtého července odstartoval do vesmíru raketoplán Discovery na výpravu STS-121. Discovery je nyní připojen k Mezinárodní kosmické stanici a obíhá planetu Zemi rychlostí asi 27 tisíc kilometrů za hodinu. Zato na tomto pohledu na západ slunce z května se Discovery blíží k servisním...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
