Úvodní  >  Štítky  >  Štítek prometheus

Štítek: prometheus

APOD Prometheus a prstenec F

V řecké mytologii byl Prometheus titán známý tím, že přinesl na horu Olymp oheň. V moderní době je tak ale také pojmenovaný malý Saturnův měsíc, který obíhá uvnitř Saturnova prstence F. Tento maličký měsíček tvaru brambory složitě vzájemně působí na ledové částice prstence, takže se podél...

APOD Kouřová vlečka Prometheus na Io

Co se to děje na Jupiterovu měsíci Io? Na tomto barevném kompozitním obrázku z kosmické sondy Galileo, která byla družicí Jupiteru od roku 1995 do 2003, jsou na Jupiterovu vulkanickém měsíci Io vidět dvě erupce síry. Na obrázku nahoře se nad okraj Io zvedá modravá vlečka sopečných zplodin...

APOD Prometheus stoupá Saturnovým prstencem F

Co je to ten temný pruh pod Prometheem? Ačkoliv to může vypadat jako stín nebo stopa vytvořená vymetením materiálu, tak počítačové simulace ukazují, že ten tmavý pruh je spíše prázdná dráha vytažená gravitací tohoto malého Saturnova měsíce. Ty částice nesledují Promethea, jelikož pluje stranou...

APOD Prometheus tvoří proudy v Saturnových prstencích

Kdo způsobil ty podivné tmavé pruhy v Saturnových prstencích? Prometheus. Přesněji, orbitální tanec se Saturnovým měsícem Prometheus stále vytváří v Saturnovu prstenci F neobvyklé světlé a tmavé proudy. Prometheus nyní Saturn obíhá přímo uvnitř tenkého prstence F, ale každých 15 hodin...

APOD Prometheus Remastered

Jak opravdu vypadá Saturnův pastýřský měsíc Prometheus? Surové snímky z lednového průletu kosmické sondy Cassini kolem tohoto maličkého měsíčku ukázaly na zrnitých obrazech vzrušující podrobnosti, ale nyní tým Cassini tyto snímky digitálně vyčistil a tak se ukázalo více podrobností....

APOD Cassini: Pastýřský měsíc Prometheus

Kosmická sonda Cassini podrobně zobrazila další Saturnův měsíc. Sonda Cassini, která obíhá Saturn od roku 2004, se minulý týden zblízka podívala na Saturnův měsíček Prometheus. Nahoře je vidět nezpracovaný snímek Promethea ze vzdálenosti 36 000 kilometrů, jeho 100 km dlouhý povrch vykazuje...

APOD Prometheus vytváří proudy v prstencích Saturnu

Co způsobuje ty podivné tmavé čáry v prstencích Saturnu? Prometheus. Specificky, orbitální tanec Saturnova měsíce Prometheus, který udržuje neobvyklé světlé a tmavé proudy v Saturnovu prstenci F. Prometheus nyní obíhá uvnitř tenkého prstence F, ale zhruba každých 15 hodin proniká do jeho...

APOD Prometeus a Saturnovy prstence

Prometeus byl v řecké mytologii znám tím, že bohům ukradl oheň. Příběh mnohem modernějšího Prometea se ironicky může stát známým také pro krádež, ale tentokrát pro krádež ledových částic ze Saturnových prstenců. Tento záhadně vyhlížející snímek z kosmické sondy Cassini ukazuje 100 kilometrů...

APOD Io: Erupce z Promethea

Na tomto barevném kompozitním snímku z Galilea jsou na jupiterově vulkanickém měsíci Io vidět dvě erupce síry. Nalevo, za okrajem Io stoupá do výše asi 86 mil nad povrch vulkanické kaldery známé jako Pillan Patera nová modravá erupce. Ve středu snímku, poblíž čáry oddělující den a noc je...

APOD Prometheus a prstenec F

V řecké mytologii byl Prometheus titán známý tím, že přinesl na horu Olymp oheň. V moderní době je tak ale také pojmenovaný malý Saturnův měsíc, který obíhá uvnitř Saturnova prstence F. Tento maličký měsíček tvaru brambory složitě vzájemně působí na ledové částice prstence, takže se podél...

APOD Kouřová vlečka Prometheus na Io

Co se to děje na Jupiterovu měsíci Io? Na tomto barevném kompozitním obrázku z kosmické sondy Galileo, která byla družicí Jupiteru od roku 1995 do 2003, jsou na Jupiterovu vulkanickém měsíci Io vidět dvě erupce síry. Na obrázku nahoře se nad okraj Io zvedá modravá vlečka sopečných zplodin...

APOD Prometheus stoupá Saturnovým prstencem F

Co je to ten temný pruh pod Prometheem? Ačkoliv to může vypadat jako stín nebo stopa vytvořená vymetením materiálu, tak počítačové simulace ukazují, že ten tmavý pruh je spíše prázdná dráha vytažená gravitací tohoto malého Saturnova měsíce. Ty částice nesledují Promethea, jelikož pluje stranou...

APOD Prometheus tvoří proudy v Saturnových prstencích

Kdo způsobil ty podivné tmavé pruhy v Saturnových prstencích? Prometheus. Přesněji, orbitální tanec se Saturnovým měsícem Prometheus stále vytváří v Saturnovu prstenci F neobvyklé světlé a tmavé proudy. Prometheus nyní Saturn obíhá přímo uvnitř tenkého prstence F, ale každých 15 hodin...

APOD Prometheus Remastered

Jak opravdu vypadá Saturnův pastýřský měsíc Prometheus? Surové snímky z lednového průletu kosmické sondy Cassini kolem tohoto maličkého měsíčku ukázaly na zrnitých obrazech vzrušující podrobnosti, ale nyní tým Cassini tyto snímky digitálně vyčistil a tak se ukázalo více podrobností....

APOD Cassini: Pastýřský měsíc Prometheus

Kosmická sonda Cassini podrobně zobrazila další Saturnův měsíc. Sonda Cassini, která obíhá Saturn od roku 2004, se minulý týden zblízka podívala na Saturnův měsíček Prometheus. Nahoře je vidět nezpracovaný snímek Promethea ze vzdálenosti 36 000 kilometrů, jeho 100 km dlouhý povrch vykazuje...

APOD Prometheus vytváří proudy v prstencích Saturnu

Co způsobuje ty podivné tmavé čáry v prstencích Saturnu? Prometheus. Specificky, orbitální tanec Saturnova měsíce Prometheus, který udržuje neobvyklé světlé a tmavé proudy v Saturnovu prstenci F. Prometheus nyní obíhá uvnitř tenkého prstence F, ale zhruba každých 15 hodin proniká do jeho...

APOD Prometeus a Saturnovy prstence

Prometeus byl v řecké mytologii znám tím, že bohům ukradl oheň. Příběh mnohem modernějšího Prometea se ironicky může stát známým také pro krádež, ale tentokrát pro krádež ledových částic ze Saturnových prstenců. Tento záhadně vyhlížející snímek z kosmické sondy Cassini ukazuje 100 kilometrů...

APOD Io: Erupce z Promethea

Na tomto barevném kompozitním snímku z Galilea jsou na jupiterově vulkanickém měsíci Io vidět dvě erupce síry. Nalevo, za okrajem Io stoupá do výše asi 86 mil nad povrch vulkanické kaldery známé jako Pillan Patera nová modravá erupce. Ve středu snímku, poblíž čáry oddělující den a noc je...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »