V řecké mytologii byl Prometheus titán známý tím, že přinesl na horu Olymp oheň. V moderní době je tak ale také pojmenovaný malý Saturnův měsíc, který obíhá uvnitř Saturnova prstence F. Tento maličký měsíček tvaru brambory složitě vzájemně působí na ledové částice prstence, takže se podél...
Co se to děje na Jupiterovu měsíci Io? Na tomto barevném kompozitním obrázku z kosmické sondy Galileo, která byla družicí Jupiteru od roku 1995 do 2003, jsou na Jupiterovu vulkanickém měsíci Io vidět dvě erupce síry. Na obrázku nahoře se nad okraj Io zvedá modravá vlečka sopečných zplodin...
Co je to ten temný pruh pod Prometheem? Ačkoliv to může vypadat jako stín nebo stopa vytvořená vymetením materiálu, tak počítačové simulace ukazují, že ten tmavý pruh je spíše prázdná dráha vytažená gravitací tohoto malého Saturnova měsíce. Ty částice nesledují Promethea, jelikož pluje stranou...
Kdo způsobil ty podivné tmavé pruhy v Saturnových prstencích? Prometheus. Přesněji, orbitální tanec se Saturnovým měsícem Prometheus stále vytváří v Saturnovu prstenci F neobvyklé světlé a tmavé proudy. Prometheus nyní Saturn obíhá přímo uvnitř tenkého prstence F, ale každých 15 hodin...
Jak opravdu vypadá Saturnův pastýřský měsíc Prometheus? Surové snímky z lednového průletu kosmické sondy Cassini kolem tohoto maličkého měsíčku ukázaly na zrnitých obrazech vzrušující podrobnosti, ale nyní tým Cassini tyto snímky digitálně vyčistil a tak se ukázalo více podrobností....
Kosmická sonda Cassini podrobně zobrazila další Saturnův měsíc. Sonda Cassini, která obíhá Saturn od roku 2004, se minulý týden zblízka podívala na Saturnův měsíček Prometheus. Nahoře je vidět nezpracovaný snímek Promethea ze vzdálenosti 36 000 kilometrů, jeho 100 km dlouhý povrch vykazuje...
Co způsobuje ty podivné tmavé čáry v prstencích Saturnu? Prometheus. Specificky, orbitální tanec Saturnova měsíce Prometheus, který udržuje neobvyklé světlé a tmavé proudy v Saturnovu prstenci F. Prometheus nyní obíhá uvnitř tenkého prstence F, ale zhruba každých 15 hodin proniká do jeho...
Prometeus byl v řecké mytologii znám tím, že bohům ukradl oheň. Příběh mnohem modernějšího Prometea se ironicky může stát známým také pro krádež, ale tentokrát pro krádež ledových částic ze Saturnových prstenců. Tento záhadně vyhlížející snímek z kosmické sondy Cassini ukazuje 100 kilometrů...
Na tomto barevném kompozitním snímku z Galilea jsou na jupiterově vulkanickém měsíci Io vidět dvě erupce síry. Nalevo, za okrajem Io stoupá do výše asi 86 mil nad povrch vulkanické kaldery známé jako Pillan Patera nová modravá erupce. Ve středu snímku, poblíž čáry oddělující den a noc je...
V řecké mytologii byl Prometheus titán známý tím, že přinesl na horu Olymp oheň. V moderní době je tak ale také pojmenovaný malý Saturnův měsíc, který obíhá uvnitř Saturnova prstence F. Tento maličký měsíček tvaru brambory složitě vzájemně působí na ledové částice prstence, takže se podél...
Co se to děje na Jupiterovu měsíci Io? Na tomto barevném kompozitním obrázku z kosmické sondy Galileo, která byla družicí Jupiteru od roku 1995 do 2003, jsou na Jupiterovu vulkanickém měsíci Io vidět dvě erupce síry. Na obrázku nahoře se nad okraj Io zvedá modravá vlečka sopečných zplodin...
Co je to ten temný pruh pod Prometheem? Ačkoliv to může vypadat jako stín nebo stopa vytvořená vymetením materiálu, tak počítačové simulace ukazují, že ten tmavý pruh je spíše prázdná dráha vytažená gravitací tohoto malého Saturnova měsíce. Ty částice nesledují Promethea, jelikož pluje stranou...
Kdo způsobil ty podivné tmavé pruhy v Saturnových prstencích? Prometheus. Přesněji, orbitální tanec se Saturnovým měsícem Prometheus stále vytváří v Saturnovu prstenci F neobvyklé světlé a tmavé proudy. Prometheus nyní Saturn obíhá přímo uvnitř tenkého prstence F, ale každých 15 hodin...
Jak opravdu vypadá Saturnův pastýřský měsíc Prometheus? Surové snímky z lednového průletu kosmické sondy Cassini kolem tohoto maličkého měsíčku ukázaly na zrnitých obrazech vzrušující podrobnosti, ale nyní tým Cassini tyto snímky digitálně vyčistil a tak se ukázalo více podrobností....
Kosmická sonda Cassini podrobně zobrazila další Saturnův měsíc. Sonda Cassini, která obíhá Saturn od roku 2004, se minulý týden zblízka podívala na Saturnův měsíček Prometheus. Nahoře je vidět nezpracovaný snímek Promethea ze vzdálenosti 36 000 kilometrů, jeho 100 km dlouhý povrch vykazuje...
Co způsobuje ty podivné tmavé čáry v prstencích Saturnu? Prometheus. Specificky, orbitální tanec Saturnova měsíce Prometheus, který udržuje neobvyklé světlé a tmavé proudy v Saturnovu prstenci F. Prometheus nyní obíhá uvnitř tenkého prstence F, ale zhruba každých 15 hodin proniká do jeho...
Prometeus byl v řecké mytologii znám tím, že bohům ukradl oheň. Příběh mnohem modernějšího Prometea se ironicky může stát známým také pro krádež, ale tentokrát pro krádež ledových částic ze Saturnových prstenců. Tento záhadně vyhlížející snímek z kosmické sondy Cassini ukazuje 100 kilometrů...
Na tomto barevném kompozitním snímku z Galilea jsou na jupiterově vulkanickém měsíci Io vidět dvě erupce síry. Nalevo, za okrajem Io stoupá do výše asi 86 mil nad povrch vulkanické kaldery známé jako Pillan Patera nová modravá erupce. Ve středu snímku, poblíž čáry oddělující den a noc je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
