Podstata tmavej hmoty, ktorá podľa súčasných poznatkov tvorí až 80% vesmíru, zostáva stále zahalená v tajomstvách. Nedostatok experimentálnych dôkazov, ktoré by boli nám umožnili stotožniť ju nejakou elementárnou časticou predpovedanou teoretikmi, podobne ako tomu bolo v nedávnom objave...
Hubbleova konstanta – míra rozpínání vesmíru – je jednou z fundamentálních veličin popisujících náš vesmír. Skupina astronomů v rámci spolupráce programu H0LiCOW, jejímž vedoucím je Sherry Suyu, profesorka na Technical University Mnichov (TUM) a Max Planck Institute for Astrophysics...
Co se to děje poblíž středu této kupy galaxií? Na první pohled se zdá, že je zde několik podivně protažených galaxií a přinejmenším pět jasných kvasarů. Ve skutečnosti celá kupa galaxií působí jako obrovská gravitační čočka, která bortí a násobí obrazy jasných objektů, které se vyskytují ve...
Co kdybyste mohli vidět gama paprsky? Pokud byste je mohli vidět, tak byste uviděli oblohu vyplněnou třpytivou vysokoenergetickou září z nejexotičtějších a nejtajemnějších objektů ve Vesmíru. Oběžná observatoř NASA Compton vytvořila v ranných létech 1990 tento první pohled celé oblohy v...
Žijeme v pralese. Napříč celým vesmírem jsou "stromy" vodíku, jež absorbuje světlo vzdálených objektů. Tato plynová mračna zanechávají ve spektrech vzdálených quasarů absorpční čáry, jimž se dohromady říká prales Lyman-alfa. Světlo vzdálených kvasarů se jeví být absorbováno mnohem více mraky...
Mapa oblohy jako tato by zajímala astronomy, kteří studují mikročočky. U zobrazování mikročočkami může gravitace okolních hvězd působit k zesílení světla objektů v pozadí jako jsou vzdálené hvězdy nebo kvasary. Toto zesílení není nikde větší než podél kaustických křivek gravitačních...
Čím dále do vesmíru, tím je obtížnější vidět zpříma. Důvodem je, že vzdálené galaxie působí jako gravitační čočky ohýbající světlo které prochází kolem nich. Toto ohýbání způsobuje distorzi zdrojů v pozadí a v některých případech vytváří mnohonásobné obrazy. Na snímcích nahoře jsou kandidáti...
Podstata tmavej hmoty, ktorá podľa súčasných poznatkov tvorí až 80% vesmíru, zostáva stále zahalená v tajomstvách. Nedostatok experimentálnych dôkazov, ktoré by boli nám umožnili stotožniť ju nejakou elementárnou časticou predpovedanou teoretikmi, podobne ako tomu bolo v nedávnom objave...
Hubbleova konstanta – míra rozpínání vesmíru – je jednou z fundamentálních veličin popisujících náš vesmír. Skupina astronomů v rámci spolupráce programu H0LiCOW, jejímž vedoucím je Sherry Suyu, profesorka na Technical University Mnichov (TUM) a Max Planck Institute for Astrophysics...
Co se to děje poblíž středu této kupy galaxií? Na první pohled se zdá, že je zde několik podivně protažených galaxií a přinejmenším pět jasných kvasarů. Ve skutečnosti celá kupa galaxií působí jako obrovská gravitační čočka, která bortí a násobí obrazy jasných objektů, které se vyskytují ve...
Co kdybyste mohli vidět gama paprsky? Pokud byste je mohli vidět, tak byste uviděli oblohu vyplněnou třpytivou vysokoenergetickou září z nejexotičtějších a nejtajemnějších objektů ve Vesmíru. Oběžná observatoř NASA Compton vytvořila v ranných létech 1990 tento první pohled celé oblohy v...
Žijeme v pralese. Napříč celým vesmírem jsou "stromy" vodíku, jež absorbuje světlo vzdálených objektů. Tato plynová mračna zanechávají ve spektrech vzdálených quasarů absorpční čáry, jimž se dohromady říká prales Lyman-alfa. Světlo vzdálených kvasarů se jeví být absorbováno mnohem více mraky...
Mapa oblohy jako tato by zajímala astronomy, kteří studují mikročočky. U zobrazování mikročočkami může gravitace okolních hvězd působit k zesílení světla objektů v pozadí jako jsou vzdálené hvězdy nebo kvasary. Toto zesílení není nikde větší než podél kaustických křivek gravitačních...
Čím dále do vesmíru, tím je obtížnější vidět zpříma. Důvodem je, že vzdálené galaxie působí jako gravitační čočky ohýbající světlo které prochází kolem nich. Toto ohýbání způsobuje distorzi zdrojů v pozadí a v některých případech vytváří mnohonásobné obrazy. Na snímcích nahoře jsou kandidáti...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
