Kvazary jsou bez nadsázky nejnebezpečnějšími objekty ve vesmíru. Skrývá se za nimi obrovská černá díra vážící bezmála milióny sluncí, která se dále krmí. Některé dosahují hmotností celých galaxií. Toto monstrum se překrmuje tempem, že nestíhá všechen požíraný materiál zpracovat, a tak ho díky své...
Stejně jako se život člověka dá rozdělit do různých životních období, ukazuje se, že historie vesmíru má svůj vývoj také. Obdobím velkých změn je puberta, kdy se život obrátí takřka vzhůru nohama. Při přepočtu délky života člověka na stáří vesmíru došlo ve stejném období vesmírné “puberty” také k...
Podstata tmavej hmoty, ktorá podľa súčasných poznatkov tvorí až 80% vesmíru, zostáva stále zahalená v tajomstvách. Nedostatok experimentálnych dôkazov, ktoré by boli nám umožnili stotožniť ju nejakou elementárnou časticou predpovedanou teoretikmi, podobne ako tomu bolo v nedávnom objave...
Hubbleova konstanta – míra rozpínání vesmíru – je jednou z fundamentálních veličin popisujících náš vesmír. Skupina astronomů v rámci spolupráce programu H0LiCOW, jejímž vedoucím je Sherry Suyu, profesorka na Technical University Mnichov (TUM) a Max Planck Institute for Astrophysics...
Co se to děje poblíž středu této kupy galaxií? Na první pohled se zdá, že je zde několik podivně protažených galaxií a přinejmenším pět jasných kvasarů. Ve skutečnosti celá kupa galaxií působí jako obrovská gravitační čočka, která bortí a násobí obrazy jasných objektů, které se vyskytují ve...
Co kdybyste mohli vidět gama paprsky? Pokud byste je mohli vidět, tak byste uviděli oblohu vyplněnou třpytivou vysokoenergetickou září z nejexotičtějších a nejtajemnějších objektů ve Vesmíru. Oběžná observatoř NASA Compton vytvořila v ranných létech 1990 tento první pohled celé oblohy v...
Žijeme v pralese. Napříč celým vesmírem jsou "stromy" vodíku, jež absorbuje světlo vzdálených objektů. Tato plynová mračna zanechávají ve spektrech vzdálených quasarů absorpční čáry, jimž se dohromady říká prales Lyman-alfa. Světlo vzdálených kvasarů se jeví být absorbováno mnohem více mraky...
Mapa oblohy jako tato by zajímala astronomy, kteří studují mikročočky. U zobrazování mikročočkami může gravitace okolních hvězd působit k zesílení světla objektů v pozadí jako jsou vzdálené hvězdy nebo kvasary. Toto zesílení není nikde větší než podél kaustických křivek gravitačních...
Čím dále do vesmíru, tím je obtížnější vidět zpříma. Důvodem je, že vzdálené galaxie působí jako gravitační čočky ohýbající světlo které prochází kolem nich. Toto ohýbání způsobuje distorzi zdrojů v pozadí a v některých případech vytváří mnohonásobné obrazy. Na snímcích nahoře jsou kandidáti...
Kvazary jsou bez nadsázky nejnebezpečnějšími objekty ve vesmíru. Skrývá se za nimi obrovská černá díra vážící bezmála milióny sluncí, která se dále krmí. Některé dosahují hmotností celých galaxií. Toto monstrum se překrmuje tempem, že nestíhá všechen požíraný materiál zpracovat, a tak ho díky své...
Stejně jako se život člověka dá rozdělit do různých životních období, ukazuje se, že historie vesmíru má svůj vývoj také. Obdobím velkých změn je puberta, kdy se život obrátí takřka vzhůru nohama. Při přepočtu délky života člověka na stáří vesmíru došlo ve stejném období vesmírné “puberty” také k...
Podstata tmavej hmoty, ktorá podľa súčasných poznatkov tvorí až 80% vesmíru, zostáva stále zahalená v tajomstvách. Nedostatok experimentálnych dôkazov, ktoré by boli nám umožnili stotožniť ju nejakou elementárnou časticou predpovedanou teoretikmi, podobne ako tomu bolo v nedávnom objave...
Hubbleova konstanta – míra rozpínání vesmíru – je jednou z fundamentálních veličin popisujících náš vesmír. Skupina astronomů v rámci spolupráce programu H0LiCOW, jejímž vedoucím je Sherry Suyu, profesorka na Technical University Mnichov (TUM) a Max Planck Institute for Astrophysics...
Co se to děje poblíž středu této kupy galaxií? Na první pohled se zdá, že je zde několik podivně protažených galaxií a přinejmenším pět jasných kvasarů. Ve skutečnosti celá kupa galaxií působí jako obrovská gravitační čočka, která bortí a násobí obrazy jasných objektů, které se vyskytují ve...
Co kdybyste mohli vidět gama paprsky? Pokud byste je mohli vidět, tak byste uviděli oblohu vyplněnou třpytivou vysokoenergetickou září z nejexotičtějších a nejtajemnějších objektů ve Vesmíru. Oběžná observatoř NASA Compton vytvořila v ranných létech 1990 tento první pohled celé oblohy v...
Žijeme v pralese. Napříč celým vesmírem jsou "stromy" vodíku, jež absorbuje světlo vzdálených objektů. Tato plynová mračna zanechávají ve spektrech vzdálených quasarů absorpční čáry, jimž se dohromady říká prales Lyman-alfa. Světlo vzdálených kvasarů se jeví být absorbováno mnohem více mraky...
Mapa oblohy jako tato by zajímala astronomy, kteří studují mikročočky. U zobrazování mikročočkami může gravitace okolních hvězd působit k zesílení světla objektů v pozadí jako jsou vzdálené hvězdy nebo kvasary. Toto zesílení není nikde větší než podél kaustických křivek gravitačních...
Čím dále do vesmíru, tím je obtížnější vidět zpříma. Důvodem je, že vzdálené galaxie působí jako gravitační čočky ohýbající světlo které prochází kolem nich. Toto ohýbání způsobuje distorzi zdrojů v pozadí a v některých případech vytváří mnohonásobné obrazy. Na snímcích nahoře jsou kandidáti...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur. Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské
Východ Marsu a Jupiteru nad Svatým kopečkem v Mikulově.
