Podstata tmavej hmoty, ktorá podľa súčasných poznatkov tvorí až 80% vesmíru, zostáva stále zahalená v tajomstvách. Nedostatok experimentálnych dôkazov, ktoré by boli nám umožnili stotožniť ju nejakou elementárnou časticou predpovedanou teoretikmi, podobne ako tomu bolo v nedávnom objave...
Hubbleova konstanta – míra rozpínání vesmíru – je jednou z fundamentálních veličin popisujících náš vesmír. Skupina astronomů v rámci spolupráce programu H0LiCOW, jejímž vedoucím je Sherry Suyu, profesorka na Technical University Mnichov (TUM) a Max Planck Institute for Astrophysics...
Co se to děje poblíž středu této kupy galaxií? Na první pohled se zdá, že je zde několik podivně protažených galaxií a přinejmenším pět jasných kvasarů. Ve skutečnosti celá kupa galaxií působí jako obrovská gravitační čočka, která bortí a násobí obrazy jasných objektů, které se vyskytují ve...
Co kdybyste mohli vidět gama paprsky? Pokud byste je mohli vidět, tak byste uviděli oblohu vyplněnou třpytivou vysokoenergetickou září z nejexotičtějších a nejtajemnějších objektů ve Vesmíru. Oběžná observatoř NASA Compton vytvořila v ranných létech 1990 tento první pohled celé oblohy v...
Žijeme v pralese. Napříč celým vesmírem jsou "stromy" vodíku, jež absorbuje světlo vzdálených objektů. Tato plynová mračna zanechávají ve spektrech vzdálených quasarů absorpční čáry, jimž se dohromady říká prales Lyman-alfa. Světlo vzdálených kvasarů se jeví být absorbováno mnohem více mraky...
Mapa oblohy jako tato by zajímala astronomy, kteří studují mikročočky. U zobrazování mikročočkami může gravitace okolních hvězd působit k zesílení světla objektů v pozadí jako jsou vzdálené hvězdy nebo kvasary. Toto zesílení není nikde větší než podél kaustických křivek gravitačních...
Čím dále do vesmíru, tím je obtížnější vidět zpříma. Důvodem je, že vzdálené galaxie působí jako gravitační čočky ohýbající světlo které prochází kolem nich. Toto ohýbání způsobuje distorzi zdrojů v pozadí a v některých případech vytváří mnohonásobné obrazy. Na snímcích nahoře jsou kandidáti...
Podstata tmavej hmoty, ktorá podľa súčasných poznatkov tvorí až 80% vesmíru, zostáva stále zahalená v tajomstvách. Nedostatok experimentálnych dôkazov, ktoré by boli nám umožnili stotožniť ju nejakou elementárnou časticou predpovedanou teoretikmi, podobne ako tomu bolo v nedávnom objave...
Hubbleova konstanta – míra rozpínání vesmíru – je jednou z fundamentálních veličin popisujících náš vesmír. Skupina astronomů v rámci spolupráce programu H0LiCOW, jejímž vedoucím je Sherry Suyu, profesorka na Technical University Mnichov (TUM) a Max Planck Institute for Astrophysics...
Co se to děje poblíž středu této kupy galaxií? Na první pohled se zdá, že je zde několik podivně protažených galaxií a přinejmenším pět jasných kvasarů. Ve skutečnosti celá kupa galaxií působí jako obrovská gravitační čočka, která bortí a násobí obrazy jasných objektů, které se vyskytují ve...
Co kdybyste mohli vidět gama paprsky? Pokud byste je mohli vidět, tak byste uviděli oblohu vyplněnou třpytivou vysokoenergetickou září z nejexotičtějších a nejtajemnějších objektů ve Vesmíru. Oběžná observatoř NASA Compton vytvořila v ranných létech 1990 tento první pohled celé oblohy v...
Žijeme v pralese. Napříč celým vesmírem jsou "stromy" vodíku, jež absorbuje světlo vzdálených objektů. Tato plynová mračna zanechávají ve spektrech vzdálených quasarů absorpční čáry, jimž se dohromady říká prales Lyman-alfa. Světlo vzdálených kvasarů se jeví být absorbováno mnohem více mraky...
Mapa oblohy jako tato by zajímala astronomy, kteří studují mikročočky. U zobrazování mikročočkami může gravitace okolních hvězd působit k zesílení světla objektů v pozadí jako jsou vzdálené hvězdy nebo kvasary. Toto zesílení není nikde větší než podél kaustických křivek gravitačních...
Čím dále do vesmíru, tím je obtížnější vidět zpříma. Důvodem je, že vzdálené galaxie působí jako gravitační čočky ohýbající světlo které prochází kolem nich. Toto ohýbání způsobuje distorzi zdrojů v pozadí a v některých případech vytváří mnohonásobné obrazy. Na snímcích nahoře jsou kandidáti...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Východ měsíce a Plejády nad Kočičí skálou u Mikulova.
