Podstata tmavej hmoty, ktorá podľa súčasných poznatkov tvorí až 80% vesmíru, zostáva stále zahalená v tajomstvách. Nedostatok experimentálnych dôkazov, ktoré by boli nám umožnili stotožniť ju nejakou elementárnou časticou predpovedanou teoretikmi, podobne ako tomu bolo v nedávnom objave...
Hubbleova konstanta – míra rozpínání vesmíru – je jednou z fundamentálních veličin popisujících náš vesmír. Skupina astronomů v rámci spolupráce programu H0LiCOW, jejímž vedoucím je Sherry Suyu, profesorka na Technical University Mnichov (TUM) a Max Planck Institute for Astrophysics...
Co se to děje poblíž středu této kupy galaxií? Na první pohled se zdá, že je zde několik podivně protažených galaxií a přinejmenším pět jasných kvasarů. Ve skutečnosti celá kupa galaxií působí jako obrovská gravitační čočka, která bortí a násobí obrazy jasných objektů, které se vyskytují ve...
Co kdybyste mohli vidět gama paprsky? Pokud byste je mohli vidět, tak byste uviděli oblohu vyplněnou třpytivou vysokoenergetickou září z nejexotičtějších a nejtajemnějších objektů ve Vesmíru. Oběžná observatoř NASA Compton vytvořila v ranných létech 1990 tento první pohled celé oblohy v...
Žijeme v pralese. Napříč celým vesmírem jsou "stromy" vodíku, jež absorbuje světlo vzdálených objektů. Tato plynová mračna zanechávají ve spektrech vzdálených quasarů absorpční čáry, jimž se dohromady říká prales Lyman-alfa. Světlo vzdálených kvasarů se jeví být absorbováno mnohem více mraky...
Mapa oblohy jako tato by zajímala astronomy, kteří studují mikročočky. U zobrazování mikročočkami může gravitace okolních hvězd působit k zesílení světla objektů v pozadí jako jsou vzdálené hvězdy nebo kvasary. Toto zesílení není nikde větší než podél kaustických křivek gravitačních...
Čím dále do vesmíru, tím je obtížnější vidět zpříma. Důvodem je, že vzdálené galaxie působí jako gravitační čočky ohýbající světlo které prochází kolem nich. Toto ohýbání způsobuje distorzi zdrojů v pozadí a v některých případech vytváří mnohonásobné obrazy. Na snímcích nahoře jsou kandidáti...
Podstata tmavej hmoty, ktorá podľa súčasných poznatkov tvorí až 80% vesmíru, zostáva stále zahalená v tajomstvách. Nedostatok experimentálnych dôkazov, ktoré by boli nám umožnili stotožniť ju nejakou elementárnou časticou predpovedanou teoretikmi, podobne ako tomu bolo v nedávnom objave...
Hubbleova konstanta – míra rozpínání vesmíru – je jednou z fundamentálních veličin popisujících náš vesmír. Skupina astronomů v rámci spolupráce programu H0LiCOW, jejímž vedoucím je Sherry Suyu, profesorka na Technical University Mnichov (TUM) a Max Planck Institute for Astrophysics...
Co se to děje poblíž středu této kupy galaxií? Na první pohled se zdá, že je zde několik podivně protažených galaxií a přinejmenším pět jasných kvasarů. Ve skutečnosti celá kupa galaxií působí jako obrovská gravitační čočka, která bortí a násobí obrazy jasných objektů, které se vyskytují ve...
Co kdybyste mohli vidět gama paprsky? Pokud byste je mohli vidět, tak byste uviděli oblohu vyplněnou třpytivou vysokoenergetickou září z nejexotičtějších a nejtajemnějších objektů ve Vesmíru. Oběžná observatoř NASA Compton vytvořila v ranných létech 1990 tento první pohled celé oblohy v...
Žijeme v pralese. Napříč celým vesmírem jsou "stromy" vodíku, jež absorbuje světlo vzdálených objektů. Tato plynová mračna zanechávají ve spektrech vzdálených quasarů absorpční čáry, jimž se dohromady říká prales Lyman-alfa. Světlo vzdálených kvasarů se jeví být absorbováno mnohem více mraky...
Mapa oblohy jako tato by zajímala astronomy, kteří studují mikročočky. U zobrazování mikročočkami může gravitace okolních hvězd působit k zesílení světla objektů v pozadí jako jsou vzdálené hvězdy nebo kvasary. Toto zesílení není nikde větší než podél kaustických křivek gravitačních...
Čím dále do vesmíru, tím je obtížnější vidět zpříma. Důvodem je, že vzdálené galaxie působí jako gravitační čočky ohýbající světlo které prochází kolem nich. Toto ohýbání způsobuje distorzi zdrojů v pozadí a v některých případech vytváří mnohonásobné obrazy. Na snímcích nahoře jsou kandidáti...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.
