Čím jsou způsobovány tyto vzory v Saturnových prstencích? Kosmická sonda Cassini, která brzy zakončí své třináctileté obíhání kolem Saturnu, odeslala další nádherný snímek rozsáhlého systému Saturnových prstenců s dosud nevídanými podrobnostmi. Fyzikálním příčinám některých struktur v...
Co se vidět v této zvláštní poloze měsíce a planety? Zaprvé a především zde kosmická sonda Cassini z oběžné dráhy kolem obří planety zachytila měsíc Dione. Jasný, krátery posetý měsíc samotný měří asi 1100 km a vlevo dole je vidět velký kráter Evander s mnoha prstenci. Jelikož Saturnovy...
Jak tenké jsou Saturnovy prstence? Měření jasnosti z různých úhlů ukazují, že Saturnovy prstence jsou asi jeden kilometr tlusté, což je v relativních proporcích činí mnohem tenčí, než je žiletka. Tato tenkost se někdy při pořizování snímků poblíž roviny prstenců projevuje...
Jak by vypadaly Saturnovy prstence, pokud by rovina prstenců mířila přímo na Slunce? Tato situace nastala dříve v tomto měsíci, když na Saturnu nastala rovnodennost. Jelikož ze Saturnu se Země nachází skoro ve stejném směru jako Slunce, tak se ze Země zdá, že prstence zmizely. Z kosmické...
Co způsobuje záhadné paprsky v prstencích Saturnu? Na snímku nahoře jsou vidět jako duchovité paprsky, poprvé objevené kosmickou sondou Voyager, která kolem Saturnu prolétla počátkem desetiletí 1980. Jejich existence se nečekala. Je zvláštní, že paprsky byly častěji pozorovány, když...
Kdy dokáže robot tvořit umění? Přinejmenším, když prolétá kolem prstenců Saturna. Jak kosmická sonda Cassini, která obíhá kolem Saturna překročila vně slavných fotogenických prstenců rovinu rozsáhlé planety, tak se prstence zobrazily zvenku, téměř zboku a ve stínu Saturna. Mezi...
Vzhledem k tomu, že je saturnova osa skloněná k jeho oběžné dráze kolem Slunce, tak Saturn má roční období, podobné těm na planetě Zemi, ale saturnovy roční období trvají přes sedm let. Takže jaké je nyní na Saturnu roční období? Sklon saturnových prstenců, které obíhají kolem rovníku,...
Čím jsou způsobovány tyto vzory v Saturnových prstencích? Kosmická sonda Cassini, která brzy zakončí své třináctileté obíhání kolem Saturnu, odeslala další nádherný snímek rozsáhlého systému Saturnových prstenců s dosud nevídanými podrobnostmi. Fyzikálním příčinám některých struktur v...
Co se vidět v této zvláštní poloze měsíce a planety? Zaprvé a především zde kosmická sonda Cassini z oběžné dráhy kolem obří planety zachytila měsíc Dione. Jasný, krátery posetý měsíc samotný měří asi 1100 km a vlevo dole je vidět velký kráter Evander s mnoha prstenci. Jelikož Saturnovy...
Jak tenké jsou Saturnovy prstence? Měření jasnosti z různých úhlů ukazují, že Saturnovy prstence jsou asi jeden kilometr tlusté, což je v relativních proporcích činí mnohem tenčí, než je žiletka. Tato tenkost se někdy při pořizování snímků poblíž roviny prstenců projevuje...
Jak by vypadaly Saturnovy prstence, pokud by rovina prstenců mířila přímo na Slunce? Tato situace nastala dříve v tomto měsíci, když na Saturnu nastala rovnodennost. Jelikož ze Saturnu se Země nachází skoro ve stejném směru jako Slunce, tak se ze Země zdá, že prstence zmizely. Z kosmické...
Co způsobuje záhadné paprsky v prstencích Saturnu? Na snímku nahoře jsou vidět jako duchovité paprsky, poprvé objevené kosmickou sondou Voyager, která kolem Saturnu prolétla počátkem desetiletí 1980. Jejich existence se nečekala. Je zvláštní, že paprsky byly častěji pozorovány, když...
Kdy dokáže robot tvořit umění? Přinejmenším, když prolétá kolem prstenců Saturna. Jak kosmická sonda Cassini, která obíhá kolem Saturna překročila vně slavných fotogenických prstenců rovinu rozsáhlé planety, tak se prstence zobrazily zvenku, téměř zboku a ve stínu Saturna. Mezi...
Vzhledem k tomu, že je saturnova osa skloněná k jeho oběžné dráze kolem Slunce, tak Saturn má roční období, podobné těm na planetě Zemi, ale saturnovy roční období trvají přes sedm let. Takže jaké je nyní na Saturnu roční období? Sklon saturnových prstenců, které obíhají kolem rovníku,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
