Podívejte se na náš rozhovor s astronautem Chrisem Hadfieldem, který se proslavil zejména hudebním číslem na palubě ISS. Jeho úspěchy ale zdaleka u hudebních výstupů nekončí. Hadfield během svých tří letů navštívil stanici Mir, podnikl dva výstupy do volného prostoru, velel pohotovostní...
Motory burácí a velká raketa dává sbohem této malé planetě. Tou malou planetou je pochopitelně ve skutečnosti Země a ta velká raketa je Sojuz-FG. Raketa odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu 6. června a vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz MS-09. Na palubě byli...
Rychlejší než střela, silnější než lokomotiva a mohla by najednou překročit i vysokou budovu, to je raketa Sojuz na startovací rampě kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu 14. listopadu. Za ní vychází superúplněk, ale tento listopadový úplněk není slavný ani kvůli rychlosti, síle nebo mrštnosti, to...
Tato kosmická loď přistála na planetě Zemi 11. září (UT) v odlehlé oblasti u města Džezkazgan v Kazachstánu s rozvinutým padákem a zapálenými retro raketami. V siluetě proti záři raket je vidět kosmická loď Sojuz TMA-08M. Její posádku tvořili členové Expedice 36, velitel Pavel...
Pohled z oken Mezinárodní kosmické stanice bere dech. Je možné vidět širou a barvitou Zemi, temnou oblohu a příležitostně také ke stanici vyslanou kosmickou loď. Počátkem minulého měsíce bylo možné uvidět kosmickou loď Sojuz TMA-12, která přivezla nejen zásoby, ale také tři nově...
Pohled z okna Mezinárodní kosmické stanice bere dech. K takovým pohledům patří rozsáhlá, pestrá Země, tmavá černá obloha a občasná kosmická loď při návštěvě kosmické stanice. Minulý rok byla 20. září vidět kosmická loď Sojuz TMA-9, která přivážela nejen zásoby, ale také tři nové...
K letu do vesmíru je třeba velké rakety. Taková velká ruská raketa v dubnu 2003 vynesla k Mezinárodní kosmické stanici dva kosmonauty, kteří tvořili posádku Expedice 7. Raketa je zde vidět při vyvážení na kosmodromu Baikonur, bílá špička na raketě je ve skutečnosti Sojuz...
Byl čas jít domů. Během osmi dnů na palubě Mezinárodní kosmické stanice (International Space Station - ISS), jenž obíhá Zemi, letový inženýr Evropské kosmické agentury ESA Claudie Haigner, ruský velitel Viktor Afanasjev a ruský letový inženýr Konstantin Kozejev zakončili několik experimentů...
Podívejte se na náš rozhovor s astronautem Chrisem Hadfieldem, který se proslavil zejména hudebním číslem na palubě ISS. Jeho úspěchy ale zdaleka u hudebních výstupů nekončí. Hadfield během svých tří letů navštívil stanici Mir, podnikl dva výstupy do volného prostoru, velel pohotovostní...
Motory burácí a velká raketa dává sbohem této malé planetě. Tou malou planetou je pochopitelně ve skutečnosti Země a ta velká raketa je Sojuz-FG. Raketa odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu 6. června a vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz MS-09. Na palubě byli...
Rychlejší než střela, silnější než lokomotiva a mohla by najednou překročit i vysokou budovu, to je raketa Sojuz na startovací rampě kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu 14. listopadu. Za ní vychází superúplněk, ale tento listopadový úplněk není slavný ani kvůli rychlosti, síle nebo mrštnosti, to...
Tato kosmická loď přistála na planetě Zemi 11. září (UT) v odlehlé oblasti u města Džezkazgan v Kazachstánu s rozvinutým padákem a zapálenými retro raketami. V siluetě proti záři raket je vidět kosmická loď Sojuz TMA-08M. Její posádku tvořili členové Expedice 36, velitel Pavel...
Pohled z oken Mezinárodní kosmické stanice bere dech. Je možné vidět širou a barvitou Zemi, temnou oblohu a příležitostně také ke stanici vyslanou kosmickou loď. Počátkem minulého měsíce bylo možné uvidět kosmickou loď Sojuz TMA-12, která přivezla nejen zásoby, ale také tři nově...
Pohled z okna Mezinárodní kosmické stanice bere dech. K takovým pohledům patří rozsáhlá, pestrá Země, tmavá černá obloha a občasná kosmická loď při návštěvě kosmické stanice. Minulý rok byla 20. září vidět kosmická loď Sojuz TMA-9, která přivážela nejen zásoby, ale také tři nové...
K letu do vesmíru je třeba velké rakety. Taková velká ruská raketa v dubnu 2003 vynesla k Mezinárodní kosmické stanici dva kosmonauty, kteří tvořili posádku Expedice 7. Raketa je zde vidět při vyvážení na kosmodromu Baikonur, bílá špička na raketě je ve skutečnosti Sojuz...
Byl čas jít domů. Během osmi dnů na palubě Mezinárodní kosmické stanice (International Space Station - ISS), jenž obíhá Zemi, letový inženýr Evropské kosmické agentury ESA Claudie Haigner, ruský velitel Viktor Afanasjev a ruský letový inženýr Konstantin Kozejev zakončili několik experimentů...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
