Úvodní  >  Štítky  >  Štítek volcanoes

Štítek: volcanoes

APOD Mlhovina srdce ve vodíku, kyslíku a síře

Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...

APOD Mlhovina srdce ve vodíku, kyslíku a síře

Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...

APOD Mléčná dráha na Chilskými vulkány

Obloha někdy napodobuje zemi. Na snímku z května 2017 z chilské pouště Atacama je vidět, jak popředí obklopuje svažité okraje kaldery vyhaslé sopky. Prohlubeň dole poeticky zrcadlí oblouk naší Galaxie Mléčné dráhy nahoře. Noční jižní pohled je posetý mnoha slavnými ikonami včetně...

APOD Velký vůz nad a pod chilskými vulkány

Vidíte ho? Tato obyčejná otázka často předchází znovunalezení jedné z nejběžnější známé konfigurace hvězd na severní obloze: Velkého vozu. Toto seskupení hvězd je jednou z mála věcí, které nejspíše viděly a budou vidět všechny generace. Velký vůz samotný není souhvězdí. Velký vůz je...

APOD Povrch Io: ve výstavbě

Podobně jako střed vašeho oblíbeného města, nebo kterýkoliv web, který o sebe dbá, tak je i povrch Io neustále ve výstavbě (under construction). Tento Jupiterův měsíc je proslulý jako vulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě, toky lávy neustále jeho bizarní povrch mění a...

APOD Io v pravých barvách

Ten nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek je pokusem ukázat, jak by Io vypadal v "pravých barvách" vnímaných běžným lidským okem a byl pořízen v červenci 1999 kosmickou sondou Galileo, která od roku 1995 do roku 2003 obíhala kolem Jupiteru. Barvy na Io...

APOD Ostrovy čtyř hor z výšky

Naši Zemi pokrývají sopky. Sopky jsou díry v chladném zemském povrchu, odkud někdy náhle vychází horká tekutá hornina. Na snímku nahoře z kamery ASTER na palubě družice NASA Terra jsou z výše vidět zasněžené vulkány, které tvoří malebné Ostrovy čtyř hor na Aleutských...

APOD Ledové sopky na Marsu

Co způsobuje tyto neobvyklé kuželovité útvary Marsu? Tyto malé kužely mají základny v průměru jen 100 metrů a vyskytují se poblíž marsovských sopek jako je Olympus Mons. Poblíž kuželů jsou také suché kanály a erodované břehy. Na základě těchto indicií někteří vědci spekulují, že kužely...

APOD Mlhovina srdce ve vodíku, kyslíku a síře

Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...

APOD Mlhovina srdce ve vodíku, kyslíku a síře

Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...

APOD Mléčná dráha na Chilskými vulkány

Obloha někdy napodobuje zemi. Na snímku z května 2017 z chilské pouště Atacama je vidět, jak popředí obklopuje svažité okraje kaldery vyhaslé sopky. Prohlubeň dole poeticky zrcadlí oblouk naší Galaxie Mléčné dráhy nahoře. Noční jižní pohled je posetý mnoha slavnými ikonami včetně...

APOD Velký vůz nad a pod chilskými vulkány

Vidíte ho? Tato obyčejná otázka často předchází znovunalezení jedné z nejběžnější známé konfigurace hvězd na severní obloze: Velkého vozu. Toto seskupení hvězd je jednou z mála věcí, které nejspíše viděly a budou vidět všechny generace. Velký vůz samotný není souhvězdí. Velký vůz je...

APOD Povrch Io: ve výstavbě

Podobně jako střed vašeho oblíbeného města, nebo kterýkoliv web, který o sebe dbá, tak je i povrch Io neustále ve výstavbě (under construction). Tento Jupiterův měsíc je proslulý jako vulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě, toky lávy neustále jeho bizarní povrch mění a...

APOD Io v pravých barvách

Ten nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek je pokusem ukázat, jak by Io vypadal v "pravých barvách" vnímaných běžným lidským okem a byl pořízen v červenci 1999 kosmickou sondou Galileo, která od roku 1995 do roku 2003 obíhala kolem Jupiteru. Barvy na Io...

APOD Ostrovy čtyř hor z výšky

Naši Zemi pokrývají sopky. Sopky jsou díry v chladném zemském povrchu, odkud někdy náhle vychází horká tekutá hornina. Na snímku nahoře z kamery ASTER na palubě družice NASA Terra jsou z výše vidět zasněžené vulkány, které tvoří malebné Ostrovy čtyř hor na Aleutských...

APOD Ledové sopky na Marsu

Co způsobuje tyto neobvyklé kuželovité útvary Marsu? Tyto malé kužely mají základny v průměru jen 100 metrů a vyskytují se poblíž marsovských sopek jako je Olympus Mons. Poblíž kuželů jsou také suché kanály a erodované břehy. Na základě těchto indicií někteří vědci spekulují, že kužely...



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »