Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Obloha někdy napodobuje zemi. Na snímku z května 2017 z chilské pouště Atacama je vidět, jak popředí obklopuje svažité okraje kaldery vyhaslé sopky. Prohlubeň dole poeticky zrcadlí oblouk naší Galaxie Mléčné dráhy nahoře. Noční jižní pohled je posetý mnoha slavnými ikonami včetně...
Vidíte ho? Tato obyčejná otázka často předchází znovunalezení jedné z nejběžnější známé konfigurace hvězd na severní obloze: Velkého vozu. Toto seskupení hvězd je jednou z mála věcí, které nejspíše viděly a budou vidět všechny generace. Velký vůz samotný není souhvězdí. Velký vůz je...
Podobně jako střed vašeho oblíbeného města, nebo kterýkoliv web, který o sebe dbá, tak je i povrch Io neustále ve výstavbě (under construction). Tento Jupiterův měsíc je proslulý jako vulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě, toky lávy neustále jeho bizarní povrch mění a...
Ten nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek je pokusem ukázat, jak by Io vypadal v "pravých barvách" vnímaných běžným lidským okem a byl pořízen v červenci 1999 kosmickou sondou Galileo, která od roku 1995 do roku 2003 obíhala kolem Jupiteru. Barvy na Io...
Naši Zemi pokrývají sopky. Sopky jsou díry v chladném zemském povrchu, odkud někdy náhle vychází horká tekutá hornina. Na snímku nahoře z kamery ASTER na palubě družice NASA Terra jsou z výše vidět zasněžené vulkány, které tvoří malebné Ostrovy čtyř hor na Aleutských...
Co způsobuje tyto neobvyklé kuželovité útvary Marsu? Tyto malé kužely mají základny v průměru jen 100 metrů a vyskytují se poblíž marsovských sopek jako je Olympus Mons. Poblíž kuželů jsou také suché kanály a erodované břehy. Na základě těchto indicií někteří vědci spekulují, že kužely...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Obloha někdy napodobuje zemi. Na snímku z května 2017 z chilské pouště Atacama je vidět, jak popředí obklopuje svažité okraje kaldery vyhaslé sopky. Prohlubeň dole poeticky zrcadlí oblouk naší Galaxie Mléčné dráhy nahoře. Noční jižní pohled je posetý mnoha slavnými ikonami včetně...
Vidíte ho? Tato obyčejná otázka často předchází znovunalezení jedné z nejběžnější známé konfigurace hvězd na severní obloze: Velkého vozu. Toto seskupení hvězd je jednou z mála věcí, které nejspíše viděly a budou vidět všechny generace. Velký vůz samotný není souhvězdí. Velký vůz je...
Podobně jako střed vašeho oblíbeného města, nebo kterýkoliv web, který o sebe dbá, tak je i povrch Io neustále ve výstavbě (under construction). Tento Jupiterův měsíc je proslulý jako vulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě, toky lávy neustále jeho bizarní povrch mění a...
Ten nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek je pokusem ukázat, jak by Io vypadal v "pravých barvách" vnímaných běžným lidským okem a byl pořízen v červenci 1999 kosmickou sondou Galileo, která od roku 1995 do roku 2003 obíhala kolem Jupiteru. Barvy na Io...
Naši Zemi pokrývají sopky. Sopky jsou díry v chladném zemském povrchu, odkud někdy náhle vychází horká tekutá hornina. Na snímku nahoře z kamery ASTER na palubě družice NASA Terra jsou z výše vidět zasněžené vulkány, které tvoří malebné Ostrovy čtyř hor na Aleutských...
Co způsobuje tyto neobvyklé kuželovité útvary Marsu? Tyto malé kužely mají základny v průměru jen 100 metrů a vyskytují se poblíž marsovských sopek jako je Olympus Mons. Poblíž kuželů jsou také suché kanály a erodované břehy. Na základě těchto indicií někteří vědci spekulují, že kužely...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
