kniha: Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy
 |
Úkazy
31.5.2003: Částečné zatmění Slunce
V sobotu 31. května 2003 nastane v ranních hodinách částečné zatmění Slunce. Brněnská hvězdárna k tomuto vyjímečnému úkazu připravuje řadu akcí. Mezi ty první patří zprovoznění speciální www stránky s řadou podstatných a užitečných informací. Například: Jak vzniká zatmění Slunce? Co bude 31. kvetna vidět v Evropě, resp. v České republice? Jak úkaz sledovat? ... Stránky najdete na adrese http://zatmeni.hvezdarna.czDnešní zatmění Slunce
Úplne zatmění začne dnes 1. dubna 2003 ve 21 hodin našeho času, tedy ještě v době, kdy bude Slunce při pohledu ze střední Evropy nad obzorem.
Podrobnosti na serveru www.astronomie.cz
PS: Je 1. dubna 2003! Hezký den!
Dvě jasné planety na únorové noční obloze
Tiskové prohlášení ČAS číslo 45
Na únorové obloze lze pozorovat dvě největší planety Sluneční soustavy - Jupiter a Saturn.
C/2002 V1 (NEAT) pozorovatelná okem
Kometa C/2002 V1 (NEAT) je již viditelná pouhým okem jako poměrně "slabá zamlžená hvězda" s jasností kolem 5 mag a pokračuje ve zjasňování. Zejména občasní pozorovatelé by měli využít každého jasného večera na její pozorování, protože počasí je nyní velmi nepříznivé a kometa bude viditelná již jen zhruba 2 týdny.
Aktuální viditelnost komet
Kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 6.3 magnitudy a je vidět jakýmkoli triedrem připevněným na stativu. Ve větším dalekohledu je patrný i slabý ohon. Kometa se nadále zjasňuje, i když pomaleji, než se očekávalo.
Kometa C/2002 V1 (NEAT) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 7.3 magnitudy apokračuje v rychlém zjasňování. Je rovněž vidět triedrem na stativu. Je úhlově podstatně větší než C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) a s menším středovým zjasněním.
Obě komety lze snadno vyhledat v předpovězených polohách dle mapek.
Afrika - úplné zatmění Slunce
Úplné zatmění je natolik úchvatný úkaz, že ho prakticky nelze popsat slovy. Za prvé: je to úžasná náhoda, že Měsíc je čtyřistakrát menší než Slunce a současně je k nám také čtyřistakrát blíže. Obě tělesa proto mají při pohledu ze Země prakticky stejnou úhlovou velikost kolem půl stupně a Měsíc při své cestě oblohou dokáže občas Slunce zcela zakrýt. Slunce tak na krátkou chvíli zmizí a my v okolí temného měsíčního kotouče spatříme vnější sluneční atmosféru, odborně nazývanou koróna. 4. prosince 2002 došlo k úplnému zatmění Slunce v jižní Africe.Pokračování na serveru www.rozhlas.cz
Geminidy 2002
V noci z pátka 13. prosince na sobotu 14. prosince nás čeká další meteorářské divadlo. Nad ránem totiž nastane maximum meteorického roje Geminid.Leonidy 2002
Naše skupina -19 pozorovatelů z pražské Štefánikovy hvězdárny - urazila v noci z 18. na 19. listopadu 276 km do cíle, který zvolila k pozorování meteorického deště Leonid podle aktuální meteorologické situace. V pahorkatině Chřiby v těsném sousedství hradu Buchlov jsme pak měli možnost pozorovat celý nárůst i pokles aktivity Leonid kolem prvního maxima, které bylo vidět z Evropy. Pozorovali jsme od 4:00 SEČ do rozednění. Zvýšenou aktivitu roje jsme zaznamenali v časovém úseku 4:45 5:30 SEČ.
Leonidy II
Kdo měl letos štěstí na počasí, mohl sledovat Leonidy. Krásný snímek bolidu nám do redakce zaslal pan Radim Němec z Kyjova.Pokud jste pozorovali nějaký bolid, nahlašte jej na stránkáchHlášení o pozorování bolidu na stránkách Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Leonidy
Zítra - 19.11.2002 by nad naším územím měla být viditelná zvýšená aktivita meteorického roje Leonid. Předpověď počasí není nejpříznivější, ale vyplatí se vstát a pozorovat - rok 2002 je poslední šancí na pozorování meteorického deště tohoto roje. Další déšť se neočekává dříve než v roce 2098. Předpokládá se, že v případě jasného počasí by mohlo být pozorováno více než 10 meteorů za minutu.
Poslední rok pro Leonidy
Tiskové prohlášení ČAS číslo 42
Podle předpovědí odborníků je letošní rok na dlouhá desetiletí posledním, kdy bude možné pozorovat meteorický déšť z roje Leonid. Pro pozorovatele v Evropě nastane maximum v pět hodin ráno v úterý 19. listopadu. Třebaže pozorování bude rušeno svitem Měsíce v úplňku, mělo by být v případě jasného počasí viditelných více než 10 meteorů za minutu.
Meteorit Neuschwanstein - čtvrtý fotografovaný pád meteoritu v historii a dvojče meteoritu Příbram
V sobotu dne 6. dubna 2002 ve 22h20m14s SELČ ozářil na 5 sekund území prakticky celé střední Evropy velmi jasný bolid. Upoutal velkou pozornost především v západní části Rakouska a v Bavorsku, kde jeho světelné, zvukové a dokonce i seismické projevy byly nejmohutnější. Byl též dobře pozorovatelný i z našeho území, ale na rozdíl od západní Evropy, v Čechách a na Moravě bylo v tu dobu převážně zataženo a tak zpráv nepřišlo zase až tolik. Mnoho pozorování náhodných svědků vzbudilo i zájem médií především v Německu (dokonce i v našem zpravodajství se v pondělí objevily o tomto úkazu převzaté informace a tak bylo hned jasné, že se jedná o mimořádnou událost). To bylo nakonec již vidět z množství emailů, které jsem dostal, ale hlavně z radiometrických záznamů z Ondřejova a Kunžaku, kde byl krásný záznam od bolidu, přestože na obou místech bylo v době přeletu bolidu zataženoPodmínky pro pozorování srpnových meteorů budou letos příznivé
Tiskové prohlášení ČAS č. 37:
V noci z 12. na 13. srpna nastane maximum meteorického roje Perseidy. Mezi 23. hodinou a ranním svítáním bude možné vidět až 60 meteorů za hodinu.
Srpnové noci patří k nejpříhodnějším ke sledování noční oblohy, jak z hlediska počasí tak kvůli zajímavostem, které obloha nabízí. K těm určitě patří meteorický roj Perseidy, který je v činnosti každý rok od konce července až zhruba do 20. srpna a největší aktivity dosahuje kolem 12. srpna. Meteory, lidově nazývané "padající hvězdy", jsou způsobeny drobnými částicemi meziplanetární hmoty, které vlétají velkou rychlostí do atmosféry Země a tam se odpařují. Centimetrové tělísko tak může na krátkou dobu jedné sekundy přezářit všechny hvězdy na obloze. Meteorický roj můžeme pozorovat, když se Země potkává s proudem částic, které mají stejný původ a velmi podobné dráhy.
Skvrny na Slunci pouhým okem
Přes sluneční povrch se tento týden přesouvá skupina obřích skvrn. Temné skvrny jsou tak rozměrné, že k jejich sledování nepotřebujete žádný dalekohled, stačí vám jen pěkné počasí a nějaký ochranný filtr proti poškození očí slunečním zářením. V dalekohledu pak samozřejmě uvidíte mnohé podrobnosti, které prosté oko nerozliší.Planetární představení vrcholí
Mimořádná planetární podívaná na večerní obloze
34. tiskové prohlášení ČAS:Mimořádná planetární podívaná na večerní obloze
Na obloze můžeme každou jasnou noc sledovat nepřeberné množství různě zářivých hvězd. Ti, kdo se na noční nebe dívají častěji, si mohou všimnout, že mezi dobře známými obrazci se občas objeví "bludná hvězda". Většinou se jedná o jasný, nápadný objekt, který s časem mění svoji polohu na jinak nehybném hvězdném pozadí a narušuje svou přítomností obvyklý vzhled souhvězdí. Již v dávné minulosti začali první pozorovatelé tyto objekty nazývat "bludnými hvězdami". Vedle Slunce a Měsíce jich znali pět. Byly pojmenovány Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Jedná se o přirozené oběžnice naší hvězdy - planety - tedy tělesa obíhající kolem Slunce. Astronomové po objevu dalekohledu rozšířili jejich počet o další tři, které jsou ale již natolik vzdálené, že nám je ukáže pouze dalekohled a pouhým okem je nemůžeme spatřit.
Tiskové prohlášení (doc)
Kometa a galaxie
Kometa Ikeya-Zhang budí pozornost astronomů už několik týdnů. A dnes večer po západu Slunce nepochybně přitáhne zraky všech zájemců. Pokud počasí dovolí, bude možno sledovat její velmi blízké setkání se známou galaxií M31 zvanou také Velká galaxie v Andromedě. Pozorovatelé, kteří si vyberou jasnou ale tmavou oblohu nepřesvětlenou pouličními lampami, budou moci oba objekty spatřit pouhým okem. Ač je na obloze bude dělit jen několik desítek úhlových minut, ve skutečnosti jsou tyto objekty obrovsky vzdálené. Kometa je nyní vzdálena 82 miliónů km od Země, galaxie leží nesrovnatelně dále - 2,5 miliónu světelných roků, což je asi 300 miliardkrát více. Kometa prošla perihelem 18. března, od Slunce se tedy již vzdaluje, ale k Zemi stále přibližuje. Nejblíže naší planetě bude 29. dubna ve vzdálenosti 60 miliónů km. Po celý duben by měla být viditelná i nadále pouhým okem, ačkoliv její jasnost se postupně snižuje. Zhruba do poloviny dubna bude lépe viditelná na ranní obloze, poté se stane dokonce cirkumpolární. Bude tedy viditelná po celou noc.Zdroj: Sky & Telescope Press release ze dne 1. dubna (připojeny jsou i mapky pro vyhledání komety).
PK
Nejjasnější úplněk roku 2002
Úplněk, který nastal dnes 27. února, je nejjasnějším úplňkem letošního roku. Protože Měsíc se nachází v blízkosti perigea své dráhy kolem Země, jeví se o 9% větší než při běžném úplňku a dokonce o 20% procent jasnější. Jak je známo, Měsíc neobíhá kolem Země po kruhové, ale eliptické dráze a jeho vzdálenost od naší planety se mění v rozmezí 356 400 km až 406 700 km. Větší jasnost není způsobena jenom menší vzdáleností k Zemi, ale i blízkostí Země k perihelu její dráhy kolem Slunce. Jelikož Měsíc září odraženým slunečním zářením, i tato skutečnost se projeví na jeho větší jasnosti. Srovnáme-li jasnosti jednotlivých úplňků v letošním roce, zjistíme, že první tři z nich jsou jasnější než je celoroční průměr. Všechny se uskuteční v době, kdy je Měsíc blízko perigea a zároveň Země blíže ke Slunci. Naopak "nejslabší" bude úplněk v srpnu, protože Měsíc bude v apogeu své dráhy a rovněž Země bude od své mateřské hvězdy dále. Jasnost měsíčního úplňku bude v srpnu o celou třetinu nižší než dnes. Což ale samozřejmě neznamená, že nebude naprosto dominantním objektem na obloze. I tento "slabý" úplněk vrhá stíny a lze při něm pohodlně číst noviny.Horké novinky zde.Zdroj: Science@NASA ze dne 26. únoraPK
Vizuálně objevena nová jasná kometa
Prvního února byla vizuálně objevena nová jasná kometa kolem 9 mag.Nezávisle ji nalezli Kaoru Ikeya z Japonska a Daqing Zhang z Číny. V současné době je v souhvězdí Velryby.Kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) se zjasňuje. Což odpovídá předpovědi uveřejněné v MPEC-C19 ze 4. 2. 2002, kde je publikována zpřesněná dráha, podle které má kometa projít periheliem 18. 3. 2002 ve vzdálenosti zhruba 0,5 AU (asi 75 mil. km). Krátce poté zřejmě dosáhne maximální jasnosti kolem 4 mag. Jedinou nevýhodou bude malá vzdálenost od Slunce - elongance asi 30 stupňů.
Třeba nás kometa překvapí. Jak se bude vyvíjet jasnost, je zcelanevypočitatelné, zvláště pokud se potvrdí neoficiální hypotéza. Je totiž možné, že lidstvo kometu již jednou pozorovalo a zanechalo o tétonávštěvě záznamy. S. Nakano došel k závěru, že dráha je velmipodobná dráze komety C/1532 R1, kterou objevili v Číně 01. 09. 1532 na ranní obloze (elongance 78 stupňů) a měla 3 mag. Pozorována byla do 26. 12. 1532. V okolí perihelia značně zjasnila a kolem 3. 10. 1532 byl pozorován chvost dosahující délky 15 stupňů. Pokud se jedná o stejné těleso, máme se na co těšit.
Podle Martina Lehkého z ASHK
