Ostatní

Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln. V Karolinu přednese veřejnou přednášku určenou odborné i laické veřejnosti (v angličtině). Přijďte si poslechnout výjimečnou osobnost vědy, která propojuje teorii relativity, kvantovou fyziku i Hollywood!

Projekt Česká cesta do vesmíru dostává nový rozměr – a to kreativní a filmový. Po úspěšné misi Zero-G se národní projekt, jehož součástí je i plánovaná mise českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), opět zaměří na mladé talentované nadšence. Podnikatelský inkubátor ESA BIC Czech Republic, jehož operátorem je agentura CzechInvest, ve spolupráci s filmovým festivalem Future Gate a Českou cestou do vesmíru vyhlašuje filmovou soutěž s názvem „Mise Film“, která má za cíl přiblížit fascinaci vesmírem mladým lidem zcela novou formou.

Letošní ročník Astronomické olympiády zná své vítěze také v kategorii CD. Ve dnech 14. až 16. května 2024 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 22. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil student Alex Faivre z gymnázia v Uherském Brodě.

Kulturní dům Josefa Suka v Sedlčanech hostil v sobotu 17. května 2025 slavnostní vernisáž výstavy Příroda a umění: Dialog struktur. Autorem expozice je přední český vědec prof. RNDr. Svatopluk Civiš, DSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který ve své tvorbě propojuje vědeckou přesnost s uměleckou citlivostí.

Odpověď na uvedenou otázku vám nezodpovíme my, ale zato si vás dovolujeme pozvat na veřejnou přednášku s tímto názvem, kterou prosloví nositel Lilienfeldovy ceny Americké fyzikální společnosti za rok 2025 profesor Bharat Ratra. Akci pořádá CEICO a Fyzikální ústav Akademie věd České republiky 15. května 2025 od 19.00 v Městské knihovně v Praze – malý sál, Mariánské nám. 1, Praha 1.

Zapište si do kalendářů, že ve dnech 31. 5. a 1. 6. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního jarního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se vydáme na jih Moravy na Slovácko − navštívíme Hvězdárnu Uherský Brod!

Cena Jindřicha Zemana junior a Cena Jindřicha Zemana se staly již nedílnou součástí ocenění udělovaných Českou astronomickou společností. V roce 2024 se konal již její devatenáctý ročník a přinesl i jejich nové nositele. Oba snímky představují takzvanou krajinářskou astrofotografii, využívající pozemské objekty a jevy k zarámování kompozice astronomického snímku. Kromě netradičního pohledu nám tak ukazují například, jak velké se nám na obloze ukazují, někdy dokonce přinášejí i alespoň částečnou představu o viditelnosti očima. Oba nositelé, Jakub Kuřák a Vlastimil Vojáček, převzali svá ocenění na Sjezdu České astronomické společnosti v pražském planetáriu 26. dubna 2025.

Každý rok je na společném setkání členů České astronomické společnosti předáváno ocenění astrofotografovi roku a jeho kolegovi do 18 let v kategorii junior za Českou astrofotografii měsíce, Cena Jindřicha Zemana. Nepravidelně, většinou jednou za rok nebo za dva roky, je předávána Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky. Laureáty se stali Vlastimil Vojáček, Jakub Kuřád a Lubor Lejček.

V neděli 27. dubna skončil v pražském planetáriu (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy – Planetum) 22. sjezd České astronomické společnosti. Budova je v současné době pro veřejnost uzavřena, ale již v červnu zde bude otevřeno nejmodernější planetárium na světě. Jeho zkušební provoz mohli účastníci sjezdu zažít.

Astronomické komunitě jistě nemusíme představovat "bačkorového" astronoma Zdenka Bardona. Jeho téměř padesátiletá aktivita v astronomické oblasti a (nejen) zejména v oblasti automatizace astronomických pozorování (proto tedy mnoho amatérských i profesionálních astronomů může pozorovat vzdálenými dalekohledy trochu nadneseně "v bačkorách z obývacího pokoje") jej přivedla k mnoha oceněním jeho práce. Zmiňme snad jen planetku 6248 Bardon, která brázdí Sluneční soustavu, nebo udělení čestného členství v Mezinárodní astronomické unii. Nyní se k nim přidalo i ocenění Medailí I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy, kterou mu 8. dubna 2025 předal hejtman Petr Koleta.

Středoškolský tým LASAR, který se zaměřuje na inovativní řešení problematiky kosmického
odpadu pomocí laserové technologie, bude součástí programu českého pavilonu na Expu
2025 v Ósace. Vystoupí v rámci partnerského týdne společnosti CTP, a to ve dvou blocích v
pondělí 14. a úterý 15. dubna.

22. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze. Ve dnech 26. až 28. března 2025 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě. Prvních pět nejlepších dostane možnost v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 18. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v indickém městě Bombaj.

V pondělí 17. března 2025 oslavil český Discord server AstroConnect dva roky od svého založení. Tento online prostor vznikl s cílem propojit nadšence do astronomie, kosmonautiky a vesmíru jako takového. Mnoho z nich totiž nemá ve svém okolí hvězdárnu nebo planetárium, kde by mohli svůj zájem sdílet a rozvíjet s ostatními, a právě proto byl AstroConnect před dvěma lety vytvořen. Česká astronomická společnost tento server od počátku velmi podporuje a je ráda, že jeho správci navíc pomáhají s šířením informací na sociálních sítích, jako je například Instagram.

Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.

V zemích s kulturními tradicemi jsou jednotlivé památky a výtvarná díla evidována. Mezi tyto artefakty lze zařadit i sluneční hodiny. U nás taková evidence do 80. let chyběla. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vznikla tehdy myšlenka shromáždit dokumentaci o venkovních slunečních hodinách, vyhodnotit ji a zpracovat soupis slunečních hodin na pevných stanovištích. Mravenčí pílí studentů pod vedením RNDr. Ludvíka Muchy byla tato práce v roce 1990 v první etapě dovršena, ale pokračuje dodnes.

Na Hvězdárně v Úpici se od 17. do 27. července, již po šedesáté sedmé, koná astronomické soustředění dětí a mládeže, takzvaná Letní astronomická expedice Úpice. Tato akce, původně organizovaná jako zácviková expedice pro pozorování meteorů, se postupně přeměnila na letní školu astronomie pod kopulemi Hvězdárny v Úpici. Magické prostředí areálu hvězdárny spolu s místním astronomickým geniem loci přináší skvělou atmosféru nasáklou astronomickou atmosférou. Pokud k tomu přičteme i zapálené astronomy Hvězdárny v Úpici a Hvězdárny Prostějov, která se na organizaci též podílí, vězte, že i astronomií nepolíbený účastník odjíždí domů jako přinejmenším nadšený amatérský astronom.

Stalo se již pěknou tradicí, že studenti astronomických oborů z českých a slovenských univerzit se každoročně setkávají, aby se vzájemně lépe poznali. Letošní rok nebude jiný, studenti se opět potkají, tentokrát v Bezovci na Slovensku.

Solarigrafie spojuje umění, fotografii a vědu a vytváří jedinečné obrazy oblohy. K prozkoumání této neobvyklé metody astrofotografie zveme vědce, fotografy, umělce a učitele, aby v červnu 2025 v Planetáriu Praha diskutovali o všech aspektech tohoto procesu. Vítán je každý bez ohledu na úroveň svých zkušeností.

Vážení přátelé astronomie, dovoluji si vás jménem organizátorů pozvat na již 35. Dovolenou s dalekohledem. Letos se setkáme poprvé v areálu Kemp Brdy Věšín, který nám bude k dispozici od soboty 16. srpna do následující soboty 23. srpna. Nové místo s sebou přináší i nové možnosti výletů po okolí a nové zážitky z naší dovolené.

Hvězdárna v Rokycanech pořádala od sedmdesátých let do roku 2011 kurzy broušení zrcadel a stavby astronomických dalekohledů. Před rokem 1989 to byla jedna z mála legálních možností, jak si opatřit nejdůležitější díly pro jednoduchý přístroj k pozorování oblohy. Postupně však zájem o tyto kurzy upadal s tím, jak mizel jejich někdejší smysl. Bylo to dáno především skokovým rozšířením možností opatřit si kvalitní techniku zahraniční produkce.