Zdenek Bardon získal Medaili I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy
Zdenek Bardon Autor: Archiv Zdenka Bardona
Astronomické komunitě jistě nemusíme představovat "bačkorového" astronoma Zdenka Bardona. Jeho téměř padesátiletá aktivita v astronomické oblasti a (nejen) zejména v oblasti automatizace astronomických pozorování (proto tedy mnoho amatérských i profesionálních astronomů může pozorovat vzdálenými dalekohledy trochu nadneseně "v bačkorách z obývacího pokoje") jej přivedla k mnoha oceněním jeho práce. Zmiňme snad jen planetku 6248 Bardon, která brázdí Sluneční soustavu, nebo udělení čestného členství v Mezinárodní astronomické unii. Nyní se k nim přidalo i ocenění Medailí I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy, kterou mu 8. dubna 2025 předal hejtman Petr Koleta.
Předání ocenění Zdenku Bardonovi hejtmanek Krákovéhradeckého kraje Autor: Archiv Zdenka BardonaBačkorový astronom Zdenek Bardon je rodákem z pevnostního města Josefov u Jaroměře a nyní hrdým obyvatelem obce Rasošky, jen na dohled od svého rodiště. K astronomii a astronomickým dalekohledům se, poněkud lehčeji řečeno, dostal skrze rozebrané brýle babičky, které v dalekohledu sice mnoho nepomohly, do obrouče se je mu však již vrátit nepodařilo. Následoval astronomický kroužek na hvězdárně v Jaroměři a letní astronomické expedice, tedy astronomické tábory, na Hvězdárně v Úpici. Zde se Zdenkovi zahryzla pod kůži a dodnes na tato léta vzpomíná s jistou nostalgií. Jeho velkým vzorem byl i tehdejší ředitel úpické hvězdárny pan Vladimír Mlejnek.
Medaile I. stupně Královéhradeckého kraje Autor: Archiv Zdenka BardonaPo období mírného období útlumu astronomických aktivit spojených s prací a rodinou se stalo nečekané. Zaměstnání se propojilo s koníčkem a Zdenek Bardon se podílel, a dodnes podílí, na robotizaci velkých teleskopů světa. A to mluvíme o velkých dalekohledech, u nichž se průměry zrcadel neklesají pod metr. Začal spolupracovat s úpickou hvězdárnou a stal se členem Východočeské pobočky ČAS. Podporuje i Úpické astronomické tábory, které již 67 let vychovávají mladé zájemce o astronomii. Je též členem Slovenského svazu astronomů a také Fotoambasadorem Evropské jižní observatoře. O dalších některých oceněních jsme se zmínili již v úvodu.
Bačkorový astronom Autor: Zdeněk BardonJméno Bardon se však nespojuje pouze s velkými teleskopy nejen v Chile. Jeho činnost zejména na poli podpory amatérské astronomie a zejména astrofotografie je už též obecně známá. Ať je to trřeba dnes již devatenáctiletá soutěž Česká astrofotografie měsíce, jejímž otce zakladatelem je, nebo přednášky a pozorování oblohy, které organizuje jak pro dospělé, tak i pro studenty a dokonce děti ze škol mateřských. Má na kontě též několik knih nejen o astrofotografii. Ta třetí je údajně poslední. Byť tomu nikdo nevěří. Doplněno o astronomický kalendář, seriál o velkých astronomických observatořích a několik výstav astronomických fotografií toto vše představuje již dobrý důvod, pro ocenění udělené v rámci slavnostního galavečera v hradecké Petrof Gallery.
Na závěr přikládáme ještě odkaz na krátký video-medailon Zdenka Bardona pořízený u příležitosti převzetí ocenění.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou.
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
19.1.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
