Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zdenek Bardon získal Medaili I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy

Zdenek Bardon získal Medaili I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy

Zdenek Bardon
Autor: Archiv Zdenka Bardona

Astronomické komunitě jistě nemusíme představovat "bačkorového" astronoma Zdenka Bardona. Jeho téměř padesátiletá aktivita v astronomické oblasti a (nejen) zejména v oblasti automatizace astronomických pozorování (proto tedy mnoho amatérských i profesionálních astronomů může pozorovat vzdálenými dalekohledy trochu nadneseně "v bačkorách z obývacího pokoje") jej přivedla k mnoha oceněním jeho práce. Zmiňme snad jen planetku 6248 Bardon, která brázdí Sluneční soustavu, nebo udělení čestného členství v Mezinárodní astronomické unii. Nyní se k nim přidalo i ocenění Medailí I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy, kterou mu 8. dubna 2025 předal hejtman Petr Koleta.

Předání ocenění Zdenku Bardonovi hejtmanek Krákovéhradeckého kraje Autor: Archiv Zdenka Bardona
Předání ocenění Zdenku Bardonovi hejtmanek Krákovéhradeckého kraje
Autor: Archiv Zdenka Bardona
Bačkorový astronom Zdenek Bardon je rodákem z pevnostního města Josefov u Jaroměře a nyní hrdým obyvatelem obce Rasošky, jen na dohled od svého rodiště. K astronomii a astronomickým dalekohledům se, poněkud lehčeji řečeno, dostal skrze rozebrané brýle babičky, které v dalekohledu sice mnoho nepomohly, do obrouče se je mu však již vrátit nepodařilo. Následoval astronomický kroužek na hvězdárně v Jaroměři a letní astronomické expedice, tedy astronomické tábory, na Hvězdárně v Úpici. Zde se Zdenkovi zahryzla pod kůži a dodnes na tato léta vzpomíná s jistou nostalgií. Jeho velkým vzorem byl i tehdejší ředitel úpické hvězdárny pan Vladimír Mlejnek.

Medaile I. stupně Královéhradeckého kraje Autor: Archiv Zdenka Bardona
Medaile I. stupně Královéhradeckého kraje
Autor: Archiv Zdenka Bardona
Po období mírného období útlumu astronomických aktivit spojených s prací a rodinou se stalo nečekané. Zaměstnání se propojilo s koníčkem a Zdenek Bardon se podílel, a dodnes podílí, na robotizaci velkých teleskopů světa. A to mluvíme o velkých dalekohledech, u nichž se průměry zrcadel neklesají pod metr. Začal spolupracovat s úpickou hvězdárnou a stal se členem Východočeské pobočky ČAS. Podporuje i Úpické astronomické tábory, které  již 67 let vychovávají mladé zájemce o astronomii. Je též členem Slovenského svazu astronomů a také Fotoambasadorem Evropské jižní observatoře. O dalších některých oceněních jsme se zmínili již v úvodu.

Bačkorový astronom Autor: Zdeněk Bardon
Bačkorový astronom
Autor: Zdeněk Bardon
Jméno Bardon se však nespojuje pouze s velkými teleskopy nejen v Chile. Jeho činnost zejména na poli podpory amatérské astronomie a zejména astrofotografie je už též obecně známá. Ať je to trřeba dnes již devatenáctiletá soutěž Česká astrofotografie měsíce, jejímž otce zakladatelem je, nebo přednášky a pozorování oblohy, které organizuje jak pro dospělé, tak i pro studenty a dokonce děti ze škol mateřských. Má na kontě též několik knih nejen o astrofotografii. Ta třetí je údajně poslední. Byť tomu nikdo nevěří. Doplněno o astronomický kalendář, seriál o velkých astronomických observatořích a několik výstav astronomických fotografií toto vše představuje již dobrý důvod,  pro ocenění udělené v rámci slavnostního galavečera v hradecké Petrof Gallery.

Na závěr přikládáme ještě odkaz na krátký video-medailon Zdenka Bardona pořízený u příležitosti převzetí ocenění.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Zdeněk Bardon


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »