Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Obří katalog slunečních hodin

Obří katalog slunečních hodin

Sluneční hodiny v Berouně, ulice Sadová
Autor: Miloš Nosek

V zemích s kulturními tradicemi jsou jednotlivé památky a výtvarná díla evidována. Mezi tyto artefakty lze zařadit i sluneční hodiny. U nás taková evidence do 80. let chyběla. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vznikla tehdy myšlenka shromáždit dokumentaci o venkovních slunečních hodinách, vyhodnotit ji a zpracovat soupis slunečních hodin na pevných stanovištích. Mravenčí pílí studentů pod vedením RNDr. Ludvíka Muchy byla tato práce v roce 1990 v první etapě dovršena, ale pokračuje dodnes.

Aby evidence slunečních hodin byla použitelná pro širší veřejnost a jednotlivé příznivce slunečních hodin, je nutné provádět aktualizaci, doplňování dat a vzniklou databázi zpřístupnit. Náš katalog vznikl díky aktivitě několika málo nadšenců. Díky nim došlo i k ustavení pracovní skupiny Sluneční hodiny v rámci Astronomické společnosti v Hradci Králové. Evidence slunečních hodin v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku je od roku 2007 spravována zejména členy této pracovní skupiny.

Katalog slunečních hodin vznikl původně z údajů uvedených v diplomových pracích na Přírodovědecké fakultě UK v Praze z let 1981 až 1990. Údaje byly doplňovány, katalog zahrnoval území České republiky a byl rozšířen o Slovensko. Koncem roku 2004 zahrnoval 2094 hodin.

Sluneční hodiny, Břevnovský klášter Autor: Jiří Kočí
Sluneční hodiny, Břevnovský klášter
Autor: Jiří Kočí
Později přišel nápad doplnit katalog o hodiny ze zahraničí, z míst, kam lidé jezdí na dovolenou či na výlety. Nyní jsou v katalogu uváděny hodiny z 51 zemí. Koncem roku 2024 zahrnoval celkem 7 259 hodin. Z České republiky zde bylo 4575 hodin, 419 z Polska, 384 z Německa, 371 z Rakouska, 339 ze Slovenska, 294 z Itálie, 265 z Francie, 101 ze Švýcarska a 93 z Velké Británie. Stav hodin tehdy dokumentovalo 35 407 obrázků, na kterých se podílelo celkem 1 512 autorů fotografií a 68 dalších osob. Katalog je umístěn na stránce https://astro.troja.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php

Každý návštěvník webu může uváděné informace doplnit či upřesnit, nahlásit chyby nebo dosud neevidované hodiny. Proto se katalog stále rozrůstá.

Katalog umožňuje vyhledávání hodin v určitém místě či zobrazení hodin na mapě v okolí zvoleného místa. Návštěvník stránek si tak může před výletem nebo dovolenou najít stanoviště s hodinami a zvážit, které z nich stojí za jeho návštěvu. Z katalogu lze vygenerovat statistiky počtu hodin v okresech či krajích, počty hodin podle typu, dle umístění, roku vzniku, podle jejich stavu apod.

Kromě vlastního katalogu web na výše uvedené adrese uvádí odkazy na články o slunečních hodinách, na literaturu z oboru slunečních hodin a na stránky pracovní skupiny Sluneční hodiny při Astronomické společnosti v Hradci Králové, která katalog spravuje. Lze se tak dozvědět o akcích, které plánuje a třeba se jich i zúčastnit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Katalog slunečních hodin



O autorovi

Miloš Nosek

V roce 1989 jsem zhotovil první sluneční hodiny a další pak vyhledával a fotil. Zjistil jsem, že se svým vzhledem a provedením liší a chtěl jsem vědět proč.

Hodiny navrhuji, pomáhám architektům a spolupodílím se na realizaci hodin. Do konce roku 2024 jsem pomáhal při vzniku 170 hodin. Ve spolupráci s památkáři jsem se podílel přibližně na dvaceti obnovách, restaurátorských pracích, návrzích replik a opravách historických hodin.

Dvoje hodiny, na kterých jsem se podílel, v mezinárodní soutěži „Le ombre del tempo“ získaly 1. a 3. místo.

Jsem spoluautorem knihy „Sluneční hodiny na pevných stanovištích“ a jedním z administrátorů on-line verze katalogu slunečních hodin. Jsem autorem knih „Sluneční hodiny v Královéhradeckém kraji“ a „Sluneční hodiny - Návrhy, realizace a příklady z domova i ze světa“.

Jsem jedním ze zakládajících členů pracovní skupiny Sluneční hodiny při Astronomické společnosti v Hradci Králové a jejím aktivním členem. Činnost skupiny je uvedena na webu http://slunecni-hodiny.euweb.cz/index.html.

Štítky: Sluneční hodiny


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »