Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Obří katalog slunečních hodin

Obří katalog slunečních hodin

Sluneční hodiny v Berouně, ulice Sadová
Autor: Miloš Nosek

V zemích s kulturními tradicemi jsou jednotlivé památky a výtvarná díla evidována. Mezi tyto artefakty lze zařadit i sluneční hodiny. U nás taková evidence do 80. let chyběla. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vznikla tehdy myšlenka shromáždit dokumentaci o venkovních slunečních hodinách, vyhodnotit ji a zpracovat soupis slunečních hodin na pevných stanovištích. Mravenčí pílí studentů pod vedením RNDr. Ludvíka Muchy byla tato práce v roce 1990 v první etapě dovršena, ale pokračuje dodnes.

Aby evidence slunečních hodin byla použitelná pro širší veřejnost a jednotlivé příznivce slunečních hodin, je nutné provádět aktualizaci, doplňování dat a vzniklou databázi zpřístupnit. Náš katalog vznikl díky aktivitě několika málo nadšenců. Díky nim došlo i k ustavení pracovní skupiny Sluneční hodiny v rámci Astronomické společnosti v Hradci Králové. Evidence slunečních hodin v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku je od roku 2007 spravována zejména členy této pracovní skupiny.

Katalog slunečních hodin vznikl původně z údajů uvedených v diplomových pracích na Přírodovědecké fakultě UK v Praze z let 1981 až 1990. Údaje byly doplňovány, katalog zahrnoval území České republiky a byl rozšířen o Slovensko. Koncem roku 2004 zahrnoval 2094 hodin.

Sluneční hodiny, Břevnovský klášter Autor: Jiří Kočí
Sluneční hodiny, Břevnovský klášter
Autor: Jiří Kočí
Později přišel nápad doplnit katalog o hodiny ze zahraničí, z míst, kam lidé jezdí na dovolenou či na výlety. Nyní jsou v katalogu uváděny hodiny z 51 zemí. Koncem roku 2024 zahrnoval celkem 7 259 hodin. Z České republiky zde bylo 4575 hodin, 419 z Polska, 384 z Německa, 371 z Rakouska, 339 ze Slovenska, 294 z Itálie, 265 z Francie, 101 ze Švýcarska a 93 z Velké Británie. Stav hodin tehdy dokumentovalo 35 407 obrázků, na kterých se podílelo celkem 1 512 autorů fotografií a 68 dalších osob. Katalog je umístěn na stránce https://astro.troja.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php

Každý návštěvník webu může uváděné informace doplnit či upřesnit, nahlásit chyby nebo dosud neevidované hodiny. Proto se katalog stále rozrůstá.

Katalog umožňuje vyhledávání hodin v určitém místě či zobrazení hodin na mapě v okolí zvoleného místa. Návštěvník stránek si tak může před výletem nebo dovolenou najít stanoviště s hodinami a zvážit, které z nich stojí za jeho návštěvu. Z katalogu lze vygenerovat statistiky počtu hodin v okresech či krajích, počty hodin podle typu, dle umístění, roku vzniku, podle jejich stavu apod.

Kromě vlastního katalogu web na výše uvedené adrese uvádí odkazy na články o slunečních hodinách, na literaturu z oboru slunečních hodin a na stránky pracovní skupiny Sluneční hodiny při Astronomické společnosti v Hradci Králové, která katalog spravuje. Lze se tak dozvědět o akcích, které plánuje a třeba se jich i zúčastnit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Katalog slunečních hodin



O autorovi

Miloš Nosek

V roce 1989 jsem zhotovil první sluneční hodiny a další pak vyhledával a fotil. Zjistil jsem, že se svým vzhledem a provedením liší a chtěl jsem vědět proč.

Hodiny navrhuji, pomáhám architektům a spolupodílím se na realizaci hodin. Do konce roku 2024 jsem pomáhal při vzniku 170 hodin. Ve spolupráci s památkáři jsem se podílel přibližně na dvaceti obnovách, restaurátorských pracích, návrzích replik a opravách historických hodin.

Dvoje hodiny, na kterých jsem se podílel, v mezinárodní soutěži „Le ombre del tempo“ získaly 1. a 3. místo.

Jsem spoluautorem knihy „Sluneční hodiny na pevných stanovištích“ a jedním z administrátorů on-line verze katalogu slunečních hodin. Jsem autorem knih „Sluneční hodiny v Královéhradeckém kraji“ a „Sluneční hodiny - Návrhy, realizace a příklady z domova i ze světa“.

Jsem jedním ze zakládajících členů pracovní skupiny Sluneční hodiny při Astronomické společnosti v Hradci Králové a jejím aktivním členem. Činnost skupiny je uvedena na webu http://slunecni-hodiny.euweb.cz/index.html.

Štítky: Sluneční hodiny


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »