Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Obří katalog slunečních hodin

Obří katalog slunečních hodin

Sluneční hodiny v Berouně, ulice Sadová
Autor: Miloš Nosek

V zemích s kulturními tradicemi jsou jednotlivé památky a výtvarná díla evidována. Mezi tyto artefakty lze zařadit i sluneční hodiny. U nás taková evidence do 80. let chyběla. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze vznikla tehdy myšlenka shromáždit dokumentaci o venkovních slunečních hodinách, vyhodnotit ji a zpracovat soupis slunečních hodin na pevných stanovištích. Mravenčí pílí studentů pod vedením RNDr. Ludvíka Muchy byla tato práce v roce 1990 v první etapě dovršena, ale pokračuje dodnes.

Aby evidence slunečních hodin byla použitelná pro širší veřejnost a jednotlivé příznivce slunečních hodin, je nutné provádět aktualizaci, doplňování dat a vzniklou databázi zpřístupnit. Náš katalog vznikl díky aktivitě několika málo nadšenců. Díky nim došlo i k ustavení pracovní skupiny Sluneční hodiny v rámci Astronomické společnosti v Hradci Králové. Evidence slunečních hodin v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku je od roku 2007 spravována zejména členy této pracovní skupiny.

Katalog slunečních hodin vznikl původně z údajů uvedených v diplomových pracích na Přírodovědecké fakultě UK v Praze z let 1981 až 1990. Údaje byly doplňovány, katalog zahrnoval území České republiky a byl rozšířen o Slovensko. Koncem roku 2004 zahrnoval 2094 hodin.

Sluneční hodiny, Břevnovský klášter Autor: Jiří Kočí
Sluneční hodiny, Břevnovský klášter
Autor: Jiří Kočí
Později přišel nápad doplnit katalog o hodiny ze zahraničí, z míst, kam lidé jezdí na dovolenou či na výlety. Nyní jsou v katalogu uváděny hodiny z 51 zemí. Koncem roku 2024 zahrnoval celkem 7 259 hodin. Z České republiky zde bylo 4575 hodin, 419 z Polska, 384 z Německa, 371 z Rakouska, 339 ze Slovenska, 294 z Itálie, 265 z Francie, 101 ze Švýcarska a 93 z Velké Británie. Stav hodin tehdy dokumentovalo 35 407 obrázků, na kterých se podílelo celkem 1 512 autorů fotografií a 68 dalších osob. Katalog je umístěn na stránce https://astro.troja.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php

Každý návštěvník webu může uváděné informace doplnit či upřesnit, nahlásit chyby nebo dosud neevidované hodiny. Proto se katalog stále rozrůstá.

Katalog umožňuje vyhledávání hodin v určitém místě či zobrazení hodin na mapě v okolí zvoleného místa. Návštěvník stránek si tak může před výletem nebo dovolenou najít stanoviště s hodinami a zvážit, které z nich stojí za jeho návštěvu. Z katalogu lze vygenerovat statistiky počtu hodin v okresech či krajích, počty hodin podle typu, dle umístění, roku vzniku, podle jejich stavu apod.

Kromě vlastního katalogu web na výše uvedené adrese uvádí odkazy na články o slunečních hodinách, na literaturu z oboru slunečních hodin a na stránky pracovní skupiny Sluneční hodiny při Astronomické společnosti v Hradci Králové, která katalog spravuje. Lze se tak dozvědět o akcích, které plánuje a třeba se jich i zúčastnit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Katalog slunečních hodin



O autorovi

Miloš Nosek

V roce 1989 jsem zhotovil první sluneční hodiny a další pak vyhledával a fotil. Zjistil jsem, že se svým vzhledem a provedením liší a chtěl jsem vědět proč.

Hodiny navrhuji, pomáhám architektům a spolupodílím se na realizaci hodin. Do konce roku 2024 jsem pomáhal při vzniku 170 hodin. Ve spolupráci s památkáři jsem se podílel přibližně na dvaceti obnovách, restaurátorských pracích, návrzích replik a opravách historických hodin.

Dvoje hodiny, na kterých jsem se podílel, v mezinárodní soutěži „Le ombre del tempo“ získaly 1. a 3. místo.

Jsem spoluautorem knihy „Sluneční hodiny na pevných stanovištích“ a jedním z administrátorů on-line verze katalogu slunečních hodin. Jsem autorem knih „Sluneční hodiny v Královéhradeckém kraji“ a „Sluneční hodiny - Návrhy, realizace a příklady z domova i ze světa“.

Jsem jedním ze zakládajících členů pracovní skupiny Sluneční hodiny při Astronomické společnosti v Hradci Králové a jejím aktivním členem. Činnost skupiny je uvedena na webu http://slunecni-hodiny.euweb.cz/index.html.

Štítky: Sluneční hodiny


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »