Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Leonidy 2002

Leonidy 2002

img: Leonidy 2002Naše skupina -19 pozorovatelů z pražské Štefánikovy hvězdárny - urazila v noci z 18. na 19. listopadu 276 km do cíle, který zvolila k pozorování meteorického deště Leonid podle aktuální meteorologické situace.

V pahorkatině Chřiby v těsném sousedství hradu Buchlov jsme pak měli možnost pozorovat celý nárůst i pokles aktivity Leonid kolem prvního maxima, které bylo vidět z Evropy. Pozorovali jsme od 4:00 SEČ do rozednění. Zvýšenou aktivitu roje jsme zaznamenali v časovém úseku 4:45 5:30 SEČ.

Předběžný odhad zenitové hodinové frekvence je 5 000. Odhad je ale zcela jistě zatížen chybou vzhledem k postupu různorodé oblačnosti nad námi. Napozorovaný materiál vizuálního pozorování bude v nejbližších hodinách zpracován pro odeslání Mezinárodní meteorické organizaci (Jan Verfl). Provedli jsme také fotografování (Michal Pálka, Martin Fuchs - přiložený snímek, Václav Čejka) včetně fotografie celooblohové komory (Václav Čejka). Nejvyšší činnost roje jsme zaznamenali v čase zhruba 5:05 5:10 SEČ. V té době bylo možno pozorovat i několik meteorů najednou. K tomu jistě přispěl i výběr pozorovacího stanoviště se zcela zakrytým Měsícem a poměrně vysokou nadmořskou výškou s průzračným ovzduším. Pozorovali jsme také strukturu prachového vlákna komety Tempel Tuttle, jak se měnila v průběhu pozorování četnost pozorovaných meteorů.Teď, ještě před zpracováním, lze aspoň říci bylo to skvělé a jsme rádi, že jsme nejeli zbytečně tolik kilometrů, abychom našli aspoň koutek v České republice s jasným počasím!




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



26. vesmírný týden 2026

26. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (152637) 1997 NC1.

Snímek blízkozemní planetky (152637) 1997 NC1 kratším ohniskem. Slabá stopa planetky je označena šipkou. Dále jsou označeny otevřená hvězdokupa NGC 6791 a hvězda theta Lyr. Měřítko je 6.8"/px. Složeno na pohyb planetky ze 118 jednotlivých expozic po 15 sekundách.

Další informace »